Tvá dlaň hřála mou tvář, tak proč jsi teď tak ledová?

Anotace: Tady v té povídce je všechno trochu jinak. To, co je psané v pomlčkách, jsou myšlenky Belly(živá sestra) a to co je psané normálním písmem, je celé tělo povídky a to, co povídá již mrtvá sestra. Přeji příjemné počtení.

-Už nikdy více. Už nikdy neucítím tvou teplou dlaň na mé tváři.
Proč?-
Protože jsi zradila, tvá mysl byla poskvrněna kletbou, mou vlastní krví. A mé teplé dlaně upadly v nicotu, chlad.
-Jak?-
Zelené světlo ozářilo celou místnost, ozval se tupý náraz a z pod peřiny vykoukla má zakrvácená ruka. Ta, která ti dříve hladila tvář.
-Chybíš mi, sestřičko...-
Tvá hloupost! To ty jsi mě nechala napospas démonům v pekle. Teď tu budu den co den sžírána, má duše je nyní vlastnictvím ďábla. Moje mrtvé a okousané tělo se tu potlouká a čeká, až přijdeš, sestřičko. Těší se na tebe... Na čerstvé masíčko, ochutná tě, stejně tak, jako jsi ty ochutnala jej.
-Odpusť mi, sestřičko...-
Je pozdě, nesnaž se ochránit svůj strohý život. Vždyť nemáš ani svobodu, jsi jen loutkou ve světě zla. Nikdy sis nedokázala užívat jako já.
-Víš to?-
A co bych měla vědět? Jsem mrtvá, Bello.. Tvá ruka ušpinila naše čisté prostěradlo. Tvá ruka spáchala ten ničivý zločin.
-Má ruka držela tu tvou, když jsi naposledy vydechla...-
Ale to mi život nevrátí, sestřičko. Tvá prohnilá duše se bude vyjímat i v pekle. Už se na to těšíš, že ano? Jen si dopřej posledních pár doušků čerstvého vzduchu, tady nebudeš moct dýchat.
-Nehodlám se vzdát svého života.-
Ale ty se ho nevzdáš, ty ho ráda odevzdáš ďáblu, až přijde ta nepřekonatelná bolest. Už brzy, ach ano. Neskrývám své štěstí, jsem ráda, že budeš trpět.
-Ale....-
Odpověď mé sestry se rozplyne ve vzduchu. Její ladné tělo se sesune k zemi v bolestech. Cítím její bolest, slyším její nářek, přesto se ve mně nepohne jediný sval. Ledovým zrakem ji z pekla sleduji, užívám si ten pocit odplaty. Je tak naplňující, tak čirý. To ďábel mě naučil být bez poskvrny, zabíjet předčasně hříšníky a brát si jejich duše. Mé prohnilé a schlíplé tělo se naproti tomu najedlo dosyta čerstvého masa.
Denně si odchytnu nějakou duši, kterou si podám. A ďábel je na mě pyšný, to je ten účel pekla. Zasvětit svou duši ďáblu a donekonečna bažit po čerstvém mase. Miluji ten pocit.
Užívej si svou smrt, sestřičko.

-Vždycky jsi byla led... I když tvá dlaň hřála.-

Já vím.