Pod mosty číhá Ďábel

Anotace: Opět příběh ze sbírky Hlasy smrti. Volně inspirováno pověstí, že pod mosty číhá ďábel. Pověst byla v jedné teorii dávána do souvislosti se sebevraždami na Nuselském mostě.

Sbírka: Hlasy smrti

Pod mosty číhá Ďábel

Hlas – Stůj! Zastav se.

Muž – Proč? Kdo jsi?

Hlas – Není důležité, kdo jsem, ale kdo jsi ty.

Muž – Já vím, kdo jsem, tebe však neznám. Co mi chceš?

Hlas – Co chci? Zajímavá otázka, ovšem podstatnější je, co chceš ty.

*Muž se zastavuje.*

Muž – Já chci jít domů.

Hlas – Ale nechceš. Ty víš, co chceš, tohle to ovšem není.

*Muž přechází k zábradlí a bezduše hledí na projíždějící auta.*

Hlas – Ano, to je ono, to je to, co chceš!

Muž – Co? To ne! Nikdy!

*Ucukává pohledem, zaměřuje ho v konec mostu.*

Hlas – To neuděláš!
Víš, že to chceš! Letět, jako ten nejvolnější pták, a pak, být volný, již napořád.

Muž – Ale udělám! Odejdu. Teď hned!

*Muž se opět dává do pohybu. V očích naději. Naději na únik.*

Hlas – Stůj! Kam utíkáš? Proč?

Hlas – Jdeš domů? K ženě, dětem?

*Zastavil.*

Hlas – Ne. Nikdo tě nečeká. Jsou mrtví, že?

Hlas – Slzy? K čemu to? Můžeš vše vyřešit, můžeš za nimi! Jen skoč.

Muž – Ne!

Hlas – Ne? K čemu přetrvávat v tomto smutném světě? Nikoho už nemáš. Všichni jsou mrtví, rodiče, žena, dokonce i tvé děti! Neříkej, že jsi na to namyslel. Každý na to myslel. Jednou, dvakrát, každý!

Muž – Ano! Myslel, ale...

Hlas – Ale?

Muž – Oni by to nechtěli. Chtěli by, abych žil!

Hlas – Nechtěli? Jak to víš? Řekli ti to snad?

Muž – Ne, cítím to.

Hlas – Cítíš? jako tenkrát, když jsi cítil, že tvá žena musí být v porodnici co nejdřív? Že nemáš čas čekat na zelenou?

Muž – Mlč!

Hlas – A tak jsi tedy jel. A nyní? Tvá žena je mrtvá, do porodnice už nedojela. Je mrtvá, stejně jako tvůj syn a nenarozená dcera.

Muž – Proč to říkáš?! To všechno vím. Ale ten kamion se tam objevil tak rychle a...

Hlas – A měl zelenou. Ty ne!
Chtěli nebo nechtěli. Je to jen tvůj život. A na rozdíl od nich, máš možnost sám rozhodnout, kdy zemřeš.

Muž – Ano. Máš pravdu. Já rozhoduji o svém životě a říkám, že dnes nezemřu. Sbohem!

*Muž se pomalu rozvážným a jistým krokem ubíral pryč z mostu. Hlas už se ho nepokusil zastavit. Uznal svou porážku.*

***

*Dnes muž nepřechází přes most.
Jde pod ním.
Jeho pozornost upoutají policejní sirény.*

Muž – Co se tady stalo?

Policistka – Nějaký muž skočil z mostu. Prý mu nedávno tragicky zahynula rodina. Neunesl to, chudák.