Nepodceňuj sny

Anotace: Už se Vám stalo, že jste měli velmi živý sen, který se pak skutečně stal? Tato povídka je něco podobného...

Vesnice hořela. Plameny pohltily již všechny domy na jižní straně a hladově olizovaly sousední. A pořád přilétaly další a další hořící šípy. Mladá žena se zděšeně choulila v tmavém koutě hospody U Arnaka. Náhle se z toho hořícího pekla vynořil šíp, který letěl přímo na ni. Každou chvíli ji musel zasáhnout…

Talona se s trhnutím posadila na posteli. Kdo byla ta žena? Kde se vzaly ty plameny? Odkud přiletěly hořící šípy?

Z myšlenek ji vytrhl až křik na chodbičce.

„Truhlo!! Podívej se na to, no, jen se na to podívej! Zesekám ti zadek, žes to ještě neviděl!!“ Matka vlepila Gremovi facku. „Já ti dám, týden si nesedneš, za to ti ručím“, a její ruka se začala nebezpečně přibližovat na Gremovo pozadí.

„Matko“, Talona byla už zcela probuzená a se zájmem sledovala tu grotesku, „co se děje?“

„Dítě moje, zlatíčko moje nejdražší“, ruka se zastavila těsně nad Gremovým zadkem. Matka mu přestala věnovat pozornost a rozběhla se k dceři: „Jak ti je??“

„Dobře, proč? Jak by mi mělo být? Co se stalo?“

„To na tebe sáhl Azuth*? Nic si nepamatuješ?“ Matka sedla na kraj postele a zadívala se zkoumavě na Talonu.

„Ne. Stalo se snad něco?“

„Měla jsi zlý sen. Vykřikovala jsi něco o ohni.“ Vrhla na svou dceru ustaraný pohled.

Talona se zamyslela. Nepamatovala si vůbec nic. A po pravdě řečeno si ani nechtěla vzpomenout. „Co Grem provedl, že tu byla taková mela?“ zeptala se s nadějí, že matka už dál nebude rozpitvávat její zdraví a sny.

A kupodivu to zapůsobilo. „Takového syna mi seslala sama Beshaba*. Poslala jsem ho, aby koupil u Maugla dřevo do kamen.“ Matka zvrátila oči v sloup, „ A on, pacholek jeden, dá všechny naše peníze cizinci, který mu za ně prý prozradí, v čem tkví tajemství úspěchu v životě.“ Na, podívej se sama, co to je za tajemství,“ strčila dceři do rukou kousek odraného papíru na kterém stálo: „ Tajemství úspěchu tkví v tom, že člověk musí narazit na takovýho troubu jako jsi ty.“

Talona se ze všech sil snažila udržet smích, nechtěla matku rozhněvat ještě víc.
„ To je opravdu trouba.“

„ A to není všechno“ nadechla se matka k další stížnosti, ale než stačila něco říct, proletěl kolem jejich hlav zapálený šíp.

Matka zděšeně vykřikla a snažila se uhasit plamen, který se okamžitě začal šířit po celé dřevěné konstrukci domu. Bylo to marné, oheň se už rozlezl po okolních trámech a dál hladově hltal další.

„Musíme zachránit alespoň něco“ matka zoufale začala shrabovat vše co jí přišlo pod ruku na hromádku.

„Nech toho, musíme se odtud hned dostat ven!“ křičela na matku Talona couvajíc ke dveřím. „Slyšíš, nech toho.!“ Ale matka se nehodlala vzdát svých těžce nabytých věcí a snažila se zachránit, co se dá. Talona vykročila, že ji odtáhne pryč. Trám podpírající střechu začal praskat.

„Matko…!“

„Talono uteč“

„Matko…!“

Pozdě. Matka zcela zmizela pod kusy dřeva. Talona vyběhla ven. Všude vládl naprostý chaos a panika. Všechno kolem hořelo a přibývali neustále další a další mrtví. Zahlédla Grema, který se potácel mezi padlými těly. Rozeběhla se, ale než se k němu dostala, přilétl hořící šíp a zasáhl Grema do spánku. Taloně vyšel z hrdla žalostný výkřik. Teď už neměla nikoho. Schoulila se do klubíčka a dívala se jak všechno kolem ní skomírá…

Najednou se zarazila. Tohle už jednou viděla. Ten sen. Děje se přesně to, co viděla ve snu.

S hrůzou si uvědomila, kdo byla ta žena choulící se v koutku místního hostince. Byla to ona sama. A současně s touto myšlenkou Talona koutkem oka zahlédla letící šíp, který směřoval přímo na ni. Každou chvíli ji musel zasáhnout…

Ta tma..

To ticho..

Poznámky :
* Azuth – bůh skomírající paměti
* Beshaba – bohyně schválností