Začátek sezony

Anotace: Lovecká vášeň. Spíše mikropovídka.

Ti zkušenější a hlavně ti, co na to měli, se ubytovali v hotelovém komplexu několik dní předem, aby získali v prodejní hale výhodnější místo. V luxusních barech i skromnějších restaurací tak bylo možno vyslechnout stovky různých příběhů v nichž se chrabrost vypravěčů snoubila s patřičnou nadsázkou.
Konečně přišel den prodeje. Na informační tabuli se tradičně objevili jako první grolové.
„Slevili je už na 60 solderů,“ zabručel protáhlý Arkoran. „Kdo by také stál o hloupé groly!“
„Jedině zelenáči,“ dal si záležet na pohrdavém tónu jeho nový přítel z Lagy.
BREXTOR… ZORSON… PROTURAS, vzplála informační tabule.
„Letos bude opět slabá sezóna,“ vrtěl se nespokojeně Arkoran.
VALERINAS… SURINÁTOR...
„Samá drobotina! Nač mám lístek první třídy?“ zvolal Arkoran pobouřeně.
„Určitě přijde něco lepšího!“ utěšoval ho Lagan, ale sotva dořekl, sám rozčileně nadskočil: „Mortex a repuros po třech stech solderech? Jednu sezónu je vynechají a pak takhle zvednou cenu Za tři stovky byl přece ještě nedávno kerson! Kerson, prosím!“
LEONDRUS – OMEZENÍ: 20 KUSŮ!
„Konečně něco lepšího. Jen ať se o těch dvacet kousků hezky poperou! Já už složil nádherného leondruse. Desetirožce,“ chlubil se Lagan.
„Doma mám vycpaného čtrnáctirožce,“ udržoval si převahu Arkoran. „A hele,“ ožil náhle, „nabízejí aravuse. Toho musím dostat!“
„Příliš dlouhá cesta na Vollur, podotkl Lagan, který by ani za doživotní certifikát nezávislého lovce nepřiznal, že ho tam diletantsky postřelený aravus málem připravil o život.
Pojednou to v hale zašumělo: „Novinka… Bez omezení…“ Lovci vstávali a opřekot se hrnuli k tabuli, kde naskočila další informace: NEBEZPEČÍ KOLEKTIVNÍ OBRANY ... PODMÍNKA: UTAJENÝ PŘÍLET!
„To už tady dlouho nebylo!“ prodíral se dopředu Arkoran, drobnější Lagan mu sotva stačil.
„Co vlastně nabízejí?“
„Vidím jen obraz … fuj, to je příšera! Jak něco takového může žít?!“
„A cena?“ marně se natahoval Lagan.
„Pouhých 100 solderů,“ jásal Arkoran. „Asi jich bude ještě dost!“
Lagan se mezi tím vzepřel o plec svého druha a přes změť hlav spatřil obraz. „Ohava to tedy je, ale ta trofej, paráda! Dal bych si ji do haly!“
„Tak na tyhle příšerky se vydáme společně!“ rozrazil Arkoran svými trojitě zahnutými kly počátek již vytvořené fronty a vydobyté místo mu Lagan pomáhal udržet všemi pěti chapadly. V této chvíli už pro ně nebyl nápis HOMO SAPIENS vůbec důležitý.