Dvojče VII.

Anotace: Pokračování. Omlouvám se za chyby.

Alex sesedl z motorky a sundal si přilbu.
,,Čau kámo, dlouho ses tu neukázal." vítal hlídač Alexe před vchodem do honosné vily. Alex mu kývl na pozdrav a vešel do domu. Nechtěl teď s nikým mluvit. Zamířil do svého pokoje ve druhém patře. Cestou přes halu narazil na skupinku známých.
,,No ne, konečně ses tu ukázal. Stýskalo se mi po tobě." řekla a usmála se na něj žena s hustou hřívou hnědých vlasů.
,, Taky tě rád vidím Anabell." řekl naproto falešně a bylo mu to jedno. V tu chvíli mu zazvonil mobil. Ignoroval ho. Věděl, že je to Zack, ale neměl náladu s ním mluvit zrovna teď. Bude si muset pomoct sám, ať už jde o cokoliv.
,,Kdopak ti to volá, že ho tak okázale ignoruješ?" zeptala se Anabell.
,, Kdyby jsi nestála přede mnou, řekl bych, že jsi to ty." odpověděl a pokračoval do pokoje.
V pokoji se svalil na postel a zavřel oči. Ticho.... Konečně ticho. Ticho však protrhlo další zazvonění. Líně sáhnul pro mobil a díval se na display. Byl toZack. S pokrčením ramen hovor přijal.
,, Ahoj, konečně jsi to vzal. Volám ti ...." Alex Zacka přerušil.
,, Jdi k věci! Co potřebuje můj velký brácha?"
,, Alexi musíš nám pomoct. Angela je v Darionu."
,,V Darionu?" zopakoval na oko lhostejně, chvíli počkal a pak dodal:
,,Kde je?"
,, Nevím byla u Sue...."
,,Fajn, tak se zeptej ji, kde je."
,, Ona to taky neví."
,,Říkal jsi, že byla u ní."
,, Ona ji vyhodila." Alex stáhl obočí k sobě.
,,Co že udělala?"
,, Prostě je pryč. Musíme ji najít. Pomůžeš nám?"
,,Moment, tak nějak jsem se nedostal přes část: "ona ji vyhodila."
,, Sue ví, že to byla chyba."
,, Tak ona ví, že to byla chyba..." opakoval Alex
,, Tak pomůžeš nám ji hledat?" Alex mlčel.
,, Bez tebe ji nenajdem... ne včas."
,, To je sice pravda bratříčku, ale mám pocit, že jsi mě posledních pár dnů nebral vážně. Když jsem říkal, že pro ni nehnu ani prstem, tak jsem to i tak myslel a pak ještě jsem ti neodpustil náš malý rodinný výlet... Takže ať je ta holka kdekoli, doufám, že je mrtvá." řekl ledově ostrým hlasem a přerušil hovor.
Znovu zavřel oči a snažil se nemyslet na to, co mu řekl Zack. To se mu však nedařilo. Vstal a začal přecházet po pokoji.
,, Nejsem nikomu nic dlužný a pak nic mi po ni není." opakoval sám sobě. Přesvědčoval se o tom poslední dva roky a dařilo se mu to. Ona přece není Alice. A teď? Vše je v háji! Oblékl si černou koženou bundu. Sáhl po přilbě a váhavě vyšel z pokoje. Změnil názor.
Nasedl na motorku a nasadil si přilbu. Nemůže být zas tak těžké ji najít. Přemýšlel, kde začít. Rozjel se hlavní třídou k domu , kde dříve bydlela.
U domu zastavil a sundal si helmu. Nasál vzduch. Nic. Snažil se uklidnit a znovu nasál vzduch. Konečně ucítil její vůni. Šla k centru. Ujasnil si po chvíli. Rozjel se, ale každou chvíli zastavoval, aby si ověřil správnost směru. Zastavil před Sclubem. Sesedl z motorky a vešel dovnitř. Ocitl se v potamnělé chodbě a zamířil ke dveřím, u kterých stál vyhazovač. Kývl mu na pozdrav a vešel do lokálu. Nemusel se ani moct rozhlížet. Seděla u baru a vedle ní vysoký blonďák v kvádru. Byl si jistý, žee už ho hěkde viděl. Chvíli je pozoroval. Povídali si spolu. Potom si však všiml změny výrazu v její tváři. Byla to směsice strachu a poznání, které se jí ani trochu nezamlouvalo. Zamířil k nim.
,, Naštěstí mám ale řešení." řekl blonďák, když jsem pořád mlčela.
,,Vážně? Rád si ho poslechnu." ozvalo se mi za zády. Blonďák i já jsme se zvědavě otočili. Nevěřila jsem svým očím. Byl to ten psychopat ... nejspíš Zackův bratr.
,,Ty?" vyhrkla jsem překvapeně.
,,Nepleť se do toho." zavrčel na něj Blonďák. Psychopat se usmál.
,,Ani to nezkoušej." varoval ho nebezpečným toném. Blonďák zblednul.
,,Dobrá volba.... a ty seber si své věci." rozkázal mi. Mlčky jsem ho poslechla a postavila se. Nechal mě, abych šla před ním. Nejspíš proto kdyby se Blonďák ještě rozmyslel. Před Sclubem se psychopat zastavil a zadíval se na mě. Ve tváři se mu zračilo několik protichůdných pocitů. Otočil se a zadíval se jinam. Když se potom na mě opět podíval, jeho výraz byl přesně takový, jaký jsem si pamatovala z Clia – nebezpečný. Ustoupila jsem několik kroků. Jízlivě se usmál.
,, Nejspíš bychom už měli jet než si to ten tvůj kámoš rozmyslí a zavolá další kámoše." řekl a ukázal na motorku.