Nadpřirozeno

Anotace: Nic není jak se zdá, všechno může být jak chceme, něco je co nevíme, tajnosti jsou na každém kroku, nic nevíme co se děje po nocích, nevíme nic..

Nesměle přijde dívka blíž. Plachý pohled věnuje chlapci. Čekal to! Čekal ji, že přijde! Že se na něj podívá! Jeho ruka – bez jeho vědomí – přiblíží se její, spojí ruce své, jejich srdce v závěsu touhy poskočí, pouto je spojilo, cit upřímný! Lehce se dotkne její tváře, ŠOK!, elektrický jimi projede. Ticho se mezi nimi rozprostírá, tma je věčná, ale teď tu jsou jen oni dva, nikdo jiný neexistuje. Hvězdy svítí nad nimi. Políbí ji! Dotykem skoro neznámým, měkké rty dvou mladých se spojí, věčnost do nich vstoupí! Připadají si lehcí, gravitace neexistuje! Neexistuje nic – jen nebe, zem, vzduch, ticho, tma a oni dva! Jejich těla se spojí v jedno, CHYBA!, žádné oni dva!, MY! Jeden pohltí druhého, vznikne stvoření, spojeno z citu dvou.

Dívka odhodila plachý pohled, avšak svou nevinnost nezapírá ani nyní. Když její milý, laská její tělo. Vzrušení se rozprostírá celým prostorem, napětí stoupá, malé jiskřičky se mezi jejich těly zapalují. Nejsou lidé, není to normální milování. Je to nadpřirozené, vzniká tu něco nového. Nikdo netuší, nikdo neví. Utajeno je jejich setkání, jejich cit. Mysli jim běží „Nikdo se to nesmí dovědět“. Poslední pohlazení, poslední úsměv vyměněn mezi nimi.

„Mrzí mě to moc..“, slova vyřknuta naposled. Ruce v jeden pár spojí, TEĎ NÁS TO ROZDĚLÍ!, teď nás to zabije! Jeden však z nás přežije. Obětuji se lásko, tebe čeká horší trest. Najednou v chlapcově ruce se nůž objeví. Dívka se zhrozí. Zabije ji?? Proč? Miluje ji! V mysli se jí jejich spojení, jejich cit zrodí. Bylo to tak, už nikdy nebude. My nebudeme, ale náš cit bude vždy! Bude v našich duších, skryt navždy, ten nám nikdo nevezme! Ani ti co za zdmi skryti jsou, co nitkami nás ženou dál jako loutky štvané. Bodne! Do krku svého. Krev vytryskne, rudá tma nastane. Dokonalost zmizí, utrpení a konec přichází, naposled políbí svou milou, která na kolena padne. Rudá krev stéká jako kapky deště po římse. Zavře oči a zmizí. Není! Láska jako červený kouř se vznese výš, pořád bude s ním! Dívka slzy utře, na nebe poseté hvězdy se koukne. Jsem SVOBODNÁ. Těžký kámen z jejího srdce spadne.