Jenom sen - III. Odvoz

Anotace: ...

Stojím před výtahem a přemítám v hlavě své pocity. Spolupráce s takovým mužem pro mě bude potěšením. Marně se proklínám, že bych měla více myslet na Davida, ale pan tajemný Angel mi nejde z mysli. Výtah je prázdný. Jenom _________ se krčí v rohu. Nastoupím.
„Až dolů,prosím.“ Dveře se zavírají. Už jsou skoro zavřené, když v tom někdo do mezírky mezi nimi strčí ruku a dveře se otevírají. Angel. Stoupne si vedle mě a upraví si kravatu. Pokukuji po něm. Cítím se jako bych byla nahá, celá se musím červenat. Cítím to vzrušení. Polevá celé mé tělo. Když si představím, že by mě jeho smyslné rty líbali, jeho ruce objímaly, jsem celá v plameni.
„Ještě jednou se vám omlouvám, jestli opravdu nechcete na tu večeři, nemusíte. Můžeme to probrat zítra v práci, nebo na nějakém jiném místě.“ V hlavě mi proběhlo jedno místo, kde bych s ním chtěla něco probírat, ale jenom ne práci.
„To ne, ráda půjdu.“
„Máte tu auto? Mohl bych vás hodit domů..“
„Já bych vás nechtěla nějak obtěžovat. Můžu si zavolat taxi.“
„Už ani slovo, vy mě nikdy obtěžovat nebudete.“ Nádherně se usměje.
„Tak jestli vám to opravdu nebude vadit.“ Jeho další úsměv potvrzuje to, že mu to opravdu nevadí. Výtah zastavuje. Jdeme společně na parkoviště. Angel nasazuje sluneční brýle. Přistihnu se, jak se zaujetím koukám na jeho zadek. Je tak pevný. Měla bych své myšlenky krotit. Galantně mi otevře dveře od auta a já nastupuji. Zavře je i za mnou. Venku si ještě sundá sako, aby si ho ve svém mercedesu nepomačkal. Usedá i on. Celou cestu až ke mně domů posloucháme hudbu. Jeho styl hudby je zvláštní. Gotická hudba. Zvláštní. Zastavujeme před mým domem.
„Nemyslete si, že jsem zamlklý, ale chtěl bych si s vámi povídat až u večeře. Bude pro to vhodnější příležitost. Au revoir.“ Opět mi políbí ruku.
„Nashledanou večer.“
Když odjíždí mám v srdci skličující pocit. Ze dvou důvodů. První je, že bych u něj byla ještě déle, v jeho přítomnosti.A druhý je David. Mám vůči němu špatné svědomí. Nevěrná jsem mu nebyla fyzicky, ale psychicky.
V kuchyni poklidím zbytky ze snídaně. Zapnu svůj notebook a snažím se pracovat. Je to těžký. TaDaaaaa TaDaaaa. Mobil. David volá. Já hloupá. Zapomněla jsem. David pro mě mel přijet k práci. To už jsou čtyři?
„Ahoj lásko.“ Ozvu se do telefonu.
„No kde si? Sem tady u recepce a prej si už odešla. Jak to?“
„Já sem dostala volno lásko, už jsem doma a pracuji. Tak co ta schůze miláčku?“ snažím se odvrátit rozhovor na jinou stranu.
„Je přesunuta na zítřek. Jeden z klientů se nedostavil. Tak já jedu domů no.“
„Dobře lásko, těším se na tebe. Miluju tě.“
„Jo já taky. Pa.“
Ach jo. Jak sem mohla zapomenout? Vždyť já vím. Měla sem hlavu plnou něčeho jiného. Spíš někým jiným. Angelem. Co na sebe ? Bleskne mi hlavou. Musím si vzít nějaké pěkné šaty. Něco sexy ? Co si pak řekne David? Něco elegantního ? Abych ale nevypadala na čtyřicet . Po hodině rozmýšlení se ozvou klíče v zámku. David je doma.
„Zlato, jsem doma.“ Dojde za mnou do ložnice. Postel je posázena celým mým šatníkem. Já předním stojím jen ve spodním prádle.
„Kde ho máš?“
„Koho?“
„No toho milence? Na tohle jsou dělaný ty vtipy. Že manžel přijde domů, manželka buď nahá nebo ve spodním prádle a milenec ve skříni.“ Nenápadně nahlídne do skříně.
„Blázínku.“ Odvětím.
„Lásko seš moc sexy, víš to?“ David mě obejme a začne líbat po krku. Většinou mi to je příjemné, ale dnes. Mám halucinace nebo co? Když se podívám na Davida , vidím v něm Angela. Najednou je to velmi příjemné.
„Líbej mě dál An….“ Než sem to dořekla, stačila jsem si uvědomit svou chybu.
„Ano líbej mě dál. Teda vlastně ne. Musím se chystat. Jdu na pracovní večeři.“ Vybruslila jsem z toho, snad úspěšně.
„A s kým? Jo a co ten novej?“ říká David trochu nešťastně, chtěl se milovat, ale odmítla jsem. Je to snad poprvé, co jsem to udělala. Sice by jsme to stihli, ale …
„S ním jdu. Pan Marley nám to tak zařídil. Jdeme tam všichni tři. Jinak je to takový normální nudný člověk.“ Když řeknu, že jdeme všichni tři, bude to znít trochu lépe.
„Tyhle černý nebo tyto červený.“předvedu si je před tělem. David pozoruje.
„Ty červený. Ty černý jsou moc vyzývavý.“ Nevím proč, ale chci ty vyzývavější.
„Asi si budu muset vzít ty černý, myslím, že se do těch červených nevejdu.“
„Dobře, ale v tom případě nechápu proč ses ptala.No nic, jdu pracovat.“ Jakmile to dořekne, mizí ve dveřích.
Jsem ráda, že s ním nejsem už v jedné místnosti. Mám černé svědomí , jako jsou ty šaty.