Drak

Drak

Anotace: Když se někdo ocitne ve špatném čase na špatném místě, ale narazí na správného člověka.

Skřípění brzd, třesk rozbitého skla. V okolních domech se rozsvítila světla a než se řidič vyškrábal z auta, stál kolem něj kruh čumilů. Poznámky typu "jak to jedeš troubo" a "má to ještě mokrý řidičák a už to machruje" dopadaly na ubohou potlučenou hlavu vyděšeného mladíka.
Přivolaný policista, mladý a ctižádostivý Adam Hejl, nechápavě krčil rameny. Tohle už je třetí nehoda během týdne.
Roztřesený řidič si utíral krev, která se mu valila z rány na čele.
"Prosím vás, jak je tohle možné? Všude rovina, na silnici sucho."
"Kde je ta holka, co se mnou jela. A ten pes, co mne oblizoval?" Řidičův hlas zněl trochu hystericky.
Je v šoku, chudák, pomyslel si policista. Zavolal sanitku a sklonil se k němu.
"Žádná holka tu není, ani pes." ujistil ho. Zdviženou rukou umlčel jeho případné námitky a počkal až s ním sanitka odjede.
Zvědavci se pomalu rozcházeli, jen drobný stařík mu poklepal na rameno.
"Helejte, ta holka co s ním jela, to byla Svatava. Já ji poznal."
"Jela s ním?" zpozorněl Adam.
"Dyť to povídám. Jak vletěl vůz do stromu utekla. A pes mazal za ní," ukázal rukou do hustého porostu.
"Jak se jmenuje...?"
"Svatava Neumannová. Minulej tejden utekla z domova. Ona je tak trochu...." poklepal si na čelo. "Lidi ji prej viděli s takovým hubeným, divným chlapem. Vypadal, jako když bere tydlety drogy."
"To mi už vyšetříme," ujistil ho Adam.

Seděla na staré rozvrzané židli a pozorovala vyhublou postavu svého společníka, který přecházel sem a tam. Ušmudlaný černý plášť se za ním plouhal po zemi.
"Potřebuju dávku," skuhral.
"Měl jsi včera," namítla Svatava. "Nemůžeme tam chodit každý den. Bylo by to podezřelý."
"Potřebuju dávku, pořádnou, ne jen těch pár kapek. Musím být silný, když si chci podmanit svět. Copak ty nechceš být ženou velkého vládce a bojovníka? Já, vítěz nad všemi a ty po mém boku, co Satanelo?"
"Celá nakřivo, blbečku," řekla si polohlasně Svatava-Satanela. Už ji nebavila žít v téhle smrduté chatrči a poslouchat jeho pošahané bláboly. Na druhé straně to ale bylo lepší než chodit na učňák. A potom, byl tu přece pes Drak, ten nádhernej huňáč, se kterým si mohla hrát a mazlit. Vždycky po takovém toužila, jenže táta s mámou nechtěli ani slyšet. A teď ho má a je jenom její.
"Satanelo, já už to nevydržím," zakňoural budoucí vládce světa.
"Tak dobře," rezignovala, "něco seženeme. Jdi se připravit."
Vyšli ven a on zmizel v hustém křoví. Čekala pět, deset minut.
"Už?"
"Nejde mi to."
Jako obvykle, pomyslela si Svatava. Po chvilce hvízdla na prsty. Velký šedý pes jí pokorně usedl k nohám.
"Pohni, Draku," zavelela ostře a vydali se směrem k silnici.

"Zatracený život," vrčel si zlobně pod čumák, "jestli já mám tohle zapotřebí."
Dodnes si neuměl vysvětlit, co ho vlastně vzbudilo z věčného spánku. Cosi podobného široké dračí tlamě s kovovými zuby ho vyrýplo ze země a odhodilo na hromadu hlíny a sutě. Musel počkat až do tmy a pak se ztuhlými prsty vyhrabávat ven. Zjistil ke svému úžasu, že se světem se stalo něco divného. Tvrz, na které býval pánem se změnila v hlubokou jámu, zmizelo služebnictvo i fraucimor. Kolem stály podivné příšery na kovových kolesech, teď naštěstí bez pohybu.
Paměť se mu obnovovala jen velice pomalu. Býval bojovníkem, to si vybavil jako první. Zabíjel, plenil, podrobobval si. A pak... ach, ano v jedné drancované vesnici povstal kněz s pozdviženým křížem a zvolal: "Krev, kterou jsi proléval budiž ti po věky věků potravou." Tenkrát se bezbožně chechtal a proklál drzouna mečem. Posléze v jedné řeži padl a byl pravděpodobně pohřben v podzemní kryptě. Teď se ale naprosto nevysvětlitelně ocitl venku, kde by měl na věky věků... otřásl se. Byl v hrozné situaci, o tom nebylo pochyb. Záhy zjistil, že se dokáže, i když s jistými potížemi, proměnit ve vlka a v téhle podobě lovit. Nešlo mu to příliš, ale na třetí pokus dostal zajíce.
A pak potkal Svatavu. Napřed měl dojem, že vidí panoše, ženu by v podobném oblečení rozhodně nehledal.Ale ani v krásných šatech by nepatřila k těm, které by ho dříve okouzlovaly. Byla hubená, nečisté pleti, krátkých oškubaných vlasů. Ale byla zábavná. Říkala podivná slova jako "frajer", "diskoška" a "mejdam". Nebála se ho, ani se nestyděla, spíš mu přišlo, že se vysmívá.
Začal jí chvástavě líčit ryk bitev, krásu vítězství, prozradil jí i mnichovu kletbu. Oslnil ji ale až proměnou ve vlka.
"Ty jsi fakt upír?" řekla a v hlase jí konečně zazněl obdiv. Pak ale následovala vcelku logická otázka. "Budeš pít lidem krev?"
Znělo to lákavě, postavit si novou armádu a být velitelem těch, kteří budou spojeni s jeho krví. A vedle něho jako věrný přítel, tahle Satanela.
"Budeš se jmenovat Satanela," poručil jí.
"Fajn, ale až zejtra, teď musím domů."
Druhý den opravdu přišla a zabydleli se spolu v boudě na nářadí. Spřádali plány na upíří útok, ale on někde v nitru tušil, že to jsou plané představy, jen to nechtěl přiznat před ženou.
Po dvou dnech ale vyvstal zásadní problém - hlad. Potřeba krve pro něho byla stále nutkavější. Zakousnout se do Svatavy však nedokázal. Bylo to zvláštní, ale v její přítomnosti se cítil lépe ve vlčí podobě, pak se stával pokorným a oddaným služebníkem.

"Draku, pohni, ať to stihnem" houkla Svatava. Byla naštvaná a nevyspalá, jenže prosebné psí oči ji dojaly.
"Pamatuj si, jenom oblizovat, žádné kousání. A pak co nejdřív zmizet. Kdyby nás chytili, bylo by zle."
Dala mu pokyn a Drak pelášil drahný kus cesty k širokému stromu. Svatava se postavila na kraj silnice.
Až pojede auto s vhodným řidičem, zamává a nasedne. Pak zašvitoří a v pravou chvíli strhne prudce volant. Než auto narazí do stromu, skrčí se pod sedadlo. Potom je třeba včas odehnat hladového Draka, oba musí zmizet dřív, než se seběhnou lidi.
v dálce se objevila světla, za volantem auta seděl tmavovlasý mladík.
"Kam to bude, slečno?" zahlaholil.
"Já jsem Svatava," zavrkala koketně.
"Svatava Neumannová, bytem v ..... pohřešovaná od 15.května?"
Než se stačila vzpamatovat, Adam Hejl otočil auto a ujížděl na policejní stanici. Ještě téhož večera byla Svatava vrácena rodičům.
Drak čekal víc jak hodinu. Přejelo mnoho kočárů bez koní, ale jeho paní neseděla ani v jednom z nich.
Rozhodl se ji hledat. S nosem přilepeným k asfaltu uběhl několik kilometrů, jen ďábel ví, jak se mu podařilo vyčmuchat Neumannovi. Svatava si jeho přítomnost v malém bytě vyprosila a vybrečela.
Po maturitě se s Drakem odstěhovala vysoko do hor na chalupu po babičce. Pěstovala pro jeho obživu králíky a slepice, které se naučila zručně zabíjet a odkrvovat.
Drak tloustl a pohodlněl, bylo mu dobře v psí kůži, jen občas, aby se neřeklo, popral se s paničkou na zuby a drápy. Potom pokorně lízal krev z jejích rukou.
Léta ubíhala a on zcela logicky nestárl, ani neumíral.
Svatava také nestárla, její tvář byla hladká jako za mlada. Už dávno se nepodívala do zrcadla, věděla, že by její podobu stejně neodráželo.
"Co uděláme se světem, Draku?" ptávala se občas. On na ni hleděl oddaným pohledem, který říkal: "uvidíme, však máme spoustu času."
Autor danaska, 18.02.2008
Přečteno 672x
Tipy 18 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: šerý, premek, Minna Seayard, Lady L, Johoo, Lilly Lightová, Paulín, Bíša, Neferehathor, Marfuša
ikonka Komentáře (13)
ikonka Komentujících (12)

Komentáře

Ten Tvůj věk... to jako fakt? Nepíšeš podle staré osnovy a máš mladého ducha. Je i vidět, že máš hodně načteno. Bohatou slovní zásobu a moc povedené dialogy. Rád jsem přečetl.

19.02.2019 19:33:49 | šerýreagovat

Děkuji, za komentář. Vlastně ani sama nevím, jak to s Drakem a Svatavou dopadne. No, zatím nám snad od nich žádné nebezpečí nehrozí.

11.01.2019 17:20:02 | danaskareagovat

Krásná fantasy povídka, čtivá s plynulým dějem a zakončením nabízející pokračování. Tipuju!

11.01.2019 09:44:20 | premekreagovat

Velice povedené. Už se těším na tvá další díla. ST

01.10.2016 19:57:09 | Minna Seayardreagovat

Máš čtivý styl. Fantazie ti diktuje přes rameno, někdy překlep, ale to dělám taky.
Měj se hezky a piš ať máme co číst, klekl mi net tak k jednomu tvýmu dílku názor zmizel,
přeji ti pravou pravdivou něžnou lásku, která je čistá nádherná a nekončí ani smrtí

20.02.2009 23:33:00 | Lady Lreagovat

Děkuji za komentáře a ST :) po doporučení jsem se mrkl a chválím supertipem ještě přečtu další a nějaký ten komentář se tam najde.
^JoHoo^

04.02.2009 19:33:00 | Johooreagovat

Moc zajímavá povídka, zaujala mne...máš ode mne tip.

02.02.2009 10:44:00 | Lilly Lightováreagovat

Tak moment...

"Záhy zjistil, že se dokáže, i když s jistými potížemi, proměnit ve vlka a v téhle podobě lovit. Nešlo mu to příliš, ale na třetí pokus dostal zajíce.
A pak potkal Svatavu. Napřed měl dojem, že vidí panoše, ženu by v podobném oblečení rozhodně nehledal.Ale ani v krásných šatech by nepatřila k těm, které by ho dříve okouzlovaly. Byla hubená, nečisté pleti, krátkých oškubaných vlasů. Ale byla zábavná. Říkala podivná slova jako "frajer", "diskoška" a "mejdam". Nebála se ho, ani se nestyděla, spíš mu přišlo, že se vysmívá.
Začal jí chvástavě líčit ryk bitev, krásu vítězství, prozradil jí i mnichovu kletbu. Oslnil ji ale až proměnou ve vlka.
"Ty jsi fakt upír?" řekla a v hlase jí konečně zazněl obdiv. Pak ale následovala vcelku logická otázka. "Budeš pít lidem krev?"

Já si vždycky myslela, že upíři a vlci jsou v podstatě protiklad a ne jedno a to samý (teda spíš upír × vlkodlak, ale stejně...)

A tak celkově tam máš hodně zmatek, třeba i v tom, že v textu je z vlka najednou pes... nevím, no..

Ale formou to není až tak špatný. Nápad jako takovej určitě stojí za to. Promiň za mojí kritiku, já sice píšu strašně, ale já jsem Ti to prostě napsat musela..

18.01.2009 17:02:00 | Albertinkareagovat

Udělala jsem výjimku a zabrousila jsem k tobě na povídku. Nádhera - bez přetvářky. Bóže jak ty umíš vyprávět. Neodtrhla jsem se, až na konci.
Máš citlivou dušičku, velkou představivost a schopnost to ztvárnit. Já bych se vyjadřovala v holých větách. (Takže pro sebe raději volím složitější tvary - básně)
Zdravím a přeji hodně úspěchů !

13.06.2008 12:05:00 | Marfušareagovat

To je fakt, králíci a slepice se chovají. Ale jsem velkoměstský člověk a tak mám v chovu domácích zvířat mezery. Díky za upozornění.

21.05.2008 17:07:00 | danaskareagovat

Tak tohle je fakt supr a dobře napsaný. Jen bych měl jednu výtku a sice, že králíci ani slepice se nepěstují, nýbrž chovají. Super tip.

06.05.2008 16:07:00 | Rickreagovat

Dobré, překvapující a zábavné. Ten konec je jen nějaký useklý.

23.04.2008 17:11:00 | Očireagovat

Wow, to se mi vážně líbilo ;)

05.04.2008 18:26:00 | Keira Feyreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter