Příběhy andělů

Anotace: Bezdomovec

Byla jsem už půl roku bez práce, bez přítele, bez peněz, na nájem jsem si půjčovala od rodičů a kamarádů. Už dávno jsem ztratila smysl života a byla jsem na pokraji zoufalství. Žila jsem ze dne na den.

Vždy když jsem byla smutná šla jsem do parku. Na procházku, číst si nebo jen tak sedět na lavičce.

Když jsem tam seděla na lavičce, přišel ke mně bezdomovec a začal se přehrabovat v koši, který byl vedle lavičky. Přišlo mi to nechutné, ale neřekla jsem nic. Když jsem si představila, že bych mohla taky tak dopadnout hlasitě jsem si vzdychla.

Bezdomovec se neustále prohraboval košem a začal na mě mluvit :,, Copak slečinko? Vypadáte nějak smutně.“
,,Jo. Uhodl jste.“
,,Každý máme problémy ale každý problém je řešitelný a vždy se špatné k lepšímu obrátí.“
,,V tom případě se mi lepší časy nějak vyhýbají.“
,,Nebojte se. Co vás přesně trápí?“
,,Nemám práci, jsem v dluzích a nemám ani přítele, který by mi pomohl.“
,,Víte, teď jsem tady našel nějaké noviny, jsou tu i nabídky práce. Co takhle kdybyste se na ně podívala?“

Podával mi ty noviny a já si je vzala, upřímně bála jsem se žloutenky nebo něčeho podobného ale ty nabídky práce mě zajímaly. Začala jsem si je pročítat a jedna mě doopravdy zaujala.

Bezdomovec se dal na odchod, po pár krocích se zastavil a dodal:,, Nová práce, noví lidé, nové příležitosti a nezapomeňte, že všechno jde líp, když se budete usmívat.“

Na daný inzerát jsem okamžitě zatelefonovala a domluvila si pohovor. Když jsem přišla do firmy, byla jsem nervózní ale nezapomněla na radu bezdomovce a pořád se usmívala. Pohovor jsem udělala a v pondělí jsem mohla nastoupit do práce. Byla jsem tak šťastná!!!!!

Zjistila jsem, že plat budu mít dostatečně veliký, abych zvládla platit i dluhy a co je na tom nejlepší, můj kolega byl fešák a sympaťák.