Šarlatýn II., část 2.

Šarlatýn II., část 2.

„Můžeme si promluvit venku?“ zeptá se Martinius příchozího.

„Můžeme, ale lambda jde stejně se mnou. Půjdeme od východu a pronikneme do severní části velitelství, kde eliminujeme hrozbu.“

„Myslím si, že tady nemáte pravomoci,“ namítá Martinius a muž přijde blíž. S každým dalším krokem vypadá hrozivěji a děsivěji, až mu ve strachu uhýbají i zkušení veteráni zásahových jednotek.

„Myslím si, že my máme pravomoci všude,“ zasyčí a Martinius tiše přikývne. „Takže, chcete si ještě promluvit?“ Martinius mlčí. „Fajn, rozdělte svoje lidi do týmů a pošlete ke mně lambdu,“ s těmito slovy opustí stan a na veliteli je vidět, že chce něco rozmlátit na kusy, ale musí se držet.

K naší velké úlevě jsme rozřazeni do týmu delta, takže se vyhneme působení tohoto… individua. Vůbec nezávidíme lambdě. Každý z nich by si to nejspíše s námi chtěl okamžitě měnit, ale to není možné. Namísto toho se musíme jít připravit. Bereme neprůstřelné vesty, kukly a plynové masky s helmami, chrániče a dost munice i granátů pro případ nouze. Martinius nám opakuje, že nevíme, s čím se tam setkáme, takže se nemáme snažit o žádná hrdinství.

„Nikam se nespěchá. Postupujte pomalu, metodicky a opatrně. My mezitím dáme dohromady další čtyři zásahové týmy jako posily a demoliční experty pro určení postupu likvidace velitelství, pokud to bude nutné,“ oznamuje velitel a vidíme, že ten muž, který si uzurpoval lambdu, jde sám po svých k velitelství. „Setká se s lambdou na místu určení.“

„Nechce žádný doprovod?“ diví se Fajsal.

„Myslíte si, že ONI chtějí někdy nějaký doprovod? Raději se držte vzadu, protože Vás může použít jako náboje do děl a já o Vás nechci přijít,“ řekne Martinius k našemu nadšení. „Víte, kolik je s tím vždycky papírování?“ snaží se udržet náladu nad bodem mrazu, než nás pošle na nebezpečnou akci.

My pak opět nasedáme do aut, kromě Alfy, která nastupuje do vrtulníku, aby se slanila na velitelství. Jak se blížíme, všímám si, že některá okna třípatrového velitelství jsou rozsvícená, jakoby se tam stále pracovalo, ale spíše to tam akorát někdo zapomněl ve spěchu vypnout.

Náš vůz se oddělí od vozu Beta týmu, který se zastaví na parkovišti před velitelstvím, a my pokračujeme k severozápadnímu rohu velitelství, kde je únikový východ a technická sekce. Tam taky vystoupíme u vysokého kovového plotu, který ohrazuje tento roh. Vrata plotu jsou zamčená na zámek, ale ten rozstřelíme a dostaneme se k únikovému východu. Patricie vydá rozkaz a Georg připravuje nálož na odstřel dveří. Pak rozmístíme za auto, odkud sledujeme Georga, než se k nám vrátí. Společně s námi je tam ještě řidič, který zůstává jako podpora a pistolí míří ke dveřím.

Odstřelení zámku trhavinou je dokonale přehlušeno rámusem vrtulníku, který se objeví nad střechou budovy. Vidíme, jak se agenti Alfy slaňují, ale nevidíme, kam jdou, ovšem jsou v kontaktu. Ohlašují, že jsou na střeše a nikdo tam není. Jdou k nejbližšímu vchodu a vrtulník odlétá pryč.

Patricie mi pokyne a já, s Fajsalem v zádech, jdu k poničeným želeným dveřím. Zbytek nás kryje. Mířím před sebe puškou, zatímco Fajsal má taktickou brokovnici. Zastavím se u dveří, jejichž zámek a klika leží na zemi a Fajsal je otevře. Uvnitř je tma, tak si rychle zapneme noční vidění v maskách a naskytne se nám pohled na sklad plný beden a různých zásob a rozvodnu elektřiny. Není poškozená.

Uděláme první kroky dovnitř a já si všimnu sudů s palivem. Zapínám vysílačku. „Veliteli, tady Henrik, tým Delta. Jsme uvnitř stanice. Nacházíme se ve skladišti. Hlásím, že tu jsou sudy s benzínem. Předejte informaci demoličním expertům, pokud budete chtít zničit velitelství. Přepínám.“

„Rozumím. Pokračujte v zajištění velitelství. Končím.“

„Rozkaz, Henrik, končím,“ uzurpoval jsem si trochu velení od Patricie, ale tohle byla dost nečekaná a netradiční situace, takže to přešla bez námitek a s Georgem se postavila k vchodu do skladiště.

Procházíme mezi regály a Fajsal se na okamžik odpojí, aby zkontroloval jističe. Sleduji ho a Patricie s Georgem procházejí okolo mě, směrem k východu ze skladiště, odkud se pod dveřmi nese pruh světla. Na chodbě se svítí. Dobrá zpráva.

„Velitelství, tady Beta. Jsme ve vstupní hale velitelství. Vypadá to tu… je to tu úplně prázdné. Nikde nikdo. Neslyšíme žádné hlasy, nikoho tu nemůžeme najít. Kanceláře jsou prázdné, ale několik je otevřených. Něco je tu rozbité, pár počítačů, pár kusů nábytku, nic hrozného. Zdá se, že teď k večeru tu moc personálu nebylo, a ti, kteří tu byli, nejspíše odešli ve spěchu. Přepínám.“

„Rozumím, pokračujte. Přišla zpráva od Lambdy. Používají vlastní frekvenci. Jděte do chodby po levé ruce, která vede k technické sekci, kybernetickému oddělení a zálohám. Konec.“

„Rozkaz, konec.“

„Hej! Identifikujte se!“ uslyším Fajsala a vidím, jak u velké bedny s nářadím stojí nějaký muž v montérkách a potrhaném triku. Vypadá to, že se trochu motá. Kymácí se ze strany na stranu a příliš nereaguje na Fajsalův rozkaz. Fajsal se chce přiblížit, ale zastavím ho a namísto toho vytahuji taser, kterým střelím do toho muže. Ozve se důvěrně známé praskání paralyzéru a muž sebou třese, ale neomdlí, nespadne, namísto toho se otočí. „Proboha,“ špitne Fajsal.

Autor Vayl, 10.08.2022
Přečteno 28x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí