Nenávist na první pohled

Anotace: Dílo pro pisálky na téma č. 41 - Vražedná síla slabin. Povídka není úplně pro puritány.

Nenávist na první pohled

“It was hate at first sight for us darling
The Lady and the Tramp rabid and snarling,
Awkward lovers and charmers worth mauling
It's a match made in hell, cupid's squalling” Lordi - Hate at first sight



Páteční alkoholový dýchánek v klubu měl jako obvykle předem daný, naprosto nekoordinovaný, a proto tak brilantní průběh. Jídlo, drink, drink, drink, nějaká ostuda na parketě, drink, drink, být neodolatelný, drink, drink, pokusit se sbalit nějakou kost, odmítnutí, drink, drink, návštěva toalety, drink na cestu, taxi, postel, zvratky a předsevzetí, že už nikdy nebudeme pít.

Toho večera jsme byli těsně před nějakou ostudou na parketě.

“Hele vidíš jí? Běž za ní. Pozvi ji na drink.” pokoušeli mě kamarádi.
“Za kterou?”
“Ta v tom černém co tam stojí sama u baru už dobrou půlhodinu.”
“Ty vole, vždyť to je klasická mrcha. Zlomí chlapci srdce, konto a vaz. A možná nedodrží ani pořadí”
“Mno však proto tam posíláme tebe.”
“Polibte mi, blbci.”
“Hele dívá se na tebe.”
“Na jasně, protože vás viděla jak se na ní ksichtíte a jakmile se k ní teďka někdo přiblíží tak mu urve penis a umlátí ho ním takovým způsobem, že jí ještě poděkuje.”
“Vražedná to síla slabin.”
“Bože, s kým já se to kamarádím?” povzedchl jsem si a pak udělal osudovou chybu. Zamířil jsem k ní.

“Ahoj, já jsem Martin. Můžu tě pozvat na drink?”
“A to jako proč?”

V duchu jsem polkl odpověď “Protože tě chci nejdřív trochu osahat na parketě při nějakém pomalém songu, pak jít k tobě domů, pokusit se o paterčata a zmizet, než se probudíš”.

Jelikož jsem během tři vteřin nepřišel na nic chytřejšího, vypadlo jenom ze mě jenom:

“Protože takhle to rodeo funguje, ne?”
“Tak to mi asi budeš muset vysvětlit,” odpověděla.
“Mno, výborně a co u toho budeme pít?”
“Bloody Mary.”

Podíval jsem se na ní s nedůvěrou.

“Vážně zeleninový koktejl?”
“Hele, hleď si svého a plať.”
“Gratuluji, právě jsi vystihla podstatu šťastného manželství. Mě vodku s redbullem, prosím.”

Nevypadala zle. To opravdu ne. Krátce střižené černé vlasy, špičatý nos a pichlavý pohled zelených oči. Možná mě i trošku vzrušovala. Ale spíš než ona sama fyzicky, tak to, co z ní vyřazovalo. Chladnost, nedostupnost a snad lehká krutost. Krásná mrcha.

“Tak co jsi myslel tím rodeem?”
“No, to je jednoduché. Chlapec přijde za dívkou, nabídne ji drink, dívka svolí, chvíli si budou povídat o kravinách, půjdou si zatancovat a pak už to záleží na tom jenom jak moc je dívka zvrhla.”
“Mám chuť tě…”
“Políbit?”
“...proliskat zleva a zprava, aby jsi se probral,” doplnila.
“Já na ty SM prakticky moc nejsem.”

Na chvíli se odmlčela a usrkla z hustého koktejlu. Koutky jí zacukaly v úsměvu.

“O bože ne, ty se umíš i smát? Jsem šokován!” prohlásil jsem s afektovanou nepříčetností.

Vrátila mi to tónem o teplotě zmrzlého jezera.

“Ty se ale opravdu rád posloucháš, pověz, kompenzuješ si tím malý penis?”
“Ne, svoje čtyřcentimetrové hovado si kompenzuji tím velkým autem, ve kterém jezdím.

To už nevydržela a propukla v hlasitý smích.

“Ok, přesvědčil jsi mě. Jmenuji se Marcela.”
“Moc mě těší, Marcelo.”
“To opravdu pochybuji, budeš litovat, že jsi přišel.”
“Proč, prosím tě?”
“Lámu srdce, konta a vaz.”

Maličko jsem se zasekl. Buď tuhle hlášku někde slyšela předtím. To byla lepší varianta. Nebo slyšela mě jak o ní mluvím, před klukama. A to by se už nemuselo setkat s takovým pochopením.

“Mno, tak pojďme zlomit to konto, jako první,” navrhl jsem a objednal šampaňské.
“Proč ne?” opáčila.

Po láhvy přišli na řadu první panáky absintu. O dva panáky a návštěvu záchodové místy později jsem usoudil, že tohle nebude správná cesta.

Sotva jsem se vypotácel z toalety, už na mě čekala s plechovkou energetického nápoje v ruce.

“Copak, Šampióne? Je ti blinktno?”
“V pohodě, lijeme, dokud nepadneme a pak lijeme i vleže.”
“Tak doufám, že do polohy vleže se ještě dneska dostaneme.”
“To jsme dva,” vykoktal jsem ze sebe.

Vypil jsem energy drink, zalil to několika sklenicemi vody a vyrazili jsme na parket. Pohyb mi udělal dobře a rozproudil mi krev. Marcela se usmívala čím dal tím víc. tiskla se ke mě stále silněji a cestovala rukama po celém těle. Krev mi pak proudila úplně všude jenom ne do hlavy.

Hodiny ukazovaly třetí ranní, když Dj vyhlásil songy na přání. Jako na povel se vrhla k pultu skupina náctiletých fanynek Justina Bobra, kterým zcela jistě nebylo osmnáct, za to měli od rodičů dost peněz, aby chlastali až do rána. Marcela znechuceně zakoulela očima, vzala mě za ruku a už mě táhla ven z klubu.

“Kam vyrážíme?”
“Někam kde se ještě hraje. Copak už se necítíš, chlapečku?”
“Nezlob nebo dostaneš na holou.”
“Jenom slibuješ. Typický chlap.”

Nasedli jsme do taxíku a přejeli na druhou stranu města. A show začala znova. Bláznivý tanec, drink, drink, tanec. Začínal jsem se cítit unavený. Redbull nepomáhal a začaly se mi klížit oči.

“A co kdybychom se vypravili ke mně domů?” navrhl jsem.
“No tak, vždyť je teprve půl páté. Začal si velice dobře, nepokaz si to.”
“Ale takhle se do polohy vleže nedostaneme. Teda spolu. Je možné, že budeš spát sólo.”
“Tak pojď za mnou, něco pro tebe mám.”

Zatáhla mě na toalety. Že bych měl štěstí?

Vylovila z kabelky malou lahvičku s bílým práškem a půlku jí vysypala na malé zrcátko. Několika velice zkušenými pohyby rozdělila hromádku na dvě lajničky, a než jsem stačil zaprotestovat, jednu velmi ladně sjela. Zaklonila hlavu a nechala pár vteřin zavřené oči.

Když je otevřela vypadala tak dvakrát čilejší než když jsem jí toho večera poprvé oslovil.

“A teď ty, šerife.”
“Sakra, já nevím. Tohle je na mě moc silný kafe.”

Podívala se na mě opravdu naštvaně.

“Tak jdi do prdele, ty chudinko.”

Vzala si kabelku a práskla dveřmi. Zůstal jsem stát na toaletách sám, se zrcátkem koksu v ruce.

“Stojí mi za to?” zeptal jsem se svého odrazu v zrcadle. Najednou mi přišlo strašně líto, že by tahle show měla skončit.

“Show must go on. A vážně bych měl přestat mluvit se svým odrazem v zrcadle. Ale stejně jsem čarovný.”

Nevěděl jsem přesně jak na to, ale po vzoru filmů, kde to do sebe všichni cpali jako by se nechumelilo jsem přiložil nos k zrcátku a snažil se nasát co nejvíc.

Chvíli se nic nedělo. Stejně jako Marcela jsem zaklonil hlavu a zavřel oči. Nic, necítil jsem nic.

Otevřel jsem oči.

A pak to přišlo, z ničeho nic, jako výstřel z pistole. Světla najednou svítila tak jasně. Únava byla pryč. A já měl energie,že bych přepral Chucka Norrise.

Vystřelil jsem z toalet a vydal se najít svou dívku.

Stála u baru zase s tím nepříjemným výrazem, kterým mě častovala na začátku večera.

“Slečno, něco jste zapomněla na toaletě.”
“Ale a co by to tak asi mělo být?”
“Tohle!”

Chytl jsem jí za ruku a přitáhl ji prudce k sobě. Než stačila cokoliv namítnout líbal jsem jí jak o život. Nikoliv však něžně a lehce, jak se na první polibek sluší a patří, ale divoce, animálně a až obscénně.

Odstrčila mě. Vztekle se na mě podívala a udeřila mě otevřenou dlaní do obličeje.

A pak se ke mně vrhla zpět a pokračovali jsme v tom zběsilém tanci.

“Chceš mě? Vem si mě!” zasyčela mi do ucha

Mé ruce sklouzly až k jejím hýždím. Pevně jsem jí zmáčkl.

“Vyskoč si”

Objala mě nohama a vyrazili jsme takhle na parket. Lidi nás zrovna nemilovali, ale my si to užívali. Přišla mi lehká jako pírko, šarmantní jako princezna a přitažlivá jako modelka Viktorias Secret.

Krev mi opět proudila do jiné hlavy než do té na krku. A bylo to fajn.

V šest ráno klub zavíral.

“Teď je teprve čas si jít lehnout. Jedeme ke mě!” poručila.

Taxík nás vyklopil na kraji města.

“Je to kousek pěšky, pojď! Za chvílí jsme tam.”
“No ještě chvilku až budu já.”
“Ale prosím tě, to ještě vydržíš.” řekla, a aby mě poškádlila, projela si rukou po výstřihu.

Protočil, se mi panenky. Se škodolibým úsměvem se rozběhla ke jednomu z domů. Vyběhl jsem za ní. Moc jsem ji chtěl. Byla báječná. Ani stopa po té mrše, na kterou vypadala, když jsem ji viděl poprvé.

Když jsem ji doběhl, už zápasila s klíčky od domu. Vpadli jsme do předsíně a začali ze sebe strhávat svršky.

Byl to nejlepší sex v mém životě. Marcela byla ďábel. Netušil jsem, co všechno se dá dělat s jazykem a do kolika různých poloh se dá tělo ohnout. Ona mi to všechno ukázala. Po celém bytě. Když jsem si myslel, že už nemůžu ze sebe dostat více energie přispěchala s lahvičkou bílého prášku. Dospěl jsem k poznání, že se dá šňupat i z jiných míst, než je zrcátko.

Byl jsem v ráji.

Hodiny ukazovali desettřicet když nám došlo, že máme dost.

“To bylo….intezivní.”
“Hmm, nebyl jsi zlý.”
“Do prdele, tohle byl můj životní výkon.”

Marcela se zasmála zplna hrdla.

“Ano to byl. Životní. Jdeme si lehnout.”
“Asi neusnu, mám pořád v sobě to svinstvo.”
“Tak s tím ti můžu pomoct. Vydrž, mám tady někde rohypnol.”
“Sakra, doufám, že mě pak ve spánku neznásilníš.”
“Tak toho bych se na tvém místě nebála. Budeš spát jako zabitý.”


………………..

Hnusil se jí. Ne však vzhledem ale tím co měl v sobě. Od toho prvního okamžiku, kdy tam za ní v klubu přišel. Typicky namyšlený nadrženec, s odpovědí na všechno. Ano, odpovídal zábavně a proto usoudila, že dneska bude Vyvoleným on. Ten večer si opravdu užila. On platil, ona se bavila, tím jak ho škádlila. Dávala mu naději a vzápětí ho potápěla. Ale vydržel.

A tak se s ním za odměnu vyspala. Nebylo to zlé, opravdu ne. A oboustranně prospěšné

Ale chtělo to dotáhnout do konce. Když myslí slabinami, musí počítat s následky.

Sotva ulehli do postele a ona uslyšela jeho pravidelné oddechování, vyskočila z postele.

Sešla do kuchyně a vzala si vykosťovací nůž.

Stejně jako někteří před ním i tenhle pro ni ztratí hlavu…

“Beware in the bed
I might cut off your head,
You choke me blue with the pillow tie,
This love was never alive,” Lordi - Hate at first sight