Předposlední sklenka na rozloučenou...

Předposlední sklenka na rozloučenou...

Svlažil rty. Víno, chuť trpká i sladká rozlila se mu po jazyku. Víno je jeho spiklenec, jeho přítel s nímž ztrácí zábrany...

Ležela na posteli a elegantně se pohybovala, jako by tančila vleže. Obdivoval její ladné křivky, kochal se štíhlými boky, pásl se na opálené pokožce jejího těla, která zrcadlila krásu ve svitu plápolající svíce i tepla ohně z krbu... Ponořil své rty opět do vína a povšiml si zvláštního svitu v jejích očích... oči šelmy, která si chce hrát... vstala a po čtyřech – pohyby kočky – se blížila...

Odložil svůj župan a odhalil tělo „řeckého boha“. Svaly na něm jen hrály a plamínek v jejích očích vzplanul vášní. Nakrčila se, skočila a dopadli do kožešin u krbu... Rty se hledaly ve zběsilém zápasu, jejich ruce a nohy se proplétaly a s každým převalením se ozývaly silnější a silnější vzdechy.

Zůstal ležet na zádech a ona rozpustila své dlouhé vlasy. Světlo probleskovalo mezi zlatými prameny. Měla tvář anděla s ďábelskýma očima. Dokázala jej laskat a tulit se k němu a vzápětí se změnit v divokou a nespoutanou... Tak jako teď. Její vášeň mu téměř vyrazila dech. Jejich rty se pozvolna přibližovaly, jako by byla jejich těla v klidu. Stíny na stěnách ovšem vykreslovaly zcela jiné divadlo. A pak, jako stiženi bleskem, v propletenci těl počal výbuch slasti...

Její tělo opojilo jeho smysly svou vůní, její dech byl rychlý a horký, polibky vášnivé a dotyky taktéž. Nedokázal se ovládat... I ona podléhala plamenu vášně, který zachvátil její tělo. V hlavě jí znělo jeho jméno, slastné křeče cítila až do konečků prstů. Jeho něžné dotyky byly jako z hedvábí, jeho polibky chutnaly sladce... Přitiskla se na něj a chtěla jej cítit celého, na sobě i v sobě... Zvrátila se na záda a ucítila jeho horké tělo. Již nevnímala realitu, plameny ohně hřály, a přesto jí projela zima a pak vlna tepla...

Probudil se s lahví vína při ruce. Oheň již dávno vyhasl a ležel na zemi sám... V županu, a hlava ho bolela... Neměl tolik pít... jenže, bez pití neměl sny, na které mohl vzpomínat... sny, které mu dávaly poznat něhu. I ona byla již jen snem, po několik let. Kvůli alkoholu o ni přišel, nyní mu ji alkohol vracel. Na noc, v prchavých okamžicích opilecké slasti... Na těch pár dnů, než jej alkohol, jeho přítel, udolá...
Autor Brbla80, 10.01.2007
Přečteno 411x
Tipy 2
Poslední tipující: Barpob
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

*tlesk tlesk tlesk*
Brusinka přímo září nadšením.. :3

11.01.2007 22:40:00 | Angelon

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí