kulový blesk

Anotace: kratičká záhada :)

Když kuřák škrtne zapalovačem a na chvilku ze tmy oživí malý kousek ohně a vzápětí ho zase zhasne,ve vzduchu ještě pár vteřin zůstává určitý otisk toho malého ohnivého jazýčku.Málokdo by si takové věci všiml a dokonce o ní přemýšlel a proč také?Ale někdy takové stopy zůstávají i po rozsáhlejších úkonech než je obyčejné škrtnutí zapalovačem nebo sirkou,ale podstata zůstává stejná.
A možný takové ,,otisky´´ když jsou příliž silné začnou žít vlastním životem pro oči skeptiků nedokazatelným ,ale pro intuici vnímavých skutečným jako zvuk tepu ve spáncích.
Karin Stevensonová se do toho zvláštního domu přistěhovala před měsícem.Neměla z něj dobrý pocit,ale brzy se v něm zabydlela tak,že se začala cítit alespoň průměrně spokojená.Živila se jako květinářka a velká výhoda pro ní byla,že měla svou práci deset minut cesty od domova.Žila sama,protože si neuměla k mužům najít cestu a povrchní známosti jí vždycky její vnitřní citový svět spíš rozbořily než obohatily,protože se neuměla smířit s tím,že většinou přicházejí stejně rychle jak odcházejí.
Brzy její v celku všední život potkala nečekaná událost.Uprostřed přípravy nedělního oběda při které si tiše broukala její klid rozbila tak ohlušující rána,že se svalila na zem a přikryla si oběma rukama hlavu.Zprvu jí přišlo,že snad vybuchla bomba a třásla se po celém těle.Chvíli se jenom dívala do prázdna,aby se vyrovnala s účinky šoku a potom se zpomalenými pohyby zvedla ze země a usadila na židli.Šok dozníval víc než hodinu ,ale díky jejímu omámenému vnímání času jí přišlo,že sedí a civí celý den.Proběhla jí hlavou myšlenka na to,že spadl asteroid odkudsi z hlubin vesmíru a skoro pociťovala strach co uvidí ,až se podívá z okna.Brzy to ale překonala ,otočila se směrem ven a na ulici a zjistila,že fantazírovala a nic se venku nezměnilo.Vzala si prášek na uklidnění a zapila ho čajem a když cítila,že začíná působit odhodlala se zjistit,co se to vlastně stalo.Když vešla na chodbu uviděla pana domácího s brunátnou tváři plnou znepokojení.Dobrý den-pozdravila,,co se tu proboha stalo? Uvědomila si,že mluví extrémně potichu a co hůř nevěděla jak to změnit,ale přičetla to jako dodatečný následek otřesení,který jistě odejde tak rychle jak přišel.
Paní Stevensonová to by jste neuhádla,malý kulový blesk proletěl bytem nad vámi a zničil ho-vysvětlil plnoštíhlý majitel baráku oblečený v bílém tílku a modrých teplákách.Jéžiši-odvětila ,,nemám k tomu slov´´
Velké štěstí,že tam nikdo nebydlí-dodala po chvilce mlčení a zjistila,že už mluví hlasitěji,ale možná jen kůli tomu,že se jí hlas chvěje a posléze jí napadlo ,,jen byt nade mnou,stačilo málo a jsem mrtvá´´.
.Momentálně nikdo nebydlí-odpověděl majitel napůl smutně a napůl s ironií,,Bůh požehnal mému domu....
Do rekonstrukce patra se brzy dali řemeslníci a Karin pokračovala ve svém všedním životě .
Přestala si oprav bytu v patře nad sebou skoro všímat mimo chvíle kdy jí nějaký nepříjemný zvuk rušil a ve chvílích kdy se tak stalo si řekla akorát ,že doufá aby ty opravy brzy skončily.
Jedno pondělní odpoledne po práci byla začtená do knihy když jí vyrušily jakési zvuky ve kterých brzo rozeznala hlasy.Snažila se přijít na to odkud přicházejí ,ale všechno napovídalo tomu,že se ozývají z bytu nad ní ,kde řemeslníci dokončovali rozsáhlé opravy ,což se zdálo být absurdní.Asi se tam už někdo nastěhoval-napadlo jí,,ale takhle rychle?
Slyšela v té směti hlasů i několik dětských ,jakoby tam nahoře bydlela nejméně sedmičlenná rodina.
,,To je tak,když člověk pořád pracuje,tak se ani nenaděje a utečou mu takovéhle změny´´
Když se k večeru vydala na nákup všimla si ale,že okno bytu nad jejím ještě není ani zasklené.Ucítila lehké mrazení,ale později vyhnala to co slyšela den před tím, z hlavy pouze jako nějaký klam.
Když ale v noci usínala všechno se jí vrátilo a připadalo jí to ještě podivnější.Zaslechla mezi hlasy ještě další nepopsatelné zvuky a začalo jí připadat jakoby tam nahoře snad ani nebyl obyčejný byt ale krajina.
Kdykoliv v té chvíli nastražila sluch nemohla si pomoct,ale zdálo se jí jakoby slyšela tam nahoře průvod nebo něco podobného a do toho se občas ozýval kvílení ,které se nejvíce dalo přirovnat k obyčejnému zafoukání větru.
Druhý den ráno,když odcházela do práce zvědavě se šla podívat do druhého patra v touze,že alespoň trošku příjde na kloub té záhadě.Ale uviděla jen vchod do bytu ve kterém nebyli ještě ani dveře a kde se dva vysocí řemeslníci právě pokoušeli dát dohromady fragment zdí s pomocí malty.
Nevěděla proč ,ale vstoupila dovnitř.Sem nesmíte-řekl jeden z hromotluků s bradou porostlou plnovousem.Jak viděla opravy ještě nedosáhly ani polovičního stadia.Jak je tedy možné?napadlo jí,,že odsuď slyším lidské hlasy v noci,kdy už i dělníci tady pracující dávno spí?nemá to žádné normální vysvětlení´´.Ve vzduchu se vznášel jen prach z omítky jako fádní malé mraky.Pani,co tady hledáte?-oslovil jí druhý muž.
Těžko se to dá popsat obyčejnými slovy.Karin šla dál a dál jako náměsíční člověk ,protože se jí změnilo vnímání prostoru.Cítla,že tam za okny i za dveřmi ,kterými prošla dovnitř musí začínat dlouhé a fascinující cesty někam kde nikdo nikdy neumře a srdce se jí rozbušila určitým smutným vzrušením jako,když oblíbená kytara člověka který zemřel vydá z ničeho nic tón.Přestala úplně vnímat jak se dostala dovnitř. Vzbudila se z toho transu až když s ní prudce zatřásl vousatý řemeslník a jen zaslechla jak to jeho kolega komentuje ,,ta je nějaká trhlá´´.
Kromě svého změněného stavu vnímání nic nezjistila.A ten mohly také způsobit nějaké chemikálie s kterými dělníci pracovali jak si později problém vysvětlovala,ale určitý vnitřní hlas jí našeptával ,,a co když né?´´Když odcházela do práce a naposledy se otočila z přízemí jí sledoval majitel oblečený v tom samém jako vždycky,s cigaretou žmoulající v prstech s výrazem povrchnějšího chlápka.Chvilku si na ní pomyslel ,tak jako každý muž někdy myslí na ženy.Ale vzdal tu myšlenku tak rychle jak ho napadla.Všichni jakoby byli oddělení od druhých v tiché atmosféře podzimu.
Karin jen tak přemýšlela při cestě do práce a vítr jí čechral vlasy.Možná ten kulový blesk sebou něco přinesl co v bytě nad ní zanechal, určité nehmotné bytosti nebo duchy,kdo ví?A nebo sloužil jako ,,páska´´,která nahrála kus reality,kterou zničila a ta ,,páska´´ se sama začala pouštět v bytě,který také podlehl jeho ničivé síle.