CO SI VYBEREŠ ANEB MOON &NIGHT kapitola 7

Anotace: Slavnostní večeře

Kapitola sedmá
Otočila jsem se za hlasem a spařila usmívajícího se Simona. Usmála se nazpátek a otočila se směrem k Jess. Za jejím pravým ramenem jsem spatřila Lenu, jak na mě smutně kouká. Má co chtěla, teď může mít Alexe jen sama pro sebe. Sice mi srdce puká, že ztratím nejlepší kamarádku a navíc mám teď Daniela. Při vzpomínce na něj se mi po tváři rozlil úsměv. Ten však zmizel, když jsem si všimla Alexe, jak se prodírá směrem ke mně. To snad ne! Ať si jde za Lenou a mě dá pokoj.
,, Všechno v pořádku Marishko?´´ Ptá se mně Jessica.
,, Ale jo, to je dobrý.´´
,, Budu hádat, nechceš mluvit s Alexem, viď? ´´ To si mi na ní líbí. Je takový náš empatik. Ta holka je prostě skvělá! Mohla by to být i dobrá nejlepší kamarádka. Jednou.
,, Jo, ale jemu se asi nevyhnu.´´
,, To nech na mě.´´ Řekne a vydá se směrem k Alexovi. To jsem zvědavá, co mu řekne. Jen aby to nepřehnala.
Nevím sice, co mu řekla, ale zabralo to. Alex se otočil a vydal se směrem ke stupínku, kde už ředitel zkoušel, jestli mikrofon funguje. Jess se vrátila na svoje místo vedle mě a dav se uklidnil. A ředitel začal se svým projevem.
,, Dobré ráno studenti. Nebudu zdržovat, vím jak se všichni těšíte na dnešní volno.´´ Všichni začli brblat, ale ředitel je ignoroval a pokračoval:,, Jak všichni jistě víte, dnes večer je úplněk. Ale ještě před tím, než se odebereme do lesa, se uskuteční večerní slavnost. Nic zvláštního jen večeře s tancem. Prosím nezapomeňte si společenské šaty. A jistě, málem bych zapomněl, bude mít hosty. Prosím chovejte se k nim slušně. Navštíví nás upíři.´´ Potom vypukl amok. Většina názorů, k mému divu zněla nadšeně, z jiných čišil strach.
,, Samozřejmě nebudeme nikoho nutit k účasti. Pokud nechcete, můžete zůstat ve svých pokojích. S ostatními se uvidím večer. Prosím nechte své zbraně v pouzdrech a bezdůvodně naše hosty neohrožujte. To platí i pro vás slečno Molieri, osobně si vás zkontroluji.´´ Všichni se zasmáli a já obrátila oči v sloup.
,, Sakra, vždyť je dneska neděle!´´ Až teď mi to došlo. Já tu Jessicu zabiju. Lidi po mě začali koukat, ale já si jich nevšímala, myslela jsem na to, že jsem ještě teď mohla být s Danielem. Ale možná, že večer dorazí i s těmi ostatními upíry. Svitla mi naděje. Musím se na večer dobře připravit. Možná, že bych si mohla vzít ty červené šaty a ty čr-
,, Marishko, posloucháš mě?´´ Cloumá se mnou Jess.
,, No jo. Co si říkala?´´
,, Že se na večer musíme dobře připravit. Podle mě jsou upíři hrozně přitažliví. Už se na ně těším. Jen by mě zajímalo, proč je tak najedou pozvali.´´
,, To kvůli tomu jeho příměří co se chystá.´´
Jess na mě jen zírala. A lidi kolem nás se taky zasekli. Sakra to není dobrý. Ale co někdy se to dozvědět musí.
,, Co si to říkala?´´
,, No, že se uvažuje o příměří. Prosíme, já ti pak všechno řeknu, ale musíš mi teď pomoct, jo?´´
,, Dobře.´´
Celý den jsme strávili a mém pokoji a vybírali, co si vezmeme na sebe. Dali jsme si přestávku jen na rychlý oběd a hled zas pokračovali. V sedm hodin přesně jsme byli nastoupeny u dveří. Jessica měla na sobě blankytně modré dlouhé šaty s výstřihem do vé. Vlasy měla vyčesané do drdolu a bezchybný make-up.
Já měla naopak šaty rudé, korzetové, které mi obepínali postavu. Výstřih byl odvážnější. Černé lodičky to skvěle doplňovali. Své hnědé vlasy jsem nechala volně rozpuštěné po zádech. Obou nám to slušelo.
,, Páni, jsem zvědavá, jak se bude Alex tvářit, až tě v těch šatech uvidí.´´
,, Tobě to taky moc sluší. Takže můžeme vyrazit?´´ Jess kývla na souhlas, tak jsme vyrazili. V hlavní budově, kde se slavnostní večeře konala, už bylo plno. Podle šumu studentů, kterých bylo požehnaně, jsem usoudila, že naši hosté už dorazili. A ano, měla jsem pravdu. U ředitele se shromáždili všichni upíří hosté, spolu s Alexem a staršími lovci. Možná debatovali o příměří, kdo ví?
Jess se mi mezitím někde ztratila. Všichni na mě koukali. Asi jsem to s tím výstřihem trochu přehnala. Vyhoupla jsem se na špičky a hledala Daniela. Najednou mi chladný vánek zašeptal do ucha:
,, Hledáš někoho?´´ Otočila jsem se. Za mnou stál Daniel. Daleko lepší než ve snu. Neváhala jsem a skočila mu kolem krku. On mi objetí s radostí vracel. Ale to už moje ústa našla ty jeho. Když se náš polibek stával vášnivější, něco mi přišlo divné. Odtrhla jsem se a rozhlédla kolem. Všude bylo hrobové ticho a všichni koukali na nás. Vyhledala jsem očima Alexe, ten však probodával vražedným pohledem Daniela. Vedle něj stála Lena, ta koukala dost nevěřícně. Simonův pohled se dost podobal Alexovému. Všichni ostatní byli překvapení. První se probral ředitel:,, Jak vidím, už jste se slečno Molieri seznámila s vůdcem místního klanu, panem Danielem Santinym.´´ S kým?