Dům mého života

Dům mého života

Byl chladný podzimní večer. Kapky deště ťukaly do střech. Seděl jsem na verandě ve svém oblíbeném houpacím křesle a četl NY Post. Na de mnou svítila lucerna. Postavil jsem se abych se protáhl. Položil jsem noviny do křesla. Rozhlédl jsem se, ale ulice byla prázdná. I auta přestala projíždět.
V pláštěnce s kapucí jsem vyšel do intenzivního deště. Takovýhle déšť jsem ještě nezažil. V dály jsem zahlédl blesk. Blížil se ke mne. Ten bouřkový mrak se blížil. Rozhodl jsem se, že raději půjdu vypnout pojistky. Chytl jsem kliku, ale nešlo otevřít. Blbost, pomyslel jsem si. Vždyť jsem nezamykal.
Nebyla naděje jak se do domu dostat. Okna byla plastová, proti rozbití. Sklep byl zatarasený. Bouřkový mrak se blížil. Royběhl jsem se k sousedům. Nebyli doma.
Prásk!
Bouřkový mrak uhodil do mého domu. Pozoroval jsem vše ze sousedovy verandy. Blesk musel projít pojistkami, protože začalo hořet. Vylétly dveře a okna. Dům vybouchl. Jak bouřka začala, tak skončila. Hasiči přijeli brzo. Seděl jsem na verandě v houpacím křesle mého souseda a sledoval svůj dům. Ten dům mi zachránil život.
Autor oliver, 05.03.2006
Přečteno 518x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

nádherně neuvěřitelné, ale někdy to může být pravdivé...

14.03.2006 19:37:00 | Santinan Black

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí