Démoní Lord Země - VIII.
Démoní Lord Země - VIII.
Místo: Tokyo, poblíž Akiby - Země
Tar bez řečí následoval Lily k jejímu domovu. Na zádech měl svůj batoh, ve kterém krom oblečení byla i poslední věc, co ho spojovala s jeho starým životem. Všechno ostatní pak odnášel pohled na Lily před ním. Byla krásná, přímo nebesky! A když se pak Lily otočila a věnovala mu jeden ze svých vřelých úsměvů, srdce se mu rozbušilo ještě víc. Nikdy předtím se o opačné pohlaví nezajímal. Démonky ho dvakrát zrovna nepřitahovaly. Různé výrůstky po těle, neurčitý počet končetin, nelidská podoba a ta jejich děsivá a nepředvídatelná povaha … Tyrael sice byla krásná, vypadala téměř jako normální žena a zahrnovala ho přízní, ale byla to koneckonců jeho sestra! I když sourozenecké páry mezi démony nebyly nijak neobvyklé…
Po příchodu na Zemi se však Tar s každým krokem stále více ohlížel po ženách kolem něho a něco v jeho nitru ho nabádalo, aby se pokusil ještě o něco víc.
„Odkud vůbec jsi,“ zeptala se Lily a vytrhla tak Tara ze snění.
„Ehm…“ Tar se ocitl rázem v úzkých, s tímhle vůbec nepočítal. Nechtěl v Lily vzbudit podezření, ale ať se snažil sebevíc, nemohl přijít na žádnou odpověď, která by v ní nevyvolala jen další těžce zodpověditelné otázky.
„Nemusíš mi to říkat, jestli nechceš,“ řekla po chvíli trapného ticha Lily a Tar si značně oddechl. „Pěkně podřadný démon, když není připravený zalhat ani na tuhle obyčejnou otázku.“ Pak se Lily zamyslela a rozhodla se Tara ještě víc vyzpovídat. Sama toho moc o démoních světech nevěděla a takováhle příležitost se jí hned tak nenaskytne: „Tam odkud jsi jsou všichni tak opálení jako ty?“
„No,… ano.“ Zmohl se Tar na jediné a rázem byl opět v úzkých.
„Co tvá rodina? Já mám bratra.“
„Mí rodiče jsou mrtví, ale mám starší sestru, která se o mě odmalička starala,“ odvětil Tar věcně.
Lily se zaradovala, konečně něco, v čem se Tar rozpovídal. Nikdy jí ale nenapadlo, že démoni mezi sebou udržují nějaké rodinné vazby. „To je mi líto, neměla jsem se ptát,“ řekla a pozorovala Tarovu reakci. Jak předpokládala, soucit neznal. Hned pokračovala ve zpovědi: „Máš svou sestru rád?“
„Mám, ale dost často to se svojí starostlivostí přehání…,“ pak si Tar vybavil sestřinu tvář a zamyslel se nad tím, co právě teď asi dělá. Možná už se o jeho útěku dozvěděla…
Mezitím
Místo: Trůnní sál – Devátý pekelný kruh
„Ještě jste ho nenašli?!“ vykřikla Tyrael a v návalu vzteku zabila posla, který nesl hlášení od Yerdola pátrajícího po Tarovi v Tartaru. V pořadí už čtvrtého…
Tar s Lily přešli silnici a dostali se k obrovskému staveništi. Tar z informačních cedulí vyčetl, že tu bude stát nové obchodní centrum, ještě velkolepější, než jaké bylo v Akibě. V duchu nad tím mávl rukou a raději opět upřel svůj zrak na Lily. Ta si to mezitím zamířila rovnou k plotu.
Pomalu se stmívalo a všichni dělníci už dávno odešli domů. Teď bylo na stavbě jen pár hlídačů a ti se místo své práce více věnovali televizi, kde právě dávali nový zábavný pořad.
Lily objevila díru v plotě a hned se jí protáhla, následována Tarem v těsném závěsu. Tomu bylo jedno, kam a kudy půjde, jen když i nadále bude moci být v blízkosti Lily. V krátkém odstupu je následovala i dvojice pronásledovatelů, po kterých dírou v plotě prošli ještě dva bratři.
Tar se rozhlížel po okolí. Na Zemi toho bylo tolik k vidění, nevěděl, na co se má dřív koukat. Nejradši by se Lily začal vyptávat, ale nechtěl působit hloupě.
Lily po očku zkontrolovala pronásledovatele, a když se ujistila, že neztratili jejich stopu, zamířila blíž k rozestavěné budově.
Kolem byla spousta zaparkovaných nákladních aut, několik jeřábů a haldy ledabyle pohozeného nářadí. Byl pátek a všichni dělníci pospíchali domů. Všude se válel nějaký stavební materiál.
„Tady bydlíš?“ zeptal se Tar a vzhlédl vzhůru, aby si prohlédl celou ocelovou konstrukci budoucího obchodního centra.
„Ne, tady naše hra končí,“ odvětila chladně Lily. V Tarovi neviděla příliš velkou hrozbu, a tak se ho rozhodla zbavit až nakonec. Jen ho kopem poslala do hromady prázdných kartónových krabic. V zápětí mu těsně nad hlavou prolétla energická koule a jí se mihlo hlavou: „Jak jsem předpokládala, nejsi vůbec důležitý…“
Dvojice pronásledovatelů v oblecích se slunečními brýlemi se protáhla dírou v plotě. Nejprve zkontrolovali, zda si jich jejich kořist nevšimla a pak jestli je někdo nesleduje, ale bratry nezpozorovali. Vzájemným kývnutím si dali souhlas. Konečně dobré místo, pěkně stranou od všech nechtěných přihlížejících. Potichu se kradli za Tarem a Lily, dokud se jejich kořist nezastavila před ocelovou konstrukcí.
„Energická koule!“ zaútočil první z nich a zasáhl by Tara přímo do zad, kdyby ho Lily těsně předtím nekopla. „Kruci!“ zaklel. On i jeho kolega cítili Tarovu nepatrnou démoní auru hned od začátku. Mysleli si, že to je konkurence, a tak se ho chtěli zbavit dřív, než mohl přivolat posily. Nepodařilo se.
Oba démoni rozpažili ruce a začali uvolňovat svou sílu. Mezi prsty jim kmitaly elektrické výboje, které se jim shromažďovali v dlaních do podoby koulí.
„Energická koule!“ zasypávali Lily hromadou magických útoků a ta před nimi jen uskakovala a uhýbala.
„Kruci,“ vůbec nepočítala s tím, že bude nucena bojovat s démony na dálku. Doufala, že po ní půjdou bojovníci a ne střelci, sama bojovala pouze na blízko. Přepočítala se. Rozhodla se tedy ustoupit, zhmotnila svá křídla a pokusila se vzlétnout, ale v tu chvíli zapomněla, kde se nachází. Zády narazila o traverzu ocelové konstrukce obchodního centra a zřítila se z výšky dvaceti metrů zpátky na zem.
Oba pronásledovatelé se doširoka usmáli až vycenili zuhelnatělé zuby. Chytili se za ruce: „Spojení!“ zdvojnásobili své napětí a následně vytvořili další energickou kouli, třikrát tak velkou, než ty předtím. Jeden druhému věnoval letmý pohled a potom společně kouli elektřiny vrhly proti Lily, která stále ještě ležela omráčená v prachu na zemi.
Lily se dívala vstříc své zkáze. Nedokázala se pohnout, mohla jedině doufat v záchranu. Ta však nepřijde, protože jednala na vlastní pěst. Vybavila si tvář svého bratra, archanděla, a jako kdyby znovu slyšela jeho káravý proslov o tom, že když je někdo pouhým andělem, tak nemůže sám lovit démony. Proč ho jenom neposlechla, teď už však bylo příliš pozdě zpytovat svědomí… náhle se někdo postavil do cesty mezi ní a energetickou kouli.
Když ho kopla, necítil Tar ani tak bolest jako zklamání. Myslel si, že zrada existuje jen v démoním světě, ale očividně se mýlil. Opět si uvědomil, jak je naivní, nezkušený a bez své sestry úplně k ničemu. Pak mu ale kolem hlavy prolétla energická koule. Okamžitě rozpoznal démonickou sílu a potom, co přistál na hromadě krabic, se koutkem oka podíval na útočníky. Byly to slabší démoni, lovci, žádní jiní démoni by spolu nikdy nespolupracovali, pokud by jim nevelel někdo silnější. Když se však podíval na Lily, nemohl uvěřit svým očím. Křídla, navíc bílá. Byla anděl! Rychle si dal dvě a dvě dohromady. Duše anděla měla v pekelných kruzích velikou cenu. Připletl se do něčeho, co bylo nad jeho síly. Už chtěl zmizet, když se ještě jednou podíval na Lily, která bezbranně ležela na zemi a démoní lovce, jak se právě chystali ukončit tento boj svým nejsilnějším útokem. Něco v něm se hnulo. Mrknutím oka se objevil přímo před Lily a na poslední chvíli holýma rukama zastavil energickou kouli. Doufal, že se mu jí podaří zadržet dostatečně dlouho, aby Lily stačila uniknout, ale ve chvíli, kdy se jeho ruce dostaly do kontaktu s démoní silou, zmocnil se ho zvláštní pocit.
Už odmalička věděl, že má vysokou odolnost vůči magickým útokům. Přeci jen byl synem vládce pekelného kruhu. Dokázal přežít magické útoky, které by jiné démony zabili, ale doposud se pokaždé nechal jen zasáhnout. Nikdy, až do dnešního dne, jim nezkoušel vzdorovat.
Tar vnímal tu moc, která energickou kouli tvořila. Chtěl ji, toužil po ní a pak ji přijal za vlastní. Konečky prstů, jako by to byly brčka, vysával sílu z energetické koule, dokud ji celou do sebe nevstřebal.
Oba démoní lovci a Lily udiveně zírali na Tara, který si zcela nezraněn prohlížel ruce, na kterých se mu objevilo zvláštní tetování. Vypadalo jako kérka a pokrývala obě předloktí směsicí čar, pentagramů a zvláštních ornamentů, které nikdy předtím neviděl. Ať to však znamenalo cokoliv, cítil se jako nikdy předtím. Démoní síla mu proudila tělem a Tar si nabitou moc, kterou doposud nikdy v životě neměl, užíval. Něco v něm se právě probudilo…
Tar bez řečí následoval Lily k jejímu domovu. Na zádech měl svůj batoh, ve kterém krom oblečení byla i poslední věc, co ho spojovala s jeho starým životem. Všechno ostatní pak odnášel pohled na Lily před ním. Byla krásná, přímo nebesky! A když se pak Lily otočila a věnovala mu jeden ze svých vřelých úsměvů, srdce se mu rozbušilo ještě víc. Nikdy předtím se o opačné pohlaví nezajímal. Démonky ho dvakrát zrovna nepřitahovaly. Různé výrůstky po těle, neurčitý počet končetin, nelidská podoba a ta jejich děsivá a nepředvídatelná povaha … Tyrael sice byla krásná, vypadala téměř jako normální žena a zahrnovala ho přízní, ale byla to koneckonců jeho sestra! I když sourozenecké páry mezi démony nebyly nijak neobvyklé…
Po příchodu na Zemi se však Tar s každým krokem stále více ohlížel po ženách kolem něho a něco v jeho nitru ho nabádalo, aby se pokusil ještě o něco víc.
„Odkud vůbec jsi,“ zeptala se Lily a vytrhla tak Tara ze snění.
„Ehm…“ Tar se ocitl rázem v úzkých, s tímhle vůbec nepočítal. Nechtěl v Lily vzbudit podezření, ale ať se snažil sebevíc, nemohl přijít na žádnou odpověď, která by v ní nevyvolala jen další těžce zodpověditelné otázky.
„Nemusíš mi to říkat, jestli nechceš,“ řekla po chvíli trapného ticha Lily a Tar si značně oddechl. „Pěkně podřadný démon, když není připravený zalhat ani na tuhle obyčejnou otázku.“ Pak se Lily zamyslela a rozhodla se Tara ještě víc vyzpovídat. Sama toho moc o démoních světech nevěděla a takováhle příležitost se jí hned tak nenaskytne: „Tam odkud jsi jsou všichni tak opálení jako ty?“
„No,… ano.“ Zmohl se Tar na jediné a rázem byl opět v úzkých.
„Co tvá rodina? Já mám bratra.“
„Mí rodiče jsou mrtví, ale mám starší sestru, která se o mě odmalička starala,“ odvětil Tar věcně.
Lily se zaradovala, konečně něco, v čem se Tar rozpovídal. Nikdy jí ale nenapadlo, že démoni mezi sebou udržují nějaké rodinné vazby. „To je mi líto, neměla jsem se ptát,“ řekla a pozorovala Tarovu reakci. Jak předpokládala, soucit neznal. Hned pokračovala ve zpovědi: „Máš svou sestru rád?“
„Mám, ale dost často to se svojí starostlivostí přehání…,“ pak si Tar vybavil sestřinu tvář a zamyslel se nad tím, co právě teď asi dělá. Možná už se o jeho útěku dozvěděla…
Mezitím
Místo: Trůnní sál – Devátý pekelný kruh
„Ještě jste ho nenašli?!“ vykřikla Tyrael a v návalu vzteku zabila posla, který nesl hlášení od Yerdola pátrajícího po Tarovi v Tartaru. V pořadí už čtvrtého…
Tar s Lily přešli silnici a dostali se k obrovskému staveništi. Tar z informačních cedulí vyčetl, že tu bude stát nové obchodní centrum, ještě velkolepější, než jaké bylo v Akibě. V duchu nad tím mávl rukou a raději opět upřel svůj zrak na Lily. Ta si to mezitím zamířila rovnou k plotu.
Pomalu se stmívalo a všichni dělníci už dávno odešli domů. Teď bylo na stavbě jen pár hlídačů a ti se místo své práce více věnovali televizi, kde právě dávali nový zábavný pořad.
Lily objevila díru v plotě a hned se jí protáhla, následována Tarem v těsném závěsu. Tomu bylo jedno, kam a kudy půjde, jen když i nadále bude moci být v blízkosti Lily. V krátkém odstupu je následovala i dvojice pronásledovatelů, po kterých dírou v plotě prošli ještě dva bratři.
Tar se rozhlížel po okolí. Na Zemi toho bylo tolik k vidění, nevěděl, na co se má dřív koukat. Nejradši by se Lily začal vyptávat, ale nechtěl působit hloupě.
Lily po očku zkontrolovala pronásledovatele, a když se ujistila, že neztratili jejich stopu, zamířila blíž k rozestavěné budově.
Kolem byla spousta zaparkovaných nákladních aut, několik jeřábů a haldy ledabyle pohozeného nářadí. Byl pátek a všichni dělníci pospíchali domů. Všude se válel nějaký stavební materiál.
„Tady bydlíš?“ zeptal se Tar a vzhlédl vzhůru, aby si prohlédl celou ocelovou konstrukci budoucího obchodního centra.
„Ne, tady naše hra končí,“ odvětila chladně Lily. V Tarovi neviděla příliš velkou hrozbu, a tak se ho rozhodla zbavit až nakonec. Jen ho kopem poslala do hromady prázdných kartónových krabic. V zápětí mu těsně nad hlavou prolétla energická koule a jí se mihlo hlavou: „Jak jsem předpokládala, nejsi vůbec důležitý…“
Dvojice pronásledovatelů v oblecích se slunečními brýlemi se protáhla dírou v plotě. Nejprve zkontrolovali, zda si jich jejich kořist nevšimla a pak jestli je někdo nesleduje, ale bratry nezpozorovali. Vzájemným kývnutím si dali souhlas. Konečně dobré místo, pěkně stranou od všech nechtěných přihlížejících. Potichu se kradli za Tarem a Lily, dokud se jejich kořist nezastavila před ocelovou konstrukcí.
„Energická koule!“ zaútočil první z nich a zasáhl by Tara přímo do zad, kdyby ho Lily těsně předtím nekopla. „Kruci!“ zaklel. On i jeho kolega cítili Tarovu nepatrnou démoní auru hned od začátku. Mysleli si, že to je konkurence, a tak se ho chtěli zbavit dřív, než mohl přivolat posily. Nepodařilo se.
Oba démoni rozpažili ruce a začali uvolňovat svou sílu. Mezi prsty jim kmitaly elektrické výboje, které se jim shromažďovali v dlaních do podoby koulí.
„Energická koule!“ zasypávali Lily hromadou magických útoků a ta před nimi jen uskakovala a uhýbala.
„Kruci,“ vůbec nepočítala s tím, že bude nucena bojovat s démony na dálku. Doufala, že po ní půjdou bojovníci a ne střelci, sama bojovala pouze na blízko. Přepočítala se. Rozhodla se tedy ustoupit, zhmotnila svá křídla a pokusila se vzlétnout, ale v tu chvíli zapomněla, kde se nachází. Zády narazila o traverzu ocelové konstrukce obchodního centra a zřítila se z výšky dvaceti metrů zpátky na zem.
Oba pronásledovatelé se doširoka usmáli až vycenili zuhelnatělé zuby. Chytili se za ruce: „Spojení!“ zdvojnásobili své napětí a následně vytvořili další energickou kouli, třikrát tak velkou, než ty předtím. Jeden druhému věnoval letmý pohled a potom společně kouli elektřiny vrhly proti Lily, která stále ještě ležela omráčená v prachu na zemi.
Lily se dívala vstříc své zkáze. Nedokázala se pohnout, mohla jedině doufat v záchranu. Ta však nepřijde, protože jednala na vlastní pěst. Vybavila si tvář svého bratra, archanděla, a jako kdyby znovu slyšela jeho káravý proslov o tom, že když je někdo pouhým andělem, tak nemůže sám lovit démony. Proč ho jenom neposlechla, teď už však bylo příliš pozdě zpytovat svědomí… náhle se někdo postavil do cesty mezi ní a energetickou kouli.
Když ho kopla, necítil Tar ani tak bolest jako zklamání. Myslel si, že zrada existuje jen v démoním světě, ale očividně se mýlil. Opět si uvědomil, jak je naivní, nezkušený a bez své sestry úplně k ničemu. Pak mu ale kolem hlavy prolétla energická koule. Okamžitě rozpoznal démonickou sílu a potom, co přistál na hromadě krabic, se koutkem oka podíval na útočníky. Byly to slabší démoni, lovci, žádní jiní démoni by spolu nikdy nespolupracovali, pokud by jim nevelel někdo silnější. Když se však podíval na Lily, nemohl uvěřit svým očím. Křídla, navíc bílá. Byla anděl! Rychle si dal dvě a dvě dohromady. Duše anděla měla v pekelných kruzích velikou cenu. Připletl se do něčeho, co bylo nad jeho síly. Už chtěl zmizet, když se ještě jednou podíval na Lily, která bezbranně ležela na zemi a démoní lovce, jak se právě chystali ukončit tento boj svým nejsilnějším útokem. Něco v něm se hnulo. Mrknutím oka se objevil přímo před Lily a na poslední chvíli holýma rukama zastavil energickou kouli. Doufal, že se mu jí podaří zadržet dostatečně dlouho, aby Lily stačila uniknout, ale ve chvíli, kdy se jeho ruce dostaly do kontaktu s démoní silou, zmocnil se ho zvláštní pocit.
Už odmalička věděl, že má vysokou odolnost vůči magickým útokům. Přeci jen byl synem vládce pekelného kruhu. Dokázal přežít magické útoky, které by jiné démony zabili, ale doposud se pokaždé nechal jen zasáhnout. Nikdy, až do dnešního dne, jim nezkoušel vzdorovat.
Tar vnímal tu moc, která energickou kouli tvořila. Chtěl ji, toužil po ní a pak ji přijal za vlastní. Konečky prstů, jako by to byly brčka, vysával sílu z energetické koule, dokud ji celou do sebe nevstřebal.
Oba démoní lovci a Lily udiveně zírali na Tara, který si zcela nezraněn prohlížel ruce, na kterých se mu objevilo zvláštní tetování. Vypadalo jako kérka a pokrývala obě předloktí směsicí čar, pentagramů a zvláštních ornamentů, které nikdy předtím neviděl. Ať to však znamenalo cokoliv, cítil se jako nikdy předtím. Démoní síla mu proudila tělem a Tar si nabitou moc, kterou doposud nikdy v životě neměl, užíval. Něco v něm se právě probudilo…
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Já tenhle žánr zrovna dvakrát nečtu (s výjimkou Pána prstenů), ale povídky, které se mi opravdu líbí, si začnu v duchu představovat jako film. Tady mi to začalo fungovat hned u prvního dílu. Navíc jsem to až sem dočetla na jeden zátah. Moc se mi zamlouvá i ten propletenec intrik, jsem zvědavá, co z toho bude.
31.07.2011 21:29:00 | hybridka22