Čas vejce končí

Čas vejce končí

Anotace: kratičká sci-fi(?) hříčka

Čas vejce končí

Na louce pod košatým stromem leželi jogín a bezdomovec.Oba znavení, jeden meditací a druhý žebráním o pár drobných na panáka, slastně podřimovali v teplém letním odpoledni. Slunce jim ze své výšky posílalo tuny zářivé pohody a oni je vděčně přijímali, stejně jako všechna příroda kolem.
Jogín se náhle zavrtěl. V mlhách polospánku se mu v mysli zjevil jakýsi obraz. Hned zmizel, ale vzápětí se objevil znovu. Byl dost nejasný...
Jogín se převalil na záda a zaujal pozici šavásána. Soustředil se... a bylo to tu. Neodbytný, vtíravý pocit stále se opakujícího děje...
"Cosi se klube," řekl jogín, když se mu ten pocit podařilo pojmenovat.
"Hmm..., " zamumlal bezdomovec. "Co jsi to říkal?"
"Cosi se klube," opakoval jogín.
"Meleš nesmysly."
V tu chvíli praskla skořápka a z vejce zvaného Země se vylíhl nadtvor z čeledi dlouhověkých. Z jeho vajíčka zbyla jen ubohá hrstka rozptylujícího se popela, následující odmrštěnou atmosféru. Právě zrozený skorobůh se rozhlédl - a pak se vydal vlastní cestou.

leden 1999
Autor Jiří Hons, 01.12.2004
Přečteno 573x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pěkný nápad. Pointa obalená slovy, ale dobře vymyšlená. I když, z toho nápadu by se dal vytěžit celý román... :-)

15.05.2006 00:49:00 | Filip Pivoňka

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter