Setkání

Anotace: Začátek vyprávění o Glomen a keltské ženě která se postavila nájezdníkům a pomstila svou rodinu .Zase se tam odráží má špatná čeština prosím za prominutí pište komentáře jak se vám líbí

Narodila jsem se,třetího dne v měsíci kdy padá listí a noc začíná být delší než den …Můj otec byl uznávaný bojovník.V tomto duchu mne vychovával .Učil mne hrdosti ,statečnosti a oddanosti své zemi a tradicím.
Matka mě zase učila aby mé srdce nezaslepila zloba ,ale aby v mém srdci bylo i místo pro lásku a pochopení.vychovávala mne stará služebná ,která se starala i o mou maminku .¨
Vyprávěla mi o velkých láskách a velkých bojovnících ,které kdy naše zem nosila.
Vyprávěla mi i pověsti o dracích , pekelných stvůrách , o potulných duších ,které se potulují po vřesovištích.Nejvíc mne zaujala báje o černém koni,který uhání po vřesovištích je to kůń ,kterého nikdo nedohoní prý je to oř samotného Cernuna. Občas se mi o Cernunovi zdálo ležela jsem ve stínu dubu a ukrývala se před žárem slunce…přišel ke mně stařec a poprosil mě jestli nemám něco k pití dala jsem mu poslední hlt své vody….Poděkoval mi a odešel,zahlédla jsem ho jak se mění v krásného statného jelena.Po tom to snu jsem se vždy probudila krásně vyspalá a odpočinutá.
Pomáhala jsem matce s chodem domácnosti a s otcem a jeho muži jsem vyjížděla na lov.
V den svých 15ctin jsem od otce dostala krásný meč a černého koně ,který se krásou mohl rovnat tomu Cernunovu ..byl vysoký a statný měl nádherné oči tak živé ,černé jako uhel a jemnou srst.Matka mi dala do výbavy kytlice ..mezi jejími dary byla i krásná dýka a šaty s kápí …měli barvu jako nejzelenější tráva na našich kopcích.Začala jsem se cvičit v jízdě na koni a v práci s mečem …Chtěla jsem být kopii svého otce …Matka a mé sestry mi ušily kalhoty a kabátec z vepřovice ..Otec byl na mne hrdý…
Po nocích jsem se proháněla na svém Ravenovi ..a snila jsem o muži s černými vlasy a modrýma očima a o jeho lásce ,kterou mi dá…Začala jsem se měnit v ženu a zároveň jsem byla bojovnice a po boku svého otce jsme napadali sasské osady a brali si zpět naši zem .
Přezdívali mne Černá smrt….tam kam jsme přišla pláli naše pohanské ohně a leželi těla mrtvých saských psů…Jedné Beltainové noci kdy všichni oslavovali svátek nového života.Po usedlostech a kopcích pláli Beltainové ohně .
Dnes večer má sestra se svým milým podstoupili zásnubní rituál. Rituál, ve kterém je spojí síla bohů a učiní z jejich lásky nejmocnější pouto na světě. Plameny vysokých ohňů ozařovaly celé údolí a jekot a zvuky veselí dosahovaly až ke mě, přestože stojíml vysoko na skále, v kopci nad údolím, v němž nyní tisíce keltů oslavovali začátek jara.
Nad ránem pro mě přišel jeden z bojovníků“Má paní sasové napadli naše osady na jihu a chystají se k nám“….osedlala jsem si koně a s několika svými muži jsem se vydala na pout za Saskými psi …Napadli nás ze zálohy..Ostrá bolest mi projela ramenem a potom si jen vzpomínám na dobře mířený úder na mou bradu upadla jsem do spánku beze snů. Probudila jsem se v nějakém polorozbořeném obydlí a nemohla jsem se pohnout ruce jsem měla svázané za zády . Dívala se na mne vysoká žena.která měla vlasy jako klasy žita.“Neboj se nic Ti neudělám zachránila jsem Tě..Říkají mi Sorgr …..přišla jsem najít dceru Cernunovu a nebylo to tak těžké jak vidím ..Budu Ti učitelkou a sestrou ..Ted´Ti má milá ošetřím rány….“….Styděla jsem se za sebe zklamala jsem svého otce ..nejsem válečnice jsem jen hloupá žena ,která by měla rodit děti a starat se o manžela.Bolest mnou prostupovala ... jako ostrá čepel, slzy se mi draly do očí, ale uvnitř mě něco přikazovalo, že plakat nesmím. Nesmím dát na je o svoje city. Nikdy za žádných okolností… A najednou mi Sorgr položila ruku na rameno a řekla: pojď dostanu tě odtud ... a potom pod rouškou tmy obě dvě opustili vesnici.. Vesnice byla vypálená do základů a všichni mrtvý ... tedy skoro všichni ....
Ve vypálených sutinách mé rodné vesnice jsem nacházela těla svých sousedů a přátel ,když jsem dorazila ke svému obydlí. na prahu u dveří leželo tělo mé starší sestry, bylo krví zbrocené, šaty potrhané a její obličej byl naplňen hrůzou ...“Je někdo naživu „ zavolala Sorgr…našla jsem svou matku ,která byla jen omráčená..Sorgr jí dala bylinky a ošetřila rány …Začali jsme s rituálním spalováním mrtvých .v ten den se v mé hlavně zrodila myšlenka na pomstu.