Tajemství lesa: část 4

Anotace: Setkání se Sobokem bylo hrozně rychlé...

Následujícího dne Ria něvěděla co by měla udělat. Po včerejším incidentu se rozmýšlela, jestli by z tohoto úkolu neodstoupila a poprosila Kirta o náhradu.
Nakonec ráno kolem páté hodiny se pevně rozhodla pokračovat. Vzala si do brašny jen to nejnutnější. Netušila, kde mají ti žoldáci sraz, tak se rozhodla
počkat u hlavní brány. začal být nervózní, když čekala přes hodinu.
Když se objevil Glick ve společnosti Hosse a Darvea, tak ji spadl kámen ze srdce. Kirtovi nahlásila krátce před jejich příjezdem o postupu v pátrání.
Moc nevěřila tomu, co říkal Lowhertz. Zvlášť, když zjistila, že jsou to zároveň i lháři a zločinci. Raději si vše nechala jen pro sebe a mlčky seděla na svém
koni, když přicházeli. nechápala, proč jdou pěšky. Na ramenech sebou táhly řetězy. Pár metrů za nimi se objevili ostatní žoldáci, za kterými kráčel už od
pohledu zamylšený Danto.
,,Ženská! Vyrážíme bez koní. Nechcete o něj snad během dne nebo večera přijít, že ne?´´ řekl Glick, když byl kousek od ní.
Ria neodpověděla a zesedla z koně. Stojící domobránce poblíž shodnotil situaci a převzal otěže od Rie, aby ho mohl zavést zpět do stájí.
Během celé doby nikdo nepromluvil, ani když vyšly z městské brány na venkov.
Směřovali po vydlážděné cestě směrem na západ, cestou potkali několik vozů s koňským přežením.
Téměř hodinovou cestu šli bez přestávky. Zastavili až na okraji lesa.
,,Takže pánové!´´ začal templář ,,Rozdělíme se do dvou skupin. Projdeme tuto část lesa až k těm skalám, které jsou od nás tak čtyři nebo pět kilometrů.
pokud skupina na něco zvláštního narazí, tak zatroubí na roh. Pokud narazíme na Soboka, tak krátce čtyřikrát zatroubit.´´.
,,A na co máme ty řetezy?´´ zeptal se Agro. ,,Budeme přenocovat v lese, dokud na něj nenarazíme a nezabijeme. Řetězy máme pro sebe. Je to taková
pojistka při spánku´´ řekl Glick. Agro nechápavě se podíval na Hosse, aby mu to řekl selsky ,,Prostě se tím řetězem připoutáme k sobě a neměl by nás
unášet a zabíjet po jednom.´´. ,,Měl jsi říct teoreticky.´´ dodal Lowhertz ,,Třeba je táhneme sebou zbytečně.´´
,,Tak to raději nepřivolávej! Abychom ti s němi nerozmlátili hlavu!´´ zasmál se Darveo a poplácal Lowhertze po rameni.
Danto naznačil, aby zmlkly ,,Ve skupině, která půjde směrem na jih a pak zatočí na západ bude Glick, Lowhertz, Agro a Ria´´.
Její jméno řekl opovrženým způsobem. ,,No tak to jsme v pěkný kaši!´´ zabručel Agro.
,,Máš snad něco proti mému příkazu?´´ zeptal se rozhořčeně Danto. Agro mlčel a poodešel od skupinky dál.
Ria strachem polkla a v duchu si začala říkat, že udělala asi špatně, když se rozhodla pokračovat.
Danto s Darveoem a Hossem vyrazil na sever. Ria a ostatní je tiše z dálky sledovali. Když zmizeli z dohledu, tak Glick plácnul rukama
,,Tak! Jdeme na to´´ Vzali veškeré své věci. Ještě byla na jihu lehký náznak mlhy. Museli se držet více u sebe.
,,Takovou tu věc nenajdeme´´ prohlásil Agro. ,,Neboj se bratře ve zbrani! Vsadil bych se, že nás sledoval už od chvíle, kdy jsme vstoupili do lesa.
Možná se teď rozhoduje, kdy udeří a koho jako prvního zabije´´. Agro se zarazil a podíval se na Lowhertze ,,Mohl by jsi laskavě opustit od těchto keců?
Znervózňuje mě to!´´. Glick společně Riou, kteří šli za němi se pousmáli.
Ria se cestou začala uklidňovat a pomalu začala věřit, že to dobře dopadne. Mlha řidla postupem času více a více. Přesto nezmizela úplně.
Cestovali hodně pomalu a opatrně. Rozhlíželi se každou chvíli na všechny strany. Po celou cestu na nic nenarazili. Les byl doslaova pustý.
Pročesali část lesa, kterou měli a zamířili na bod setkání. Les začal být mnohem hustší. Překročili potok, kde na ně čekal Danto s ostatními.
Glick mu už z dálky naznačil, že na nic nenarazili. ,,Dobře. Odpočívejte tak půl hodiny a vyrazíme dál!´´ řekl Danto, když k nim došli.
Ria se na chvilku od nich oddělila a šla vykonat potřebu. Raději šla kousek dál, aby ji neviděli. Už si našla dokonce ideální křoví.
Při další kroku se pod ní propadla zem. Stihla ještě pořádně vyděšeně zařvat. Při pádu v díře udělala tři kotrmelce, když se o něco zastavila. Ještě neviděla
co to bylo. Protože se ještě nerozkoukala. Rychle se odplazila na kraj a snažila se zaostřit svůj zrak.
Ztuhla a nesnažila se o žádný pohyb. Před ní byly veliké hromady kostí různých zvířat, na kterých zbyli ještě kousky masa. Bylo na nich hodně patrné, že
byly okusovány silnými zuby.
,,Kde jste!´´ křičel někdo z dálky. Ria rozpoznala Glickův hlas, až zvolal potřetí. ,,Tady jsem!´´ vyhrkla vyděšeně. To už nad ní byl Glickův stín.
,,Moment! Vytáhnu vás!´´ řekl Glick a natáhnul svou ruku k Rie. Během pár vteřin byla z jámy vytažena. Mezitím se shromáždili kolem jámy ostatní.
Lowhertz moc neváhal a seskočil do jámy si prohlédnout kosti ,,Jsou to všechno zvířecí kosti!´´ řekl po chvilce.
Danto se vážným pohledem podíval na Riu ,,Nebyli mimochodem tady vaše hlídky při pátrání?´´´.
,A.... ano byli. Nic ale nenašli´´ dostala ze sebe Ria. Ještě se vzpamatovávala ze šoku. ,,Tak to jste první, kdo něco našla, jako důkaz!´´ zasmál se Darveo a
otočil se ji čelem. Ria viděla, jak jeho ůsměv se mění ve velkou hrůzu. Oči měl vytřeštěné, jako by viděl něco hrůzostrašného.
Natáhnul ruku, která směřovala za Riu. ,,SOBOKO!!!´´ Vykřikl a všichni se otočili tím směrem, na který ukazoval.
Všichni zmrzli a sledovali netvora, který na všech čtyřech stál na kameni. Jeho černá kůže, která vypadala z těch několika metrů jak spálená. Velké, černé
oči hleděli na družinu žoldáků. Po celou dobu se nehnulo. Stejně tak i žoldáci s Riou.
Byli připraveni na setkání, ale že je to tak vezme nečekali vůbec. Ten tvor byl tak neuvěřitelně tichý.
Soboko zvednul levou přední nohu. Darveo, který se vzpamatoval jako první neváhal vystřelit z luku.
Šíp prolétl mezi Agrem a Glickem přímo Sobokovi do hrudi. Pro všechny bylo veliké překvapení, když viděli tu ryhclost, jakou se ten tvor vyhnul leticímu šípu.
Veškeré jeho pohyby byli nepřirozené. Takhle se nepohybuje žádný tvor, s jakým se dosud setkali.
Na něho!! Vykřikl Agro a vrhnul se na Soboka se svým obouručným mečem. Silně rozmáchnul mečem. Obyčejného tvora nebo člověka by takto rozpůlil na
půl. Jenže Soboko se tomuto útoku vyhl, proklouzl Agrovy mezi nohama. Svými odpornými končetinami chytil Agra za ramena a vší silou ho odmrštil mezi
ostatní jeho druhy, kteří stáli pořád jak přišpendleni. Agro letěl vzduchem téměř pět metrů. Svým tělem zkosil na zem Hosse, který stál ve směru dopadu.
Z transu se probudil Glick, Danto a Lowhertz a okamžitě zahájili na nestvůru útok. Bylo to neskutečně rychlé stvoření. Kličkoval mezi třemi žoldáky
neuvěřitelnou rychlostí. Nestačili sekat a mlátit svými zbraněmi. První, kdo se ocitl na zemi byl Glick. Nešikovně si při pádu lehl na svoji ruku.
Lowhertz ho těsně následoval. Danto měl ve vteřině dojem, že Soboka líznul svým kladivem po rameni. To už ucítil silný stisk na své noze. Soboko ho
nemilosrdně poslal k zemi.
Soboko se rozhlédl kolem sebe a zadíval se na Riu.
Ria stála jak kamenná socha a nevěřícně se dívala na tvora. Dívali si do očí a Ria začala cítit pot, po svém těle.
Dívali se tak na sebe pár vteřin, ale Rie to připadalo věčnost.
Soboko od ní odvrátil zrak a rozhlédl se po žoldácích, kteří se zvedali na nohy.
Tvor se obrátil Rie zády a svým typickou nepřirozenou chůzí se vydal do hlubokého lesa.
Nemohla tomu uvěřit. Ta věc během ani ne minuty složila všechny žoldáky k zemi, kromě Darvea, který se ještě vzpamatovával a srovnával si v hlavě, co to
vlastně viděl.
Nikdo neřekl ani slovo. Všichni mezi sebou si vyměnovali různé pohledy. ,,Myslím si, že to nebude tak lehké, jak jsme si mysleli ještě před deseti
minutama.´´ pronesl Glick, který se zvedl ze země jako poslední.
,,Je někdo raněný?´´ zeptal se Danto, který se rozhlížel po všech směrech.
,,Vypadá to, že jsme všichni v pořádku.´´ odvětil Lowhertz. Agro si sedl na zem a držel si hlavu ,,Tak takhle rychlý výprask jsem nečekal!´´.
,,To asi nikdo.´´ dodal Hoss. Danto se podíval na Riu ,,Kam ten tvor šel?´´. Ria na jeho otázku nereagovala a stále se dívala na kámen, kde ještě před malou chvíli byl Soboko. ,,Kam sakra šel!!´´ vykřikltentokrát Danto. Ria procitla a ukázala tím směrem.
,,Vezměte svý věci a jdem hned za ním!´´ řekl velitelsky. ,,Sakra pane! Teď jsme dostali lekci! Copak nechápete? nechal nás na živu! Berte to jako výhružku!
Třeba při dalším setkání nebude tak milosrdný! nesouhlasil Lowhertz.
Danto neváhal a dal mu okamžitě pěstí do obličeje. Lowhertz vyděšeně vykřikl. ,,Nenecháme se zastrašit! Tu bestii dostaneme! jen musíme přijít na to jak!´´
Rozhlédl se po všech ostatních, kteří nic neřekli. Hoss pomohl Lowhertzu zpět na nohy.
,,Už víme, s čím máme co dočinění! Je neskutečně rychlý a mrštný. Nezabijem ho tímto způsobem. Musíme přijít na to jak!´´ řekl hodně vážným tónem
Danto ,,Napadá vás něco?´´. Hoss se přihlásil o slovo, Danto neměl žádný mánitek proti tomu. Každý nápad se teď cenil.
,,Nevím jak ostatní, ale co zkusit zmatený boj?´´. ,,Jak to myslíš?´´ zeptal se ho Darveo, Hoss si stoupl doprostřed ,,Nekoordinovaný útoky.´´
,,Tím myslíš mlátit kolem sebe hlava nehlava a modlit se, že si neuseknem mezi sebou hlavy?´´ zeptal se Agro, který se z této ostudy začal vzpamatovávat.
Hoss pokývnul na znamení souhlasu a pohlédl na Danta ,,Zkusímě to a uvidíme!´´.
Posbírali všechny své věci a pokračovali směrem, kterým Soboko zmizel.
Byli teď mnohem opatrnější a neměli náladu na nějaké další konverzace.
Při jejich cestě hlouběji do lesa se začalo stmívat. Rozdělali si oheň uprostřed mýtiny, kde byla tráva vysoká pomalu až k pasu.
Věděli, že to není zrovna nejlepší volba, ale pochopili. Je zbytečné vyhledávat úkryty, Soboko si je pokaždý najde. Ať by se snažili schovat jakkoliv dobře.
Seděli u ohniště a mysleli nad tím, co se před několika hodinami stalo.
Pořád se jim událost opakovala, jako kdyby byla stará jen pár minut. ,,Tak. Kdo bude mít první hlídku?´´ zeptal se opatrně Glick.
Danto vstal a poodešel od ohniště ,,Myslím, že v našem průšvihu jsou hlídky zbytečné.´´.
Než si stačil uvědomit co se stalo, když odpověděl Glickovi, tak se ocitl na zádech. Černý stín se obrovitou rychlostí mihl kolem nich a uhasil jim ohneň.
,,Sakra! Je tady!´´ vykřikl Agro a tasil svůj meč. Všichni se otořili zády k sobě, kromě Rie, která stála uprostřed vytvořeného kruhu.
,,Hraje si s námi.´´ zašeptal Hoss. ,,Táááámhle!´´ vykřikl Darveo a rozběhl se tím směrem. Ostatní stáli nechápavě, pak si uvědomili, že Darveo se vydal
pronásledovat Soboka. Rozběhli se tedy za ním. Ria běžela předposlední, nestačila v rychlosti žoldákům. Když lapala po dechu, tak Lowhertz ji chytil za
rameno ,,Stát! Nechoďte za ním! To on zrovna chce!´´ křičel jak o život. Jenže nikdo jeho varování neposlouchal a zmizeli v mlze, která se začala objevovat na kraji lesa....

Glick si náhle uvědomil, že se ztratil v lese. Aby toho nebylo málo, tak mlha mu komplikovala orientaci. Kam se ostatní vytratili? Zamumlal si sám pro sebe.
Nevěděl, ani kudy se sem dostal. Mlha byla hrozně hustá a stěží viděl dál, než na deset metrů.
Zaklel a prohodil několik vulgárních slov. Rozhodl se vydat směrem po své pravé ruce.
Les začal řidnout, stejně tak i mlha. Musel jít tím směrem téměř půl hodiny. Zastavoval se a poslouchal zvuky lesa. Doufal, že uslyší něčí hlas na lepší
orientaci. Nic neslyšel. Začínal pochybovat, že je dostatečně blízko tábořiště. Dostal se na okraj mlhy a začal se orientovat podle hvězd.
Byl moc na severozápadě. Hodně blízko u hor. Podle jeho odhadu se musí otočit čelem vzad a měl by dojít zpět do tábora.
Při odchodu zpět si všiml jedné věci. Zastavil se a hleděl směrem k horám. Zdálo se mu, že vidí rozdělaný oheň.
Ano. Určitě to byl oheň! Neváhal ani chviličku a změnil svůj plán a vydal se tím směrem.
Chvilku si myslel, že se to jen zdá. Když se blížil, tak si byl jistější a jistější. Ohniště se nacházelo asi dva metry ve vchodu do jeskyně.
Nebylo jediné. Hned další ohniště bylo tři metry hlouběji v jeskyni.
Glick věnoval spíš věcem, které se tady povalovali. Různé kožešiny, cínové nádobí, dojička plná pitné vody. Spatřil u stěny vrstvu slámy a na ní několik vrstev
přikrývek. Chtěl se podívat dál do jeskyně, když si uvědomil, že stoupl na něco měkého.
Zvedl nohu. Dřevěnná panenka? Co to má znamenat? Položil si otázku.
,,Kdo jste?´´ ozval se jemný hlas. Glick z rychlé otočky tasil meč a vyděšeně se podíval na malou holčičku, která v ruce držela několik větviček na zatopení.
Dívali se na sebe navzájem. Glick udělal pomalý krok vpřed, jeho meč klesnul k zemi ,,Co tady děláš?´´.
Holčička udělala pár kroků nazpět ,,Prosím! Běžte pryč!´´ vyhrkla ze sebe vyděšeně ,,Nebo vám ublíží!´´.
Glick se zastavil a nechápavě se na dívku podíval ,,Cože?´´. Udělal několik kroků k ní. Ona udělala to samé, ale pozpátku.
Ocitli se už mimo jeskyni. ,,On vám nechce ublížit. To nedělá, ale donutíte ho.´´ řekla hodně přesvědčivým tónem.
Glick toho měl za dnešek plné zuby a neměl náladu tahat z nějaké malé holky iformace typu: Co tady pohledáváš? Víš co se tady děje a podobně.
Jednoduše ji chtěl vzít sebou k ostatním. Jeho krok zrychlil. Holkčička nestačila ustupovat a upadla. Při tom stačila zapištět.
Žoldák potom ucítil silnou bolest ve svých zádech. Obrovitá síla útoku ho srazila k zemi.
Jediné co viděl naposled byl temný stín nad ním. Věděl, že je to Soboko. Přišel si pro něj...