Zmáčkni tlačítko

Kdesi na cizí planetě v jiném vesmíru.

 

Zmáčkni tlačítko

 

 

Droug byl odjakživa synonymem pro rychlost, pečlivost a úspěšnost. Vystudoval vysokou školu a zažil rychlý kariérní postup na zástupce ředitele společnosti. A teď vidí, jak ten chlap u počítače civí do obrazovky a opakovaně něco píše na klávesnici a zase to maže.

Šel se tedy proto podívat blíž. A opravdu, ten magor něco napsal a pak toho část smazal. A takhle to před ním opakoval několikrát, když mu koukal přes rameno.

„Co to děláte ?!“ obořil se na něj, protože nesnášel simulanty a lemply co užírají peníze z podnikové kasy za nic. „Proč jste to napsané smazal !! Děláte si země legraci ?“

„Já jsem jen nechtěl, aby se něco špatného stalo. Když jsem zmáčknul to tlačítko, projela mi hlavou taková špatná myšlenka, že když to tak nechám, tak se něco špatného stane. Tak jsem to radši smazal a napsal znova.“ Pracovník to řekl naprosto vážně.

„Jinak by mě to trápilo a byl bych ve stresu, i když by se nic špatného nestalo.“

Droug nevěděl, co má říkat dříve. „Seberte si věci a okamžitě vypadněte ! Tohle je investiční společnost, kde na čase záleží a vy tady říkáte samé nesmysly !“

„Ale já to udělám !“ hájil se zoufale pracovník jménem Edlor.

Droug na nic nečekal a vrazil mu pohlavek. „Lžete a okrádáte firmu o čas i peníze ! Ochranka !“ zařval na pracovníka ostrahy, aby ho přivolal. „Tady milostivej pán právě skončil a vyprovoďte ho rychle ven nebo se opravdu něco špatného stane !“

Když pracovníka proti jeho vůli vyváděli, stala se zvláštní věc. „Proklínám tě Drougu ! Ať máš stejné potíže jako já a ještě horší !“ řekl mu ten pracovník nenávistně. Pak Edlora doslova vykopli na ulici, kde zůstal chvíli ležet, než se sebral a vydal se domů.

 

Droug na incident během odpoledne zapomněl a proč by se taky měl zabývat nějakým pitomcem, co simuluje nějaké vybájené problémy a nechce se mu pořádně pracovat.

Nasdl do auta a jel domů, do pěkného domu na kraji města, které si koupil za svoje poctivě vydělané peníze, a že jich měl hned tolik, že se obešel i bez hypotéky.

„Za další křižovatkou uvidíš na zemi mrtvolu.“ Hlavou mu proběhla takováto myšlenka. „Co je to za blbost ?“ pomyslel si a přidal plyn na zelenou. Na druhé straně silnice po chvíli zahlédl, jak z pod auta vyprošťují mrtvolu muže. „To jsou věci ! Někoho zase přejeli.“ Nezabýval se tím a jel dál.

Zaparkoval před domem a těšil se domů. Když zavíral dveře auta, projela jím silná negativní myšlenka. „Až ti tvoje třináctiletá dcera řekne, že je těhotná, tak váš pes zemře velice bolestivou smrtí !“ Takovéhle myšlenky fakt obvykle nemíval. Jenže si řekl, že je úplná blbost, aby jeho mladá dcera čekala dítě a proč by se jejich psovi mělo něco stát, když je skoro celý den doma na dece ?

Vstoupil do domu. „Ahoj rodino ! Kde jste všichni ?“ V obýváku nikdo nebyl, tak pokračoval nahoru do patra.

„Ahoj tati !“ Pozdravil ho patnáctiletý syn Patrick, co seděl nahoře na zemi a tvářil se všelijak. „Mamka je se sestrou v jejím pokoji, běž tam.“

Droug začal být podrážděný. „Řekne mi tady někdo, co se tady děje ?“ zeptal se po příchodu do dceřiny ložnice.

Manželka Ruth seděla s dcerou Beou na posteli a držela ji za ruku.

„Nebudeš tomu věřit, ale tvoje dcera je těhotná. Tak to je !“

„Jsem opravdu těhotná tati …“ řekla mu zkroušeně jeho dcera.

 

Droug seděl v jídelně a popíjel zdejší obdobu whisky. Přemýšlel. „Až si dáš druhého loka z téhle skleničky, tak to začne.“ Projela mu hlavou zvláštní myšlenka. On do sebe hodil pár loků a stále přemýšlel. Z venku se náhle ozvalo velké naříkání nějakého zvířete. „Kdo to tam týrá nějaké zvíře ?“ pomyslel si jenom. Jejich pes je v bezpečí na gauči v obýváku, tak ho to nějak nezajímalo.

Kvílení zvířete se ale ozývalo blíž a blíž. „Co se to tu děje ?“ Droug vyšel před dům na terasu a uviděl to. Na trávníku ležel jejich vlastní pes, svíjel se bolestí a velice naříkal.

Veterinář už nedokázal nic udělat. Někdo jejich psa otrávil. Asi ve zmatku kolem situace s dcerou vyklouznul ven a sežral něco otráveného.

Droug přemýšlel o té myšlence, která to jakoby předpověděla. „Ne, to je určitě blbost, jen náhoda.“ uzavřel to.

 

Když si šel lehnout k ženě do manželské postel, projela mu hlavou další zvláštní myšlenka. „Tohle manželství spěje ke špatnému konci.“ Nevěnoval tomu pozornost, protože se ženou měli velice dobrý vztah a měli se rádi.

V noci se vzbudil celý propocený a ochromený hrůzou. V paměti měl sen, kde neurčitá osoba říkala, že někdo z jeho blízkého okolí zemře. Hodil do sebe whisky a šel znovu spát, samé blbosti…

 

Ráno si čistil zuby. A hlavou mu létaly myšlenky. „Smrt ! Smrt ! Smrt ! Příjde smrt !“ Až se začal bát dotknout se kartáčkem zubů znova.

Oblékal se do obleku. A znova ! „Něco špatného se ti stane !“ projela mu hlavou silná myšlenky s silným negativním tématem

„Už toho mák ksakru dost !“ Rozhodl se vykázat tyhle myšlenky ze svého vědomí. Ale čím více se o to snažil, tím horší to bylo. Zbláznil se mu tlak i tep. „ A dostaneš tetanus a léky na to nezaberou !“ Vtíravé úzkostné myšlenky byly najednou všude.

Začal zvonit telefon. Zmáčknout tlačítko nebyl problém. Zato ta myšlenka byl problém. „Někdo ti brzo umře !“ projela jím silná myšlenka. Hovor to byl z práce. Sekretářka mu sjednal další schůzku na dnešek. Zaznamenal si to do poznámek, aby na to nezapomněl.

Jel do města, chtěl si koupit velice luxusní titanové pero. Zaparkoval auto a vyrazil. Jenže zase ta otravná myšlenka ! „Až si koupíš to titanové pero, pro někoho příjde smrt !“

Vztekle bouchnul pěstí do dlaně. „Nějaké myšlenky mu budou rozkazovat ! To určitě ! Statisticky je to úplná blbost !“ Hlavou mu projela další myšlenka. „Ale to s tou těhotnou dcerou a psem se splnilo !“ Vzteky nevěděl,co říci. „Blbost a zase blbost ! Takhle to nemůže fungovat !“

Vstoupil do obchodu, vybral si své vysněné pero a vyzkoušel ho. Místo uspokojení další vtíravá myšlenka. „Teď už je někdo mrtví !“

Vypadnul z obchodu, vnímal jak mu stoupnul krevní tlak a zrychlil se srdeční tep.

Nasednul do auta. Chvíli seděl bez hnutí. Pot mu stékal z čela a měl neobvyklý hlad. Zvoní mu telefon. Poslechl si zprávu od svojí ženy. Její otec před chvíli zemřel na infarkt !!!

Otřel si pot z čela. Chtěl si zapsat něco perem do notesu. Jak se ho dotknul, projela jí vlna strachu. „Vidíš ? Máš své titanové pero a někdo umřel !“ měl v hlavě vtíravou myšlenku. Vztekle s perem mrštil o sedačku.

Byl velice dobrý řidič. Řízení auto ho uklidňovalo. Tedy ještě včera ano. Nyní to bylo nějaké divné ...

„Měl by ses bát“, objevila se najednou myšlenka. Jeho krevní tlak byl nyní očividně vysoký.

Při odbočování doprava přehlédl celou skupinu chodců. Málem přejel několik dětí a učitelku ! To snad není možné. Vždyť řídím tak dlouho ! Ale jeho mozek se stále zabýval negativními myšlenkami, že se něco špatného stane, a proto udělal chybu !!!

„Pokutu dostanete poštou !“ poučil ho policista.

Droug byl tak zmatený, že zapomněl na tu důležitou schůzku, o které mu říkala ráno sekretářka. Firma díky němu přišla o významnou zakázku. Šéf zuřil.

Když psal zprávu do počítače, skoro se zmáknutím každého tlačítka na klávesnici mu hlavou projížděly špatné myšlenky. „Smrt ! Bude další problém. Něco špatného se stane !“

Kolem prošla jeho sekretářka. „Dneska vypadá nějak divně, jako by to neměla přežít !“ objevila se další povzbudivá myšlenka… Vrátil se zpět k psaní své zprávy, kde skoro pokaždé když stisknul tlačítko se objevila nějaká nepříjemná myšlenka. Srdce mu bušilo snad sto za minutu a krevní tlak měl tak sto devadesát !

Odněkud se ozval hluk a potom výkřik, křičelo postupně několik lidí. Když přišel na místo, uviděl ležet bezvládně svou sekretářku na podlaze s rozlitou kávou a někoho, kdo se jí pokoušel dávat první pomoc.

„Ta už si nikdy kávu nedá !“ projela mu hlavou zlá myšlenka.

Když odjela záchranka a odvezla si její mrtvé tělo, přemýšlel kolik jí vlastně bylo, asi tak třicet tři, pokud si dobře pamatoval. Ruce se mu třásly. Měl po celém těle pot. Začínal se celý klepat, jako by mu chyběla energie.

Musel se vydat za doktorem. Než tam dojel, hlavou mu opět projela myšlenka. „Každý den a hodina, co jsou pod číslem čtyři, třináct a osmnáct ti nic dobrého nepřinesou !“

Zazvonil u doktora. Naměřil mu stodevadesát tlak a hodně vysokou tepovou frekvenci. Navíc mu bylo poměrně těžko, cítil jakési přehřátí a pocit na zvracení. Doktor mu nasadil prášky a čekalo se až zaberou. Jenže osvědčený postup naprosto selhával. Ani léky na tlak ani lék na uklidnění nezabíraly.

Když si dal pryč z náprsní kapsy mobilní telefon, tak se mu ulevilo. Jenže, jak ho strčil do kalhot, tak ho začaly bolet klouby a šlachy. Vrátil mobil zpět do náprsní kapsy a zase se začal přehřívat a bylo mu špatně od žaludku. Zkusil tedy mobil dát zase pryč do kapsy kalhot a začaly ho bolet záda a klouby. Tohle se mu nikdy nedělo !

„Doktore, já se z toho zblázním !“ Pot z něj jen lil a klepaly se mu ruce, dokonce se celý třásl.

„To vypadá skoro, jak byste měl nedostatek energie !“ přemýšlel doktor. „Ale sám jste říkal, že jste jedl před třemi hodinami, tak to nedává smyl.

Droug se svěřil s těmi svými negativními myšlenkami.

„A to si snad myslíte, že umíte předvídat budoucnost ?!“ vyjel na něj podrážděně doktor. „Tady máte nějaká antidepresíva a pro jistotu i něco proti schizofrenii !“

 

Droug si musel vzít na cestu domů taxi. Protože se celý klepal, byl zpocený, myšlenky mu těkaly z jednoho tématu na druhé.

Manželku utěšoval dlouho do noci, ale měl co dělat sám se sebou. Ráno ho nevzbudil budík. Zmeškal další důležitou schůzku, fitma přišla o miliardy kreditů a šéf ho vyrazil ! Ochranka ho vyhodila ven před budovu a ještě mu přidala kopanec do zadní části těla.

Třásly se mu ruce, pot z něho jenom lil. Cítil hlad, i když před chvílí snídal. Bolela ho hlava, cítil se přehřátý, bylo mu na zvracení. Zkusil přendat ten mobil do kalhot a ulevilo se mu, jen ho začaly bolet záda a koleno.

„To snad nemůže být pravda !“ Droug byl najednou bezmocný. Vzpomněl si, kdy to začalo. Ano ten den, co vyrazil toho nemakačenka a simulanta. A ten mu sliboval nějaké prokletí ! Vzpomněl si na jeho adresu, kde bydlel a vyrazil tam. Když vystupoval z taxíku, tak mu hlavou prolétla strašná myšlenka. „Jestli mu nějak ublížíš nebo ho zabiješ, tvoje rodina zemře strašlivou smrtí ! A jestli se pokusíš o sebevraždu, tak tvoje rodina zemře taky ! Víš jak dopadl tvůj pes !!!“

Otřáslo to s ním. Vyzvracel se. Bylo mu zle. Krevní tlak mu lámal rekordy, navíc bylo osmnáct hodin a to měl mít problémy !

Vyrazil dveře do bytu toho člověka a obořil se na něj. „Cos mi to provedl ?! Co se to děje ?!“ Chtěl ho udeřit do tváře, ale rozmyslel si to, protože si vzpomněl na tu strašnou myšlenku, že se něco stane jeho rodině. Zíral na něj proto vztekle a nevěděl, co dělat.

„Copak ? Nedokážeš mi ublížit ? Bojíš se, že se ti něco špatného stane, když to uděláš ?“ Muž se mu vysloveně vysmíval. „Víš, mě to trápí už dlouho. Ale kdybych si ublížil, tak to někdo z mého blízkého okolí odnese. Takže jestli mě chceš zabít, tak jen do toho ! Pro mě to bude jen vysvobození. Ale ty to asi velice odneseš a někoho ztratíš !“

Droug klesl na kolena a bezmocně svíral pěsti. Takovej darebák mě ničí a já mu to nemůžu ani vrátit. Navíc se objevila další špatná předpověď. „Nebudeš mít klid každou čtvrtou, třináctou a osmnáctou milisekundu !!!“

Droug začal bezmocně šíleně řvát a jeho krevní tlak dosáhl nového rekordu. Teď už neměl klid vůbec. Pro smích doktorům a nechaný na pospas.

Ten muž se na něj teď usmíval. „Ale něco jsem asi objevil. Jak jsem tě proklel, tak se ty moje vlastní potíže snížily asi o polovinu. Není to sice jisté, ale vypadá to, že když jsem tu kletbu přenesl na někoho jiného, tak se mi výrazně ulevilo !“

Drough vyšel na ulici a proklel svého šéfa, co ho dnes vyrazil. Jeho investiční společnost pak do půlroku skončila pro jeho úplnou neschopnost se rozhodovat, protože se zabýval jenom svými problémy...

Ale stejně mu přišla zpráva na mobil, že manželka se s ním rozchází, když už nemá svoje pracovní místo. „S neschopnejma lidma nechci nic mít !!! stálo tam od ní. Tím se splnila i ta předpověď, co měl. Když tuhle uléhal do postel. Že jeho manželství skončí brzy …

Na ruce viděl drobný škrábanec. „A teď dostaneš tetanus i přesto, že jsi očkovanej !“ hlásala mu negativní myšlenka v hlavě a Droug začal šíleně znovu řvát.