Stavíš to špatně!

Anotace: Metafora na lidskou povahu

Ve starověkém Egyptě žil jeden svobodný Člověk. Kdysi někdo tomu Člověku řekl, že bohatství Člověkova života na druhém břehu bude tím větší, čím větší bude mít hrobku. Řekl člověku o faraonech a taky mu řekl, jak vypadají pyramidy.
A tak Člověk začal stavět pyramidu. Protože jeden nikdy neví, stavěl Člověk pyramidu od nejmenší. Nejdříve postavil maličký jehlan, a ten pak zvětšoval tak, že jej obkládal kamennými deskami. Věnoval své pyramidě veškeré úsilí, které mohl. Kdykoli měl zajištěné jídlo a spánek, stavěl pyramidu.
Lidé ve vesnici ho sledovali. Když měl Člověk pyramidu už docela velkou, stala se z ní turistická atrakce. Lidé z širokého okolí se zde sjížděli, aby si prohlédli Člověka, jak staví pyramidu.
Průvodci vysvětlovali turistům, že Člověk začal na úplně malinké pyramidě a tu stále zvětšuje.
Nikdo Člověku nepomohl, Člověk stavěl sám. Nestál o pomoc. Ale lidé ho pozorovali. Od samého začátku se na něj vesničané chodili dívat při práci, když odpočívali.
Sem tam se v davu někdo našel, a řekl člověku: "Stavíš to špatně!". Člověk nevěděl, co to znamená. Považoval to za závist. Když se zeptal proč, odpovědí mu byl maximálně smích. Pokud vůbec.
A tak Člověk postavil největší pyramidu, která kdy na břehu živých existovala. A stavěl dál.
Jednoho dne na Člověka spadl těžký kamenný blok a Člověk zemřel.
Lidé se ptali, kam ho pohřbít. Ukázalo se, že nemá žádné známé, kteří by jeho pohřeb zaplatili. Byl na světě sám. A jediný majetek, který měl, byla ta pyramida.
Jenže do té ho pohřbit nemohli.
Nikdo mu totiž neřekl, že uvnitř pyramidy musí být místo na jeho sarkofág.