O Sultánův olej

Anotace: kyborg-psi a agility budoucnosti

14. května 2309 n.l. se malé parkoviště na okraji obce Rýzmburk zaplnilo vznášedly. Na přilehlém cvičišti místní základní kynologické organizace se již od časného rána hemžili lidští mravenci a připravovali vše potřebné pro tradiční květnový závod v agility O Sultánův olej. Kdysi dávno, za dob prapředků, kdy psi běhali na biologické palivo a řídili je pouze jejich čistě přírodní nedokonalé a omylné mozky a ještě omylnější páníčkové (ano, myslíme skutečně hodně dávno), se jmenoval O Sultánovu blechu.
V osm hodin se začaly jednotlivé týmy scházet k prezenci. Nabízela se obvyklá přehlídka border kolií od Microsoftu (tzv. AGIware) s Windowsy, ale objevilo se i pár Linwarových "alternativců" (popravdě, s Microsoftem si v oblíbenosti v ničem nezadali) a Appláků s pestřejším výběrem plemen. Pravý alternativní exot však též přijel závodit - voříšek s DOSem a viditelně doma smontovaným hardwarem. Ostatní si od něj drželi odstup, jako by je měl uštknout.
Pak se ovšem na scéně zjevil agilitní bůh: border kolie s nejnovějším upgradem GlaDware a speciálním operačním systémem FireDog. Panička, krátkovlasá postarší dáma, se nesla vedle svého "vytuněného" psa v oblečení od Intelu, všichni zalapali po dechu.
Applová matróna s okudlanými rudými vlasy se k ní přitočila: "Pani, máte nádhernýho psa, vás musel stát majlant, žejo?"
Intelová madam si ji přeměřila pohledem: "Samozřejmě."
"Samý nejnovějši vylepšeni, no taky pro bordery, žejo, to se toho všude vyrábi, ale představte si, pro mého čínského naháče nikde nic! Esi si myslej, že nam stačí basic verze, tak se mýlej," žbrblala matróna.
"No tak pro čínského naháče se nedivím, že se to nikomu nevyplatí a Applu obzvlášť, pokud nechcete být prep, tak si máte pořídit pořádnýho agility psa a ne takový nepraktický krámware, to jako promiňte, ale s tou vaší jablečnou sektou máte být ráda, že vám aspoň ten basic šlape. A nepadá vám to věčně? Prý se má ten váš MacOS XWow blížit padavostí k prehistorickým Win 95, znáte ten vtip?" ryla Intelka.
Matróna se načuřila: "Já na vás slušně a vy hned flamewar! Obyčejná queen drama," prohodila směrem k ostatním.
Intel madam se naopak obrátila k manželovi alias realizačnímu týmu a ušklíbla se: "I-ovce."
Prezence pokračovala, závodníci se zabydlovávali ve stanech u parkuru, olejovali mechanismy svých psů, překontrolovávali programy a i jinak se připravovali na poměřování sil se soky. Vše jako obvykle. Až se objevil ON. Nikoliv mého srdce šampión (i když...), nýbrž věc rovnající se granátu svěcené vody v Pekle.
Čistě biologický pes.
Nevídané. Již více než sto let jsou od štěněcího věku všichni psi vylepšováni nanosoučástkami a kybernetickými implantáty; útulky a domácí množitelé jim dávají do vínku jen úplné základy, prodloužení života na dvojnásobek biologické hranice (dle výrobců nanoroboti na základě DNA daného jedince odhadnou délku života a poté o polovinu zpomalí stárnutí, způsobené volnými radikály, dosud neupřesněnou cestou, jež jest firemním tajemstvím) a Starter verzi operačního systému s balíčkem základních programů. Naproti tomu prestižní chovatelské stanice navrch přihazují nejrůznější nadstavbové utility a vymazlenosti, někdy až naprosto zbytečné a snobské, např. možnost měnit charakter a barvu srsti anebo štěkání ve všech světových jazycích včetně těch mimozemských, přestože mimozemšťané žádné "štěkací" výrazy neznají (psovité šelmy se vyvinuly jen na Zemi). Na druhé straně byly některé programy hodně užitečné a praktické, třeba u hlídacích plemen se instalovala databáze tzv. bezpečných osob (členů rodiny, firemních zaměstnanců), čímž se výrazně omezilo riziko nešťastných omylů (třebaže neplánované inspekce a kontroly si stále musely dávat pozor).
Samozřejmě se též upravovaly pohybové a jim podobné vlastnosti, jako síla skusu (policejní a hlídací psi) a v nohách (především u agility či coursingu, sem spadá nám již známý AGIware) a vůbec u všech aktivních zvířat zlepšení práce srdce, plic, a někdy i celé oběhové soustavy. S hodně populárními kynologickými disciplínami se také vázaly speciální operační systémy (to aby neměl pes "zanesenou" hlavu nedůležitými - tedy nesouvisejícími s oním odvětvím - záležitostmi; jinak samostatné programy zaměřené na dané disciplíny, instalované do normálního operačního systému, existovaly rovněž, ovšem fajnšmekři vyžadovali fajnšmekrové věci), zlepšující rychlost reakcí na povely; pes chápal přesně, co se po něm chce, konkrétně ty pro agility často mívaly zabudovaný automatický vyměřovač výšky překážek, v luxusní verzi FireDogu se navíc hodnotil povrch před a za překážkou a podle těchto kritérií se vypočítal celý průběh skoku a mnoho dalšího.
Již však dost bylo výkladu, zpět k závodu. Kromě mě, jakožto vševědoucího vypravěče, si nikdo jiný nevšiml zvláštnosti nově příchozího. Sice ostatní poněkud zarazila absence loga výrobce hardwaru a softwaru, ale někteří lidé je holt neměli rádi. Dál si proto příchozí dvojice královského pudla a drobné dívky nevšímali.
Intel madam si mezitím postavila stan, uložila psa do přenosné boudy a šla si do kantýny koupit kafe. Závodníka Grey Rose From Vanilla Cream alias Rózu měl zatím střežit manžel, který se však úspěšně začetl do Smrti politického pelikána, a nevšiml si proto nápadně nenápadné slečny s flashdiskem. Ta se vkradla k Róze a za neustálého drbání zasunula přenosné paměťové zařízení do USB portu, nechala přenést malý soubor a potichu se odplížila. Ve vedlejším stanu zase nikdo nezpozoroval ruku šmátrající pod stanovou plachtou. Další přesunutá data. A o kousek dál podobná situace. A ještě jinde, v momentě, kdy pán s USB zařízením skrytým v dlani opustil své stanoviště, malý hošík se vloudil do přízně jeho psa. V kantýně se kdosi přitočil k čínskému naháči, matrona se nepozorovaně přiblížila k DOSovému voříškovi... Viry přeneseny. Linux a Apple schytaly plný zásah. Především jejich mylné přesvědčení o zbytečnosti antiviru. Nejnovější Windowsy se celkem držely, ale stoprocentní odolnost se nekonala. Starší generace lehce přidušena. Na nejluxusnější FireDog zaútočil stuxcomp, záškodník z mafiánských kruhů, jenž jej totálně rozmetal. Ostatní záškodnické programy patřily k těm normálním, ale tohle byl kalibr vodíkové pumy. Kde se tady proboha vzal?! Nejlépe se držel DOS - o něčem takovém viry snad ani neslyšely. A ovšemže královský pudl, ve kterém nebylo co zavirovat. Měli jste vidět tu scénku, kdy se jedna ze závodnic k němu vloudila, řkouc majitelce, jak je krásný a zda-li si jej nemůže pohladit, a úporně se prohrabovala srstí, kde zaboha nemohla najít ten pitomý port. Prohrabovala se tak důkladně, až se jí dívka zeptala, jestli náhodou něco nehledá. Né, nehledá, ale čirou náhodou si všimla, že její pes nemá USB port. Jakto? Jednoduše. Je čistě přírodní. COŽE?
Teď už to všichni ví. A všichni se ptají: Odkud sakra jsou? Co s tím uděláme?
V dějinách agility se tedy stala naprosto ojedinělá věc - každý zaviroval každého (krom pudla). Na velkých mistrovstvích se sice občas nějaký ten podvůdek vyskytl, ovšem tohle a tady, na maloměstském závodě v zapadákově? A všichni stejným způsobem? Jako by je někdo navedl. Ale kdo? A proč? Vždyť se jedná o naprosto nevýznamnou událost!
Slečna s pudlem se spokojeně usmívá. Děsivě spokojeně. Vynikajícím štrůdlem z kantýny to asi nebude. Možná proto, že si všimla téměř všech sabotáží a již se těší, jak je (podobně jako jedna z majitelek border kolie, která si všimla infikování naháče) rozhodčímu pěkně napráská? Jistě však tušíte, kam se vás snažím navést. Dívka s medovými culíčky, vytahaným tričkem, kraťásky, okopanými kopačkami a nevinným kukučem musí být dle veškerých románových zásad šedá eminence, tahající za nitky osudu venkovských hlupáků ve snaze získat pohár, perníkovou boudu a plastovou medaili!
Konečně se první tým staví na start. A už to jede. Drobná zaváhání, podběhnutí skočky, ve slalomu pes minul jednu tyčku. Náhodné chyby v softwaru? Následky přetaktování? Proč se však vyskytují téměř u všech?! Psi běhali do špatných vchodů tunelů, nezvládali slalom, shazovali laťky, proskakovali pod kruhem, seskakovali ze zón a tak dále. Rozhodilo to psovody a ti tak páchali další. Diskvalifikace. Odmítnutí. Chyby v neobvyklém počtu. Jen voříšek a pudl dali čistý běh s tím, že díky lehké poruše na doma smontovaných kloubech měl míšenec horší čas. Den zakončilo vyhlášení výsledků a pár udaných sabotáží.
Večer se dívka s pudlem nalodila do své vesmírné lodi, uložila výhru, zhroutila se v pilotním křesle a slastně se protáhla.
"Nejhorším zlem pro pašeráka je nuda. A tu jsme, Fifi, s elánem sobě vlastním porazily!" Budovatelsky vypjala hruď jako správný model socialistického realismu.
"A už taky vím, co lidi na těch konspiracích a diverzních akcích vidí," splaskla zas z budovatelství na rozvaleného nekalého živla.
"Šéf by už taky mohl zapomenout na ten odhozený náklad koření a dát mi práci," zamručela si pro sebe," zachrání tím lidstvo od mého dalšího nápadu."
Přišla zpráva. Hurá, má práci!