Adélka - Část: I

Anotace: Další potrat vyplivnutý do skomírajícího světa Literu. Kritiku (která je konec konců jedna s postav tohoto příběhu) jenom uvítám.

Chaos se zavrtěl na lehátku a jeho mohutné břicho se začalo nenápadně pohybovat do rytmu samby. „Vyhrál jsem,“ pronesl v myším dialektu tu nezvykle znějící větu a prstem velikosti obézního buřtu shodil jednu s figurek na šachovnici.
Bílá myš v na míru šitém obleku od Ar-Maniho vychrlila proud nesrozumitelných nadávek, zhnuseně si odplivla a s mafiánsko – tvrďáckým výrazem ve tváři tiše hvízdla. Zpoza džbánu se zatuchlým vínem vyklopýtala dvojice potkanů, nesoucí nad hlavou svazek bankovek. S předstíranou uctivostí jej položily vedle šachovnice a společně s pomstou přísahající myší se odpotácely za velkou mísu plnou propíchaných kondomů.
Chaos se spokojeně usmál, přičemž odhalil dvě řady dokonale zkažených zubů. I zde v Prostoru si zakládal na tom, aby splňoval všechny atributy správného padoucha, takže zubní kaz, smrdutý dech a mastné, bordelem poseté vlasy byli jeho nedílnou součástí. Tahle image šla ruku v ruce s reklamou, o kterou se staraly jeho věrní přívrženci, nastrčení do předních redakcí po celém Prostoru. Ideál galantního a romantického padoucha byl minulostí. Takové načančané šampónky nebral nikdo vážně. Chaos nejenže změnil vzhled padoucha, ale zašel dokonce tak daleko, že od základů přebudoval samotný pojem padoušství a šel na to úplně jinak. Realita, která hnila na postu hrdiny, musela vždy staré padoušství prokouknou a samotného padoucha oddělat. Přímí střet, ta všemi vychvalovaná poslední bitva nepřicházela v úvahu. Chaos si uvědomoval, že potřebuje Realitu jak se patří oslabit a porazit jí postupně. Tichá voda břehy mele: To byla jeho strategie.
„Vskutku úchvatné vítězství,“ ozval se otrhaný a již notně sjetý Zkáza. Po celou dobu šachové partie postával opodál a se zápalem šíleného sexisty listoval v porno časopise a to takovou rychlostí, že se od každé otočené stránky odrazila tlaková vlna. Každý padouch by měl mít takového Zkázu, který se stará o všechny ty nudné záležitosti, nosí kafe a sem tam pronese nějakou nepravdivou lichotku, popřípadě upozorní na nějakou malou chybu v jinak dokonalém plánu na ovládnutí světa.
„Příliš snadné vítězství,“ zakníkal Chaos, při ohodnocení svého jediného vítězství, které vyčuhovalo z jinak neporušeného řetězce naprostých porážek. „Mimochodem, jak pokračuje stavba mého sídla?“ Vedle Zkázy by měl mít každý padouch své vlastní, monumentální a lávou obehnané sídlo, které bude odrážet jeho zkaženost. A tak ihned po svém příjezdu do Prostoru si Chaos najal ty nejzvrácenější architekty.
Zkáza se podrbal na hlavě a nervózně přešlápl na místě, přesně po vzoru posla špatných zpráv, který se na té špatné zprávě snaží najít něco pozitivního a nějak se mu to nedaří. „Vyskytli se jisté komplikace ohledně vaší sochy v Padoušském sále. Našim inženýrům se to pořád nedaří udělat tak, aby močila víno a zároveň ho pila.“ Zkáza se odmlčel a zíral na blížící se postavu, kličkující mezi sloupy.
Chaos pootočil hlavu a neslyšně zaúpěl. Kritika na sebe dnes vzala podobu masochisticky se tvářící prostitutky v síťovaných punčochách a push–up podprsence. Už její přítomnost byla pro Chaos signálem, že se může rozloučit s dobrou náladou a připravit se na psychické týrání svého smrskávajícího se ega.
Kritika se postavila vedle šachovnice a při pohledu na ní zavrtěla hlavou. „Je nakřivo, střelci připomínají spíše tvé desetkrát zvětšené přirození a mám dojem, že polovina figurek pochází s Člověče nezlob se.“ Kritika se odmlčela, přehlédla pohledem mísu propíchaných kondomů a nakonec své oči upřela na Chaos. „Takhle jsem si tvůj příchod nepředstavovala. Měly jsme dohodu, jen díky mě ta pitomá holka zmáčkla to ne příliš kulaté tlačítko a přivedla tě zpět.“
„Přesně tak,“ začal opatrně Chaos a koutkem oka sledoval vytrácejícího se Zkázu. „měly jsme dohodu. Jestli se však nemýlím, součástí té dohody bylo, že se té holky zbavíš.“
„Arcipadouch a bojí se desetileté holčičky? Proč je pro tebe její smrt tak důležitá?“
„Protože Realita s ní má své plány. To děcko by mohlo vše překazit. Je to časovaná bomba. Chceš abych splnil naší dohodu? Tak tu časovanou bombu zneškodni a já tak učiním.“
Kritika se pokřiveně usmála. „Tvá snaha zamaskovat vydírání jako obchod se neslučuje s tvými mizernými schopnostmi herce. Já dohody plním. I ty tvé, na hlavu postavené a stavěné tak, abys s toho vytřískal co nejvíce. Ta holka zemře. O to se postarám A ty,“ namířila svůj prst na Chaosův pobledlí obličej. „se postarej o svojí část dohody. Protože konec konců, ani Arcipadouch není nesmrtelný a já znám hodně způsobů jak do dokázat.“