Hlubinná stvoření

Hlubinná stvoření

Anotace: taraatatááááá :D

"Elnore soustřeď se" krytyzoval mladého chlapce profesor elementární magie Keler. "Já se snažím" odpověděl s lehkou drzostí v hlase Elner. "Tak to udělej znova a tentokrát to udělej pořádně". "Ano mistře" odpověděl mu s povzdechem Elner. Proč musim mít na tenhle předmět zrovna takovýho starýho morouse, zrovna na tenhle, který patřil mezi jeho nejoblíbenější předměty a tenhle dědek mu to musel znepříjemnit pomyslel si a začel se soustředovat na vyvolání ohnivé koule třetí úrovně. "Soustřed se a vyvolej ve svém nitru ohnivej element, Pak tu ohnivou energii nasměřuj mezi dlaně kde si představ jak se ti tvoří zářivá ohnivá koule". Slyší Elnor jak mu Keler opakuje co má dělat. Zavře oči a začne dělat to co mu mistr řekl. S ohněm pracoval celkem rád takže po pár vteřinách mírného snažení začal cítit jak se mu mezi dlaněmi začala dělat do běla rozžhavena ohnivá koule velikosti tenisového míčku. "dobře hodina je tímto u konce můžeš jít." "Konečně" řekl si v duchu Elnor. Ten dědek mě tu držel o mnoho déle než obykle snad eště stihnu oběd pomyslel si Elnor když mu zakručelo v břiše. Školní jídelny nejsou sice nic moc a tahle není výjimkou i když to je na nejlepší akademii v Lounsku. Prošel třemi chodbami a vešel do jídelny kde ke svému štěstí uviděl hned dvě věci. Ta první která ho potěšila bylo že eště vydávají jídlo a ta druhá byl Anses. Anses byl Elnorův nejlepší kamarád eště z dob kdy přežívali na ulicích jako sirotci tak Anses vždy dokázal sehnat jídlo pro oba a také Elnora chránil. Nakonec je našel v jedné zapadlé uličce mnich který v nich rozpoznal talent pro magii po té co viděl jak vytvářejí ačkoliv neznající tajemné svitky vytvářeli energetickou kouli a přivedl je sem. "Ahoj a Ansesi". " "Jé ahoj Elnere jak se máš myslel jsem že tě dneska už ten morous nepustí". "Jo já taky ale nakonec se mi podařilo udělat to co po mě chtěl." "Jo a co to bylo tentokrát sršící koule nebo ohnivá víheň" ? Zeptal se Anses. "Musel jsem zvládnout ohnivou kouli třetí úrovně" odpověděl mu Elner. "Aha tak to už chápu proč ses tam u něj zdržel" řekl Anses. "A co tys dělal Ansesi? "Ale měl jsem hodinu šermu potom hodinu magie mysli a léčitelství". Aha a neslyšel jsi něco o léku na ten mor co sužuje Lounsko když jsi mě hodinu s laydy Anabeth?" zeptal se Elner. " Ano slyšel zaslehl jsem něco o tom že jeden mág který sice není na naší straně ale má tady příbuzné našel čtyři bytosti které by mohli pomoc při hledání léku. Zaslechl jsem to když to zdělovala Fredericovi." zdělil mu Anses. "Opravdu? Tak to je skvělá novinka konečně by mohli zrušit karanténu a mohl bych se po dlouhé době vypravit do letrohradského lesa. Nevíš kdy je maj přivézt?" "Myslim že dneska večer." "Tak doufám že najdou lék co nejdříve" řekl Elner a pustil se do jídla. "Pojď ke mě " sylšel vábivý hlas Elner. Hlas který se mu vloudil do snů byl líbezný hlásek jenž slyšel již od dětsvý. Pokaždé mu říkal ať jde za ním ale když se vzbudil nepamatoval si nic z toho co mu ten hlas řekl. Pamatoval si jen obrázek zářivě modrého draka který mu stále dokola opakuje aby ho vyhledal. Elner se probudil do měsíční noci a rozhlédl se po pokoji který sdílel s Ansesem. Měli ho neoficealně rozdělený na dvě půlky které se lišili pouze výzdobou a nábytkem. Elner se podíval na kouli z tmavého kouřového skla kde svítili čtyři stejně velké plamínky. "Ach jo teprve čtyřy" pomyslel si když rozespale spočítal plamínky. Ta to koule byla jeho prvním magickým předmětem jenž vytvořil. Byl na ni patřičně hrdý ne jen že ukazovala kolik je hodin ale i poskytovala dostatek světla na pozdní čtení svytků aniž by musel neustále kupovat drahé svíčky díky kterým již mnoho svytků také podlehlo ohni a změnilo se v prach. Zničeho nic Elner z nehybněl a zaposlouchal se do zvuků noci. Zdálo se mu že kromě občasného tíchého chrápání Ansese slyšel zvuk podobnému jak někdo vytahuje meče z pochvy. Jeho pohled začal směřovat směrem ke svému kamarádovi. Kyž koukl na postel kde eště před chvíli spal Anses zjistil že jeho kamarád již je vzhůru a připravuje si meč. Anses se jako jeden z mála čarodějů věnoval totiž svůj čas i výcviku s mečem. Mágové této doby byli spíše zbabělci kteří se schovávali ve svých věžích ( každej vystudovanej čaroděj dostal věž ve ktére mohl provádět svoje výzkumy a neobtěžovali ostatní obyvatele Lounska.) "Víš co se to sakra děje?" zeptal se Anses "Nevím slyšel jsem jak někdo za dveřmy vytahuje meč a chtěl jsem tě zrovna vzbuďit" "Aha" zamyslel se Anses " já vím o něco víc celá akademie je plná ozbrojených mužů v uniformě kterou jsem vživotě neviděl." Když viděl nechápavý pohled svého kamaráda který prozrazoval že absolutně nechápe jak to může vědět tak mu to hned vysvětlil. "Konečně jse mi podařilo zvládnout dostat se do astrální roviny a když jsem se vracel zpátky do těla prolétl jsem skoro celou akademii". "zajmavé gratuluji ti. Co budeme teď dělat?" "Musíme se dostat k laydy Anabeth a zjistit co tu chtějí." "Dobře" řekl mu Elner. Když to dořekl s hrůzou se podíval ke dveřím který se zrovna začali otevírat Klika se pohnula a dveře do pokoje se začali pomalu otevírat. Elner zhasnul plamínky ve skleněné kouli a v pokoji teď panovala černá tma. Proužek světla prosvítal ve vzniklé mezeře mezi dveřmi. Anses a Elner se postavili na každou stranu dveří a se strachem v srdci očekávali co těmi dveřmi projde. Elner si v duchu připravil omračující kouzlo a dokončil ho ve stejném okamžiku kdy do dveřích vkročila postava v červené mnižské tunice. Ihned poznal že to není nikdo z akademie a okamžitě pocítil jak se ho zmocňuje strach. "Edga" vykřikl třásnoucím se hlasem Elner. Okamžitě se před ním zhotovila oslnivě bílá zářivá koule a udeřila postavu v tunice přímo do prsou. Anses postavu zachytil dřív než dopadla na zem a zamezil tím vzniku zbytečného hluku. "Hezký ale mohl si ho jen znehybnit? Teď abychom našli dalšího podobnýho týpka jako je tenhle" řekl trochu vyčítavě Anses. "proč"? Mohli jsme se od něj dozvědět nějaké informace." "Promin zpanikařil jsem. Myslel jsem jen na to abych se ho zbavil". Omluvil se Elner "V pohodě lepší než aby tě propíchnul." Řekl Anses a ukázal na nebezčně vyhlížející meč s podivným znakem na jílci. "Víš co je to za symbol na tom jílci meče ?" "Nevím nic mi to nepřipomíná vypadá to jako lebka se svatozáří" Vezmem meč sebou a ukážeme ho Anabeth třeba bude vědět komu ten symbol patří. Anses vzal meč a se slovi "myslím že jen s magii se neubráníš" ho podal Elnerovi který vlastnil akorát dřevěný meč se kterým s Ansesem trénovali. Elner si ho vzal a pečlivě si ho prohlížel. Černá čepel s modrým jílcem a podivným zlatým znakem. . "Doufejme že si sním spíš neublížim"podoktnul Elner a narážal na jejich první společný trénink s opravdovým mečem kde se nešťastnou náhodou seknul do nohy a od té doby na jinej ne dřevěný meč nešáhnul. S polečně vyšli opatrně na chodbu a šli směrem do komnat laydy Anabeth. Anabetiny komnaty byli jak potvoru až na opačné straně akademie než se nacházela komnata chlapců. Opatrně kráčeli chodbou bez světel. Odevšad slýchali zlověstné zvuky které se odráželi od kamených zdí chodeb. Neušli ani deset kroků a opět museli bojovat o život. Z rohu se na ně vyřítil dva muži. Elner vykryl útok mečem jednoho z nich a podíval se do očí útočníka. Útočník se usmál škodolibým úsměvem a oslovil ho " Měl bys to vzdát chlapče akademkie je už v našem držení" zatím co to říkal druhý útočník připravoval útok magii.

Autor seh, 27.09.2012
Přečteno 418x
Tipy 2
Poslední tipující: Anjesis
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Předpokládám, že to bude mít pokračování. Vypadá to docela zajímavě, jenom bych možná pro větší přehlednost textu dala každou přímou řeč na nový řádek. A laydy a akademkie se tak nazývají záměrně nebo jsou to překlepy?

28.09.2012 10:08:04 | Blanche Lebalegie

omlouvám se to jsou překlepy děkuji za upozornění a pokračování to mít bude

28.09.2012 14:32:52 | seh

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí