Síť plná snů...

Síť plná snů...

V ulicích velkoměsta se svítí, i v noci. Procházím opuštěným světem zlodějů snů a nočních můr a říkám si, že je na čase, abych všechny své krásné sny odložila někomu na parapet okna a rychle se vytratila. Já je neumím opatrovat, nechávám je lítat si světem jen tak a přitom jsou pro každého nepolapitelné, vždy je stáhnu do velké sítě a nerozdělím se. Jsou mi na nic.
Zašramotila jsem placatým klíčem v zámku a tiše vstoupila do bytu. Studený čumák psa se mi otřel o nahou nohu. Spala jsi, v pokoji, za zavřenými dveřmi, byt byl tmavý a působil bezútěšně prázdným dojmem. Zavřela jsem okno, které na mě dýchalo ledový vzduch a procházeje bytem jsem se pomalu svlékala. Stála jsem nahá v koupelně a divila jsem se, že zrcadlo ještě z mých myšlenek nezčernalo. Přes ramena spuštěné dva copy a na věšáčku visely nůžky. Měla bych rozstřihnout tu síť, vysypat ti její obsah do postele, má panenko. Zasypat tě něžnostmi, krásou a sladkou láskou. Ale jsou to přeci jen sny, pouhé plaché sny, které se rozutečou, když zatleskáš. To ti nemůžu udělat, nabalit ti iluzi a naděje, chladit tvůj žal zmrzlinou, která se okamžitě rozteče a zapatlá co může. Ne, to nesmím.
Nůžky jsem nechala viset a rozpletla jsem si copy. Spláchla jsem hořkou chuť dnešního dne do umyvadla a otvor ucpala špuntem, ze strachu, aby nebyla to první, co ráno spatřím.
Chladno v bytě mi na těle namalovalo husí kůži a roztančilo milióny buněk. Tiše jsem otevřela dveře do pokoje a zalezla si k tobě pod peřinu. Trochu jsem se třásla, to jak buňky tančily.
Byla jsi sladká. Spala jsi jak malé dítě, se spokojeným výrazem na tváři, se slastně přivřenýma očima a vlasy jsi měla bezstarostně rozhozené na polštáři. Tak nevinná.
(Ne, to ti nemůžu udělat. Nemůžu na tebe vysypat plnou síť naděje, iluze a snů. To by tě zadusilo.)
Odhrnula jsem ti pramínek vlasů z růžové tváře a chvíli jsem si s ním hrála, namotávala jsem ho lehce na prst a zas ho nechávala spadnout ti do obličeje. Pousmála jsi se.
Mezi mraky na obloze vyšel měsíc a já jsem nesměla usnout. Noc je nebezpečná. Musela jsem tě střežit, aby ti ty poslední sny, které máš, nepojedly noční můry nebo, aby ti tvůj sladký úsměv na rtech neslíbali zloději snů…
Přečteno 409x
Tipy 1
Poslední tipující: Cristinne
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Fajne :) Nic jinýhi ti nepovim .)Cris

23.10.2007 13:50:00 | Cristinne

Dobře napsané.Líbilo se mi to. Přeji hodně inspirace do dalších nápadů.

05.10.2007 18:12:00 | Aliwien

Chceš kritiku... nejde ti o hodnocení...nedám tedy hodnocení ani kritiku nedám, protože nejsem znalec jak jsi poznala...proto jsem také na amatérském serveru... jsem čtenář, kterému se buď líbí nebo nelíbí...a mně se tvoje práce líbí...přijdu zase :-)

04.10.2007 12:44:00 | Lota

o kom to jen je???

01.10.2007 20:58:00 | black.heart

je divny, taky se mi zdal, uz kdyz jsem napsala posledni ze tri tecek...ale tak to uz hold dopadlo:)
Diky.

01.10.2007 20:30:00 | Me and you and all the others

ale trochu...jaxi...ten závěr...nevím jestli vygradovat, nebo prostě jen víc vytáhnout...?

01.10.2007 19:18:00 | Zuz.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí