Dvojče VI.

Anotace: Pokračování. Omlouvám se za chyby.

Sue zabouchla dveře, byla ráda, že je Angela konečně pryč. Netušila proč se vrátila do Darionu a proč hledala Alexe. Zrovna jeho od koho by se měla držet na míle daleko. Sáhla do kapse pro mobil a vytočila Zackovo číslo. Z maličkého reproduktoru se ozval jen záznamník.
,, Sakra." zaklela a vrátila se do jídelny ke stolku pro kávu. Naráz vyprázdnila šálek. Pohrávala si s mobilem v ruce.
,, Nebudu mu volat, jemu ne." převdědčovala sama sebe. Znovu vytočla Zackovo číslo a znavu se ozval záznamník. Tak to šlo další dvě hodiny. Přemýšlela, kde Zack může být a jestli jenom přece nemá zavolat Alexovi. Bylo to důležité a pak Angela hledala jeho. Rezignovaně vzala do ruky mobil a vytočila tentokrát Alexovo číslo. Ozvalo se zazvonení první druhé a pak zvučný hlas vyštěkl: ,,Co chceš?"Sue se přikrčila ,jako kdyby stál před ní.
,, Musím s tebou a Zackem hned mluvit je to důležité. Volala jsem...." zarazila se a uvědomila si, že mluví do hluchého telefonu. Alex zavěsil.
,, Idiot." ulevila si a naštvaně hodila mobil na sedačku. Netrvalo však dlouho a před domem zastavil černý mercedes. Zack vystoupil z auta a šel ke dveřím. Sue byla rychlejší a otevřela dveře dřív než stačil zazvonit.
,, Kde je Alex?" zeptala se. Zack pokrčil rameny.
,, Nevím."
,,Takže on nebyl s tebou, když jsem mu volala."
,,Ne, proč jsi mu volala.?"
,,Volala jsem i tobě, ale máš vypnutý mobil." Sue se odmlčela a pokračovala.
,,Byla tu Zacku." Zack se na ni nechápavě zadíval.
,,Kdo tu byl?"
,,Angela."
,,Angela? Tady v Darionu?" Sue přikývla.
,, Přišla za mnou kvůli Alici a Alexovi."
,,Alexovi?" teď nechával ještě víc.
,, Říkala, že ji sem Alice poslala za Alexem."
,,Kde je teď?" Sue sklonila hlavu.
,,To nevím. Vyhodila jsem ji. Zaskočila mě." dodala na svou omluvu.
,,Musíme ji najít dřív než ji najdou oni. Zavolám Alexovi."
,,Proč? Nemyslím, že je to dobrý nápad. Ona ho nezajímá Zacku." Zack se zadíval na Sue.
,, Jestli chceme najít živou ... tak ho potřebujeme." Zack bez dalšího otálení vytočil Alexovo číslo.
***
Zamířila jsem k ulici, kde jsem předtím bydlela. Chtěla jsem vědět, jestli v našem domě někdo žije. Hned na kraji ulice mě zasáhla vlna vzpomínek z dětství. Prošla jsem ulicí a zastavila se na jejím druhém konci, odkud jsem pozorovala dvoupatrový dům se světlým obkladem a velkou verandou. Před domem stál červený fiat a svítilo se v místnosti ve druhém patře přímo nad vchodem. Otočila jsem se pokračovala dál k centru. Přemýšlela jsem. Doufala jsem, že mi Sue pomůže. Ale teď vím, že to nechce udělat. Co mám dělat dál? Říká se že naděje umírá poslední, ale jakou mám vlastně naději najít někoho, o kom vůbec nic nevím... jen jméno. Je to jako hledat jehlu v kupce sena.
Neznám žádné další Aliciny přátele. Jen Sue a Zacka. Zack ten by mohl pomoci, ale opět končím u toho kde ho najdu? Pokračovala jsem stále dál do centra. Rozhodla jsem se něco si koupit k jídlu, protože jsem zatím dnes ještě nic nejdla a můj žaludek začínal protestovat. Jenže je většina obchodů po setmění už zavřená. Narazila jsem na klub s názvem Sclub. Zacelou dobu co jsem žila v Darionu, jsem ho ani jednou nenavštívila. Zatlačila jsem do dveří a vstoupila jsem do slabě osvětlené chodby. Na konci chodby byly otevřené dveře, u kterých stál vysoký chlápek v kvádru. Když mě uviděl, zarazil se, ale potom mi kývl na pozdrav. Zmateně jsem gesto zopakovala a mlčky vešla dovnitř. Lokál byl plný lidí, několik z nich se po mně otočilo, když jsem zamířila k baru. Všimla jsem si vysokého blonďáka, který ani na chvíli ze mě nespustil oči. Neodvrátil pohled ani když jsem se mu zadívala přímo do očí. Nehodlala jsem být první, kdo uhne pohledem. Zírali jsme na sebe sna d několik minut nebo mi alespoň tak připadalo. Nakonec se usmál a vydal se mým směrem. Mohl by být tohle Alex? Alici každopádně znal. Posadil se vedle mě k baru a otočil se ke mně.
,,Mám takový menší problém." řekl.
,, A co s tím mám společného já?"
,,Možná bys mi ho mohla pomoct vyřešit." když jsem nic neříkala, pokračoval:
,, Víš že mi někoho připomínáš?"
,, Skutečně? Koho?"naklonil se ke mně blíž a zašeptal: ,, Někoho, kdo by měl v tuhle chvíli hnít dva metry pod zemí." Tak tohle nebude Alex.
,, Víš kdybych si nebyl stoprocentě jistý, že ta děvka je mrtvá, přísahal bych, že sedí vedle mě a je víc živá než se mi líbí. Takže jistě chápeš do jaké nepříjemné situace jsem se dostal." Netušila jsem co říct a už vůbec ne co dělat. Tenhle ten ať už je to kdokoliv, nebyl Alicin přítel ba právě naopak.