Legendy Elifantery

Anotace: 2. polovina první kapitoly. Příběh vypráví o touze trpaslíků znove naleznout svůj poklad

"Králi,“ zvolal.
,,Byli jsme přepadeni skřety."
,,Drželi jsme se statečně, ale bylo jich velmi mnoho, nemohli jsme nic dělat, přátelé mě poslali, abych vás informoval.“
,,Kolik jich asi bylo?“ zeptal se král.
,,Asi patnáct tisíc,“ odpověděl hlídač.
,,Cože, nás je jen dvanáct tisíc, to je přesila.“
,,Musíme informovat občany, aby uprchli, shromažděte vojsko, pošlete pár strážců s občany do hor,“ rozkázal král..
,,Doneste mi brnění a meč, půjdu do bitvy.“
,,Skřeti určitě netuší, že jsi utekl, myslí si, že nás překvapí nepřipravené.“
,,Králi, my nemáme naději na vítězství,‘‘ řekl vrchní důstojník Poncer.
,,Musíme se jim postavit na odpor, přece jim nevydáme město na milost,‘‘ odpověděl Wintien.
,,Kolik jste jich asi zabili?‘‘ ptal se král strážce.
,,Asi čtyři sta, nevím to přesně, poté, co jsem odešel, se ještě bojovalo.‘‘
,,Svolejte vojsko na hradby a zaujměte své místo,‘‘ rozkázal
král.
,,Rozkaz, krali,‘‘ obpověděl důstojník a odešel.
Na králův rozkaz se město vyklidilo a po petseti letech se uzamkla síň králů pro případ dobytí města. Byla uzavřena dveřmi vypadajícími jako skála, taže ji nikdo jiný nedokázal najít, dokonce i nějací trpaslíci nevěděli, kde siň je.
Byla už téměř noc a skřeti nikde nebyli.
,,Králi, to vojsko postupovalo velmi rychle, nevím, kde se mohli zdržet,‘‘ řekl strážce.
,,Víš, co s tebou udělám, jestli jsi si ze mě děla…….. co to je za křik?‘‘ vykřikl král.
,,Skřetí předvoj, tedy podle toho, co říkal on,‘‘ řekl velitel ukazujíc na strážce.
,,Králi, nebyl to předvoj, ale jen zlomek armády, zbytek byl ještě za kopcem,‘‘ vykřikl jeden z vojáků jménem Porest.
,,Jakto, že jste si mysleli, že je to předvoj?‘‘ ptal se král.
,,Mají mezi sebou mezi sebou mezeru, je to asi taktické,‘‘ odpověděl Porest.
,,Kolik jich asi je?‘‘ ptal se strážce.
,,Asi osmnáct tisíc,‘‘ řekl velitel.
,,To je nemožné, tak velkou armádu sestavit,‘‘ řekl král.
,,Porazit je však můžeme, i když je jich o tolik více,‘‘ řekl důstojník Nisel.
,,Můžeme požádat o pomoc město Mallorn, jiné blíž není,‘‘ navrhl velitel.
,,Nejsou to naši spojenci a navíc by to trvalo několik dní,‘‘ odpověděl vrchní důstojník.
,,Palte,‘‘ vykřikl král, protože skřeti byli velmi blízko. Trpaslíci vystřelili salvy šípů a většina z nich nalezla svůj cíl. Skřeti se s výkřiky svalili. Začali katapulty metat na město zapálené koule z kamene obalené dřevem a trávou.
,,Ke katapultům,‘‘ zavelel Wintien.
,,Mají jich jen deset a my jich máme třicet osm, můžeme je rozstřílet,‘‘ řekl Poncer.
Nevěděl však, co chystá vůdce skřetů Kuheser. Vyslal pětset skřetů, nebo-li pravé křídlo, aby dobyli a otevřeli bránu. Zpozoroval to však jeden z vojáků a ihned to běžel oznamit králi.
,,Co tu chceš?‘‘ zeptal se král, ,,z boje se neutíká.‘‘
,,Králi, skřeti chtějí dobýt bránu a poté snadno dobyjí město,‘‘ řekl voják.
,,Vyšlete třista nejudatnějších trpaslíků na obranu brány,‘‘ rozkázal král.
Pár sekund po tom, co dorazili trpaslíci ke bráně, byla proražena skřety.
Trpaslíci útok skřetů odrazili, ale měli strašlivé stráty, zbylo jich jen 68.
Velitel skřetů se však nezalekl a vyslal levé křídlo, které čítalo 4000 skřetů. Trpaslíci na obranu brány vyslali dalších 2500 trpaslíků. Brána byla místo, kde bylo prolito nejvice krve. Trpaslíci však s velkým štěstím zvitězili, ale vůdce skřetů vyslal hlavní voj teď čítající 8000 skřetů. Na to trpaslíci těžce odpovídali. Vyslali pouhých 5000 trpaslíků, ostatní bránili hradby. Skřeti obsadili bránu. Trpaslíci si jich všimli, až když je začali vraždit. Nebyli schopni rychle reagovat a když si jich všimli dříve, tak byli skřeti rychlejší. MĚSTO ZELN PADLO. Skřeti zůstali ve městě ještě 3 dny po bitvě, pak město opustili. Zbylí trpaslíci se další den vrátili do města. Král Wintien padl a jeho nástupcem se stal jeho 3. syn Hundhes. Do sině králů tedy přibyla další socha. Trpaslíci se rozhodli, že kdyby se tato situace opakovala, tak by bylo lepší poklad Zelnu uschovat. Vyslali sokola se zprávou do trpasličího městečka Dila. Žádali je, aby u nich mohli uschovat svůj poklad. Za 2 dny jim přišla odpověď, že městečko je jim k dispozici. Každý trpaslík si nabral do torny 50 kg nákladu. Cesta jim trvala 14 dní. Jeden trpaslík Torík si nakreslil mapu, kde je poklad, na huráb(trpasličí papír), i když to bylo přísně zakázané. Po návratu ji někam schoval tak, že nikdo nevěděl kde. Poté začali budovat nové město Zeln.