Prolog

Anotace: Je to Prolog k mojí povídce. Snad se vám bude líbit...:)

Malá princezna odpočívala ve stínu chladného mramoru a z copánků, které jí trčely na obě strany, kapala krev a voda.
Vlastně to nebyla princezna, spíš panna bez tváře, anebo možná mlčenlivý anděl. Však déšť, déšť věděl své. Déšť omýval ten kříž.
Do zarputilého ticha se pomalu vkrádala smutná píseň. Kap. Kap. Utvářely kapky melodii osamělých nocí a po dopadu na studený mramor se roztříštily na tisíc slz. Tisíc slz z křišťálu.
Krev stékala po copáncích, po kříži. Její rudé potůčky mapovaly slova na náhrobku.
ZDE
Písmeno E bylo jako první zbarveno lidským přiznáním pořezaného těla.
LEŽÍ
Krev urputně vzdorovala osvobozující písni těch křišťálových kapiček a hledala další a další skulinky v hnisajících puklinách mramoru.
Vítr zahrál svůj takt a drobný lísteček se uvolnil z dřevěné opory. Proud času se zastavil, zpomalil tok krve.
Déšť dopadal v delších intervalech, píseň byla pojednou pomalá a bolestná, jako balada dvou milenců, kteří umírají, každý sám…
A lístek se ladně snášel k zemi, když tu ho zlovolná kapka přinutila změnit směr. Jako kormidelník dosedající na kraj přídě, usměrnila pohyb a on, svěřen vlnám nebes, zakotvil na slově, které dřív bývalo jménem.
Dřív…Teď nevyřčeno, zapovězeno, krčilo se na samém konci věty, na samém konci náhrobku.
VRAH
Napsal někdo velkými kostrbatými písmeny místo toho jména.
VRAH
Stála tam krutě se šklebící pravda a možná, že lež.
Déšť ustal, jeho melodie ustoupila do pozadí. Tichý šelest se ale dál nesl celým hřbitovem.
Kapky přestaly bubnovat o chladný mramor a tiše se vzdálily, takže nebylo zcela jasné, zda vůbec někdy existovaly.
Malé princezně došly slzy a z jejích prázdných očí vytékala pouze krev, jakožto vítěz nočního utkání a stékala po mlčenlivé andělské tváři, po železném hrdle kříže dolů. Trvalo jen pár okamžiků, než z mramorových koryt vypudila poslední stopy vody, načež sama nad každým z těch slov převzala nadvládu.
A tak tam na celý hřbitov, do temné noci, zářil rudý, pošpiněný nápis: VRAH.
Podivné. Ve skutečnosti hrob dosud čekal na svého nájemníka. Ve skutečnosti v něm nikdo nebyl pohřben…