Postava bez obličeje

Anotace: Nina se svou nejlepší kamarádkou Paulou je na stanovém táboře. Jednou uvidí tajemnou postavu a tak se rozhodnou vypátrat, kdo to je. Čekají je napínavé noci plné strachu.

"Dobrou noc!" zavolala jsem na celý tábor.
"Dobrou Nino!" odpověděl ji vedoucí Petr a zalezl do stanu. Já jsem si s Paulou si dlouho povídala, ale nemohly jsme usnout.
"Taky nemůžeš spát, Nino?" řekla Paula tiše.
"Nemůžu." špitla jsem. "Jdeš se mnou na záchod?"
"Jdu. Chce se mi taky."
Šly jsme za stan "na malou" a když jsme se vracely zpátky do stanu, u ohniště jsme uviděly nějakou tmavou postavu jak se šťourá klackem v studeném popelu.
"Panebože Paulo! Kdo to je?" pošeptala jsem své nejlepší kamarádce.
"Nevím!" řekla Paula. "Pojď, schováme se za stan."
Byly jsme za stanem nejmíň půl hodiny a třásly se zimou, když se postava odhodlala odejít. Šla k potoku a zmizela. Využily jsme příležitosti a vklouzly do stanu.
"Kdo myslíš, že to byl?" zeptala se mě Paula tiše.
"To nevím. Ale zítra musíme brzo vstát a rozhlédnout se po táboře, jestli se něco neztratilo. Konec konců, musíme tak jako tak dělat snídani." řekla jsem.
"To je pravda." přiznala Paula. "Tak dobrou noc!"
Za chvíli jsme spaly jak zabité. V 6.00 zapípal Paule mobil.
"Vstávat, Nino!" řekla rozespale.
Oblékly jsme se a šly připravit snídani. Zatímco se Paula rozhlížela u ohniště, já v kuchyni, kde jsme ponechávali všechno jídlo.
"U ohniště nic!" řekla mi Paula v kuchyni.
"Tady taky nic! Pojď, připravíme snídani!"
Opekly jsme na ohni toasty, namazaly je džemem, vysypaly kakaové sušenky Disko do misky a uvařily horký, ovocný čaj. Ochutnaly jsme a musely jsme uznat, že se nám to docela povedlo.
"Vstávat!" zakřičela jsem na celý tábor. "Snídaněě!"
Paula mě hlasitě povzbuzovala a troubila na plastovou trbuku.
Večer se ta tajemná postava objevila znovu. Tentokrát jsme s Paulou šli za ní. Přešla lávku u potoka a ztratila se nám v temném lese. Pořád jsme na ni křičely, až přišla. Měla dlouhý hábit až na zem a něměla žádný obličej! Zařvaly jsme a postava zmizela. Pak už jsme ji žádný jiný den ani noc nespatřily. Ale stále jsme měly s Paulou strach, zda si nás ta postava nenajde a nezabije! Brzo jsme to ale pustily z hlavy. A i když tato záhada zůstala nevyřešená, nedělaly jsme si s tím hlavu. Koneckonců, nic nám do toho není. :-)