Nerada odcházela Máhe od muže a hlavně dítěte z lesa Bačun. Tolik věcí tam bylo ještě k prozkoumání. Vzpomínala především na Ítešu, která pro ni byla jako zavřená klidná tůň. Máhe cítila, že ta stará žena jí může mnohé ukázat. Místo toho k ní byla od začátku tak skoupá.
- Možná jsem málo uctívala její tygry, vyhodnotila si Máhe v duchu počínání Ítešu.
Zároveň ji něco velmi silně táhlo zpátky na onu skalní terasu, kterou Ítešu považovala za svůj domov.
Za Arbeho byla Máhe ráda. Dcera bude v dobrých rukou. Nerozešli se spolu sice v nejlepším, ale nepochybovala, že Arbe dá jejich dceři to, co dcera potřebuje a budou přes ni dále spojení. Tím, že odešel do své domovské vesnice, se jí uvolnilo a Máhe se vydala sledovat své vnitřní impulzy. Cítila, že ji volají hory. Také tygři ji mohli něco naučit. A ještě cosi dalšího bylo za tím. Máhe se na to těšila. Tohle byla velká výzva. Vzrušením ji naskakovala husí kůže.
Teď už zase sama se vydala najít Ítešu. Zůstat však s Tygřími dcerami nechtěla. Proto po svém příchodu hledala chvíle, kdy bude Ítešu sama, aby si s ní mohla nerušeně promluvit.
- Volají mě hory.
- Vždycky tě budou nějaké volat, odporovala jí Ítešu.
- Ráda bych se však něco naučila. Tam někde...
atd.
....
Celá tahle kapitola je dostupná v placené verzi na HeroHero.
https://herohero.co/boldhwbqoyfdmsdjk/post/hwbqoyfdmsdjkckcolqvawqlzfsaqfkaq
Těším se na vaše komentáře.
Děkuju všem, kdo příběh sledují a pomáhají mi ho posouvat dál.
(Nové kapitoly vycházejí jako dosud 1x týdně ve středu)
....