Dvojče V.

Anotace: Po delší době pokračování. Omlouvám se za chyby.

Jedno mi bylo jasné. Alex nebude z Clia. Musím se vrátit tam, kde to začalo. Do Darionu. Žije tam Sue Alicina nejlepší kamarádka. Ona by mi mohla říct, kdo je Alex a kde ho najdu. Odjet do Darionu... Ale co máma? Nebude chtít se vrátit. Pravděpodobně by si myslela, že jsem se už dočista zbláznila. Pojedu tedy sama. Nesmí nic vědět ani tušit. Ale jak to mám udělat? Jak mám udělat, aby si nevšimla že jsem zmizela a nepátrala po mě? Nijak. To prostě nejde. Možná snad... ne to jí nemůžu udělat! Ta věc co mě napadla, byla krutá, zlá a nenávidím se už jen za to , že mě vůbec napadla. Na druhou stranu to mohla vyjít. Nerozhodně jsem se posadila k psacímu stolu. Výtáhla jsem list čistého papíru a začala psát dopis. Dopis na rozloučenou, dopis sebevraha. Psala jsem a psala něco v tom smyslu, že bez Alice nemůžu žít, protože je má vina, že je mrtvá. O tom že jsem se snažila to překonat, ale nejde to a že už prostě nemám sílu v tom pokračovat. Mamku jsem prosila za odpuštění. Když jsem dopisovala poslední slova, uvědomila jsem si, že brečím. Několik slz spadlo na papír a rozmazalo některá slova. Byla už skoro tma a já se rozhodla. Vzala jsem si polovinu svých úspor .. no i sebevrah potřebuje nějaké peníze, takže se snad mamka nebude až tak moc divit, až zjistí, že polovina mých úspor je pryč. Policie bude po mně pátrat, ale nenajde mé tělo. Nebude na tom nic divného v dopise se nezmiňuji, kde to chci udělat, takže jim bude chvíli trvat než jim dojde, že nic nenajdou. Ta doba mi bude stačit, abych se dostala dost daleko od Clia a taky dost daleko za hranice Atisu, tedy alespoň doufám. Dopis jsem položila vedla Alicina deníku.
Vzala jsem si z krabice přívěsek s řetízkem a pověsila si ho na krk k medailonku. Do tašky jsem si hodila peníze a lehkou bundu a opatrně vykoukla k hlavním dveřím. Mamka už v obýváku nebyla. Velice opatrně jsem sešla ze schodu a zamířila ke dveřím. Odemčela jsem je. Studený vítr mi ovál rozpálené tváře. Po tomhle už nebude krok zpět. Napadlo mě. Vyšla jsem ven a stejně opatrně jsem dveře zavřela a vydala se k hlavní cestě vedoucí z Clia. Natáhla jsem si kapuci a zastrčila blond hřívu pod ni. Cestou jsem narazila na most a zastavila se. Bezrozmyslu jsem do vody hodila svou bundu. Dívala jsem se, jak ji pohltila voda a odnášela ji daleko pryč.
Darion velké město ještě ve větším státě Cleon. Můj domov. Hned když jsem vjela do města, začaly mě pronásledovat vzpomínky, ty dobré i ty špatné.
Vystoupila jsem z auta a zadívala se na postarší pár.
,,Vážně Vám moc děkuji. Velmi jste mi pomohli." Usmáli se a přikývli. Narazila jsem na ně nedaleko hranic. Moje první zastávka byla v obchodě s oblečením, protože to co jsem měla zrovna na sobě, nevypadalo nejlépe. Několika denní cesta mu dala pořádně zabrat. Koupila jsem si nové kalhoty, tričko, mikinu a boty. Také jsem se stavila v drogerii, kde jsem si koupila barvu na vlasy. Na záchodech na benzínce jsem se převlekla a obarvila si vlasy na čokoládově hnědé. Poté jsem si dala vlasy do culíku a nasadila jsem si kšiltovku nějakého fotbalového klubu. Takhle jsem vypadala jako ona, Alice. Může mi to pomoct najít Alexe, protože jestli je skutečně z Darionu, musí na mě dříve či později narazit. Ještě jednou jsem se prohlédla v zrcadle. Vypadala jsem starší. Na rozdíl od Alice jsem si nikdy předtím vlasy nebarvila.
Od benzínky jsem zamířila k penzionu, kde jsem si pronajala pokoj. Moje úspory byly fuč. Ani jsem se nešla podívat do pokoje a vydala se za Sue, stále jsem doufala, že mi může pomoct.
Stála jsem před malým domkem a váhavě jsem zamířila ke dveřím a stiskla zvonek. Netrvalo dlouho a otevřela mi vysoká černovláska. Jakmile mě uviděla zbledla.
,,Ahoj, já jsem..."
,,Angela.." doplnila za mě a zírala na mě dál. Nervózně jsem se usmála. V tu chvíli se vzpamatovala
,, Já jsem Sue. Pojď dál." řekla a ustoupila mi z cesty. Vešla jsem do menší předsíně a pak do jídelny, kde jsem se posadila na židli.
,,Dáš si kávu nebo čaj?" zeptala se a stále si mě prohlížela.
,,Kávu, prosím." Nevím proč ale něco mi na ni nesedělo. Za chvíli přinesla dva šálky horké kávy a posadila se.
,,Proč jsi přijela Angelo?" zeptala se.
,, Někoho hledám, myslela jsem si, že by jsi mi mohla pomoct."
,,Já?"
,, Byly jste s Alicí nejlepší kamarádky." Přikývla.
,,Ovšem jen do doby než si našla jiné přátelé. Poslední týdny se mnou vůbec nemluvila."
,,Jaké přátele?"Sue vstala.
,,Nevím co jsou zač, ale nelíbili se mi. Zdáli se být nebezpeční." Zamyslela jsem se a pak se zeptala.
,,Ty náhodou nevíš, kde bych našla Alexe?" Zbledla.
,,Alexe?" Zopakovala.
,,Proč ho hledáš?"
,, Takže ho znáš?" Zvrtěla hlavou.
,, Ne, ale myslím, že se o něm Alice párkrát zmínila." Lhala. Stoprocentně lhala.
,, Sue, Alice mě sem poslala." zašeptala jsem. Teď byla bílá jak křída. Neusmívala se.
,, Ty jsi mluvila s Alicí?" Přikývla jsem.
,, Poslala mě sem. Musím ho najít." Sedla si a napila se horké kávy.
,,Myslím, žy by jsi se měla vrátit do Clia." řekla klidným nepřítomným hlasem.
,,Cože?" vyhrkla jsem.
,, Odjeď odtud a nevracej se už nikdy do Darionu. Pro tvé dobro, nechci, aby se ti stalo to co Alici."
Byla jsem ohromená.
,, Takže ty víš, že nespáchala sebevraždu?" Bylo jasné, že prozradila víc než chtěla. Vstala a zamířila do předsíně ke dveřím.
,, Bude lepší když odejdeš." Nedala jsem se dvakrát pobízet. Vyšla jsem z domu daleko zmatenější než jsem byla předtím.