Kdy se štěstí nemusí unavit.
Kdy se štěstí nemusí unavit.
Anotace: Moje povídečka je spíše bajka už staršího data, kterou jsem našla při úklidu v šuplíku. Třeba se vám bude líbit.
Potká vůl, štěstí. „Ahoj štěstí, kam jdeš? Hned se ho ptá.“ Ále vyrazilo jsem si do světa, abych pomohlo někomu, kdo mě opravdu potřebuje.“ „No, tak to se strháš kamaráde.“ Politoval vůl štěstí. „Mmmno nemyslím, dneska už je ve světě štěstího víc než dost a já si vyberu jen toho jednoho, co mě opravdu potřebuje.“ Vůl si švihne ocasem, aby odehnal dotírající mouchy a kopytem se podrbe za uchem. „Hele a jak poznáš, že je to ten pravej?“ Konečně ze sebe vytlačil, když už se zbavil dotěrného hmyzu. Teď se zase poškrábalo za uchem štěstí, právě nalezeným čtyřlístkem. „ Víš, já si budu lítat po světě, až se unavím, pak si na jednoho sednu a bude to ten pravej, kterého učiním šťastným.“ Vůl se pousmál. „ Tak, to už si můžu něco přát?“
A ponaučení? Nemusí být štěstí jenom unavené, aby si sedlo na vola.
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Dlouho jsem si myslel, že jsem bejk. A že proto nemám štěstí. Pak se něco změnilo. Štěstí se mi dál vyhýbá. Ale pochopil jsem, že bejk já nikdy nebyl.
Teď se utěšuji pro změnu tím, že jsem zmoudřel.
23.10.2010 09:34:00 | Zasr. romantik
no tak to je nadhera, opravdu super napsane, kratke, vystizne, vtipne, nevim co dodat
12.08.2007 10:22:00 | Eva Adamovič
Taky se mi moc líbí jak je to napsané. Při četbě jsem se usmívala jak ten vůl. Tedy teď si vlastně představuju, jestli vůl se usmívá. Ale co je rozhodně pravda, že štěstí je potvůrka podivná. Na mě si tedy rozhodně nesedá, i když, to asi bude spíš moje zásluha.
07.08.2007 22:25:00 | Lota
No no sio, ono to určitě není tak hrozný...:-D
Dobře to napsala v komentu Zqáry.
28.06.2007 13:07:00 | Verule
