Ulice

Ulice

Anotace: Jedna moje slohovka na téma ,,ULICE"

Nemám tuhle ulici ráda. Staré šedivé bytovky rostou do výše. Když se tam podívám, přemáhá mě úzkost. Vypadá to, jako by zakrývaly slunce. Ale to není pravda; slunce je zakryto hustým smogem. Válí se všude nad domy a člověku se zdá, že ho ta šeď musí každou chvíli pohltit. Dolů na chodník nepronikne ani kousíček slunečního světla. V noci se rozsvítí lampy. Světlo začne přízračně dopadat na špinavý chodník. Snad jen díky těm lampám poznají lidé, co tady bydlí, že už se setmělo. I když jim je to asi stejně jedno. Nikdy jsem tady nikoho nepotkala. Jenom toho bezdomovce, co spí támhle. Vždycky tam takhle spí, v úplně stejné poloze, jako by byl mrtvý. Třeba je, ale já jsem poslední, kdo to půjde zjišťovat. Asi bych mohla začít myslet na něco příjemnějšího, jenže zaprášená ulice vybízí k představivosti. Ve tmavých rozích by se mohlo skrývat cokoli. Náhle se zvedl mírný vítr. Pohazuje si se starým reklamním letákem. Někde za mnou rachotí plechovka. Vyběhla přede mnou kočka. Černý kožíšek se jí leskne jako samet. Zastavila. Dívá se na mě smaragdově zelenýma očima. Jen na pár vteřin. Hned se zase hbitě rozeběhne někam do těch tajemných zákoutí. Přede mnou, dvěma koly na chodníku, stojí vrak auta. Věrně tam čeká na svého majitele, jenž už se pro něj nikdy nevrátí. Zírá tam na ulici s rozmlácenými světlomety, kdysi modré, teď poznamenáno rzí.
Už se blíží konec ulice. Nikdy bych v ní nechtěla bydlet. Děsí mě její mrtvé ticho, její tajemné stíny, její temná zákoutí a snad i její obyvatelé, které jsem zřejmě nikdy nepotkala. Docela se těším, až vyjdu k hlavní silnici s hlukem aut a uvidím na druhé straně park... Zahýbám za roh. Tady už by to mělo být. Tady už by mělo být rušno, měla by tady jezdit auta a chodit tady lidé. Ale nic z toho tady není. Vypadá to, jako by ta ulice pokračovala. Jako by se rozšířila a pohltila úplně všechno a všechny. Na nebi nesvítí slunce - halí jej oblak hustého dýmu. Běžím. A temná okna domů mě tiše sledují. Mám strach. A stromy bez listů se kývají ve větru. Jsou mrtvé, příroda odtud snad zmizela. Jen černá kočka za mnou kráčí ladným a tichým krokem…
Autor Rajne, 07.04.2006
Přečteno 411x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí