Óóó Kurky aneb TAKOVÝ NORMÁLNÍ DEN

Anotace: Toto je SCÉNKA!!!Nevěděla sem kam to mám zařadit!!!Takže jestli se bude líbit určitě dejte vědět!!!Poznámka:Asi tu scénku budem hrát v dramaťáku:o)

SCÉNKA

ÓKURKY aneb TAKOVÝ NORMÁLNÍ DEN

POSTAVY:Manželka Alberta=Dagmar (Dáša) Dvořáková usazená žena s rodinou, né moc chytřejší než Jana
Manžel Dáši=Albert Dvořák-poměrně chytrý muž, avšak málo využívá své schopnosti chytrosti
Dcera č.1=Taťána (Táňa) Dvořáková-normální puberťačka, je jí všechno v celku jedno
Dcera č.2=Žofie (Žofka) Dvořáková-psychicky nemocná, chová se jako malé dítě,ikdyž
už je plnoletá, mírně šišlá
Manželka Aloise=Matylda Basanová-nervní, hysterická, zastaralá ženská, neumí se
usmívat
Manžel Matyldy=Alois Basan-typický mažel „pod pantoflem“, velice hodný, často
ignoruje názory své ženy, nikdo netuší proč si ji vlastně vzal, velmi často se směje
Jana-typická roztržitá blondýna, ukecaná, mluví až příliš rychle
Sousedka Kurková-nebere ohledy na ostatní, prasklo jim potrubí :o)
Prodávající osoba-prodavač teleshopingu

(Jana a Dáša si telefonují a Albert si váže kravatu(moc mu to nejde=je oblečený v kvádru), Dáša s Albertem jsou nervózní, protože čekají návštěvu=manželé Basanovy(M+A))

Poznámka k scéně č.1:Pod stolem obrácený hrnec a pod ním je zavařovací sklenice okurek, na stole jsou chlebíčky, jednohubky atd…)

Jana:(vytáčí číslo na mobilu)
Dáša:(Zvoní jí mobil a ona ho nervózně hledá, manžel jí sáhne do pravé kapsy u kalhot a vytáhne jí zvonící mobil=u toho si čistí zuby)No ahoj, Jani, tak co?Už poletíš?
Jana:No bohužel ještě ne, protože nemůžu najít mobil…!(naštvaně hledá mobil po bytě)
Dáša:Jééé…a co když ti to uletí? Co budeš dělat? Poletíš bez mobilu?
Jana:A co mi jako zbývá? Asi jo…kam sem ho asi dala?
Dáša:To netuším!Nedala sis ho do toho stojánku v ložnici? Je tam často!…
(Albert sleduje rozhovor a začíná chápat situaci)
Jana:A ty myslíš že sem se tam nedívala?Jako já jsem hledala všude…(zoufale)
Dáša:No tak promiň, já ale vážně netuším,…není třeba v ledničce?
Jana:Hm…kouknu se…(zamyslí se)…a proč bych ho tam dala?
Dáša:No to nevím, ale jeden NIKDY neví…tak co?Není tam?
Jana:Né!Není…(plačtivě)…já to nestihnu(začíná brečet do telefonu)
Dáša:Ale tak nebreč…no…to stihneš…(zoufale=je jí líto Jany)
(Albert zoufale až se smíchem=IRONICKY sleduje situaci…a tak mu to nedá…)
Albert:Dášo, můžeš něco vzkázat Janě?
Dáša:Jo, dobře, ale prosím tě zrychli…nemůže najít mobil a ona spěchá na letiště, letí do Chicaga, brečí mi do telefonu…
Albert:Tak jí prosím tě vzkaž, že ho má v pravé ruce u pravého ucha…jo?No nic…jdu si vzít jinou kravatu…(jde do zákulisí)
(Dáša je zmatena…klape pusou…položí mobil…=Jana ještě volá naštvaně do telefonu-Hej…proč pokládáš?Položí zmateně taky a pak se bláznivě radostně rozesměje nad tím, že mobil celou dobu držela v ruce…Dáša si sáhne na čelo=aby si změřila teplotu=kývne, že zřejmě ji má zvýšenou a to je důvod proč je tak zmatená=odchází do zákulisí pro mokrý hadr na hlavu)
(Na jeviště opět vchází Albert „v kvádru“ s jinou kravatou, kterou si zase váže…Dáša přichází s mokrým kapesníkem na hlavě=přidržuje si ho silně rukou)
Dáša:Ta kravata je lepší než ta předtím!(Pomůže Albertovi s vázáním)
Albert:Myslíš?…Mimochodem, proč máš připlácnutej ten kapesník na hlavě, máš teplotu?
Dáša:Né, to né!Asi mi „ruplo v bedně“…(kapesník si čím dál pevněji přitlačuje k hlavě)
Albert.(pro sebe)No tak to by nebylo ani poprvé ani naposled…
Dáša:Cože?Říkal si něco?
Albert:Mimochodem…jak vypadám s tou novou kravatou?…(zaujme polohu jako „Elvis“ a prohrábne si vlasy „Elvisovým“ způsobem)
Dáša:(poupraví mu kravatu)Váááu!Vypadáš vážně skvěle…(políbí muže na tvář)
(za dveřmi sou slyšet hlasy=jsou tam Basanovi=Matylda říká Aloisovi:No ty zase vypadáš!Co to máš za oblek?Apod…)
Dáša:(na dveře)Už jdemé!(na manžela)Honem ty židle!(Dávají židle ke stolu=židlí je 6), (opět na dveře)Hned jsme tam!(Na manžela)Miláčku, pojď se mnou otevřít(Albert se snažil ještě poupravit židle, Albert má na manželčinu prozbu oči v sloup=Dáša mu dá lehký pohlavek a on okamžitě nahodí falešně sladký úsměv)
Dáša:(otevře dveře=návštěva vejde)…(falešně) Och, Aloisi!
Albert:(falešně) Och, Matyldo!
Matylda:(falešně) Och, Alberte!
Alois:(falešně) Och, Dášo!
(příjde rozespalá dcera Táňa)
Táňa:(strašně zklamaně) Och, mí rodičové!
Dáša+Albert+Alois+Matylda:Och, Táňo
Táňa:(moc je nevnímá)Já si vemu vokurku!(jde po čtyřech pod stůl, zvedne hrnec a vezme si sklenici=Basanovi se nestačí divit((dívají se jeden na druhého)), tomu co mají Dvořáci pod stolem)
Dáša:(vezme Táni sklenici z ruky)Táničko, neber to sestře, víš jak si na tom zakládá!
Táňa:Žofii mi ani nepřípomínej!Je to tak blbá kr…(všichni na Táňu upřeně hledí, ona se rozhodne že okamžitě změní téma)
…krucipísek, já Vás ještě ani nepozravila(mluví k návštěvě)Tak co tetičko Matyldo(podává si s nimi ruce) a strýčku Aloisi?(pauza= Táňa a Alois si stále třepou rukama a hledí si do očí=z toho je vytrhne až Albert, který nahlas zařve na návštěvu)Tak se snad najíme ne?(Basanovi kývou a Alois se odpojuje od Táni=Albert je zve ke stolu, kde jsou jednohubky, chlebíčky atd…)
Dáša:(mluví potichu k Táni)No tak co se stalo s tvou sestrou?
Táňa:Jo mami!Tak heleď jo…šla jsem do jejího pokoje, jenže už nevím pro co, ale to už je jedno. No tak šla jsem tam a víš co ona dělala?(matka rychle zakroutí hlavou=dcera jí vezme sklenici okurek z ruky, dá ji na zem, klekne si a začne odříkávat((tím zvýši pozornost a všichni na ni hledí)))Zavařovací sklenice Ó kurků!Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům…“(u toho se klaní dopředu a dozadu)No a v tom sem jí přerušila(Táňa si opět všimne že jí sleduje celá místnost)
Albert:(k Basanům)Á to nic!Dcera chodí na nějaké islámské cvičení§
(Basanovi oba přikývnou jako by to byla samozřejmost=jí u stolu dál)
(pauza)
Táňa:Tak já už pudu!
Její rodiče:A kam?
Táňa:(bere si okurku)No kam…někam kalit(s plnou pusou)
Všichni k Táni:Tak PA!
Táňa:(šokovaně, že nikdo nemá žádné námitky)Tak PA!(zakopne o hrnec)Ku…ku…(matka se na dceru děsivě podívá)Kuba s vámi nepřijel?
Dáša:Jaký Kuba?
Táňa:(prohlíží si koleno)No…přece ten otec od strýčka Aloise, ne?
Alois:(tvrdě)Můj otec zemřel před sedmi lety…
Dáša:(nevšimla si že už odpověděl Alois=šokovaně říká a prohlíží koleno od Táni, jestli není zraněná)Ale ten přece zemřel před sedmi lety…
Táňa:Aha (pauza) Tak PA!
Všichni: Tak PA!
Albert:Ale vůbec nic Dášenko…
Dáša:(prudce křičí)Neříkej mi tak!Víš že to nemám ráda!Připadám si jako pes-tedy ta fenka od Čapka
(pauza=oba přemýšlejí jak nahodit řeč)
Albert:Zlato, kdy teda příjdou Basani?
Dáša:(přesladce)Broučínku, neříkej jim tak…jinááák…se Dáša naštvééé…(lechtá ho na bradě a u toho říká-Budliky budliky)
Albert:(prudce reaguje na manželčino cukrování=trhne rukou a vytrhne tím Dášu z cukrování=chytí ji za ruku, kterou ho předtím lechtala po bradě)Tak kdy příjdou ti(zdůrazní)B-A-S-A-N-O-V-I?
Dáša:Měli by tady být každou chvíli Alberte…Táňa:(bouchne se o židli)Já se na to fakt už vy…(matka opět na ni hází děsivý pohled…Táňa se zahledí na Matyldu, která nabručeně sedí vedle manžela)…vy se hezky usmíváte…
Matylda:(šokovaně) Já?
Táňa: (přeslušně) Ano, vy tetičko!
Dáša:No tak už běž Táničko…tak PA!
Táňa: (bouchne se o nějaký nábytek, upadne úplně na zem)Do pr…(matka se na ní dívá nejstrašnějším způsobem)…pryč…už se plazím pryč…(odplazí se)
(pauza=každý zkouší najít téma o čem se bavit)
Alois:A ke je vlastně Žofie?
Dáša:No!To by mě taky zajímalo! Alberte, nevíš?
Albert:No tak to nemám tušení!
Dáša:Alberte, ty víš, že Žofka je hodná, ale rozumu moc nepobrala,(najednou jí napadne)co když utekla?
Albert:Prosím tě netrojči!Určitě někde uctívá zavařovací láhev okurek!
Dáša:(s klidem)Myslíš?
Albert:Určitě(vezme pofňukávající ženu kolem ramen)
(Basanovi sledujou celou situaci a nestačí se divit)
Albert:(k ženě)Víš co?Půjdu se po ní podívat…
Dáša:to bych byla klidnější…díky…tak běž!
(Albert odchází a Dáša jde za ním)
Dáša:(do zákulisí)Jdu hned za tebou Aloisi!(k návštěvě)Hned jsme zpět, jen co najdem Žofku!
Matylda:(k manželovi)No tak to máš pěknou rodinu…když ani neví, kde mají dceru!
Alois:Ale prosím tě Matyldo!Moc dobře víš, že sestra toho má až nad hlavu a ještě hlídat dceru, která…na tom není psychicky nejlíp
(Matylda nic neříká pouze se na manžela divně podívá)
(Albert a Dáša přichází za ruce s Žofií ve veselém pyžamu, která drží sklenici okurek a pojídá je)
(Matylda s Aloisem se postaví aby Žofii podali ruce, ona je však začne láskyplně objímat)
Žofie:Ahoj strejdo Aloisi, nazdar této Matyldo(Matylda se šokovaně tváří, manžel se podivně „zubí“)To jsme se neviděli, co?
(Matylda a Alois rychle kývou hlavou na souhlas)
Dáša:Tak já pudu udělat kafé(chystá se jít do zákulisí, ale přeruší jí Žofie)
Žofie:(zařve)ŠTRONZO!(Čeká až všichni znehybní)
(představuje se divákům, ukloní se)
Dobrý den!Já jsem Žofie Dvořáková.
(chová sklenici okurek jako dítě)Mám hrozně ráda KURKY!Tedy Ó KURKY!Nejlépe je zavařuje maminka Dáša, tedy Dagmar Dvořáková(přejde k matce)…je na mě strašně hodná, viď?(k matce)…Mám ji moc ráda!Vždycky mě za všechno pochválí(mírně se uchichtne)dokonce i za to, co se mi nepovede!Taky má strašně ráda ó kurky!(přejde k Albertovi)Tohle je můj tatínek!Albert Dvořák…ten je taky moc hodný!Ó kurky má taky moc rád a pomáhá mi se školou…maminka nemůže, ta pořád vaří, žehlí, šije, pere..div se z toho…nesedře!Ale táta zase chodí do práce(přejde k Matyldě)Tetu Matyldu Basanovou, tak tu nemám vůbec ráda…nemá totiž ráda ó kurky!A krom toho je divná…strašně!(přejde k Aloisovi)Zato strejda Alois ten je moc fajn!(rozesměje se)Vždycky s sebou nosí takový malý zápisník, kde si všechno poznačí, určitě ho má tady i dneska, ale teta Matylda mu ho už párkrát vzala…říkala jsem že je divná…vlastně ani nevím, proč si jí strejda bral!Ani máma s tátou to neví(potichu)…jednou jsem je totiž slyšela, jak se o tom baví…(pauza)…a sestru Táňu, tak tu už vůbec nemám ráda…je zlá, nemá ráda ó kurky a krom toho vypadá jako já!Teta Matylda jednou říkala, že nechápe, jak se můžou jednovaječné dvojčaty takhle psychicky odlišit…nevím co tím myslela, ale určitě to bylo myšleno proti Táni!No mojí sestru s vyjímkou mně nikdo urážet nebude…To tedy ne!(pauza)No tak POKRAČUJEM!(smutně si sedne na židli)
(všichni opět obživnou)
(zazvoní zvonek)
Dáša:(volá ze zákulisí=z kuchyně)Kdo to může být?
Albert:To netuším
Matylda:Vy máte pozvaného ještě někoho kromě nás?
Albert:No právě že né!(zamyslí se a zavolá na Dášu)Nebo snad ano drahoušku?
Dáša:(volá ze zákulisí=z kuchyně)O ničem nevím!
Albert:Tak já jdu otevřít(jde ke dveří, kde stojí pláčící Jana s kuframa)
Jana:Alberte, prosím tě, zavolej mi Dášu
Albert:Dobře
(jde do zákulisí za Dášou, chvíli se dohadujou o tom, kdo dovaří kávu, ale nakonec tam zůstane Alberta výjde Dáša)
Dáša:(jde ke dveřím)Co se ti stalo Janičko?
Jana:(prudce se rozbrečí a snaží se do toho pláče mluvit)No…tak já jsem už čekala na letišti a najednou se mi chtělo na záchod…tak jsem šla (zdůrazní) i s kuframa a ty jsem nechala před kabinkou no a když jsem vyšla bylo už na čase abych šla k letadlu, tak zvednu kufry, které se mi zdají až příliš lehké, kouknu dovnitř a co vidím?Prázdný…!!!(odepne je na důkaz)Někdo to prostě ukrad!No a tak jsem nevěděla co mám dělat a tak jsem tady…nevadí to?
Dáša:Ale vůbec ne!Poď dál zrovna máme návštěvu!
Jana:(v šoku)Fakt?
Dáša:No ale to nevadí, poď klidně dál Jani!
Jana:(utře si slzy a podává si ruce s Basanovýma)Těší mě, Jana
Alois:Těší mě!Alois Basan a to je moje manželka Matylda Basanová
(vchází Albert s táckama, kde jsou 4 kávy)
Albert:To abych šel udělat další kafé pro Janu, že?
Jana:Ano!Díky dám si (pošeptá mu) , mám ráda s kostkou cukru a lžičkou smetany…(pauza)…takže vy jste ten slavný bratr Dáši, že?
Dáša:Ale prosím tě!
(Alois nechápavě hledí)
Alois:O čem to mluvíte Dášo?
Dáša:(rychle chce změnit téma)Ani nevím…Jani, jak to teda bude s tím Chicagem?Co uděláš s tím lístkem?
Jana:(spanikaří)Ty jo!Na to jsem uplně zapomněla!(rozchechtá se)
Dáša:Co je k smíchu!?
Jana:Já jsem ti vlastně ani neřekla, proč tam jedu, že?(Dáša zakroutí hlavou)No já jsem tam vlastně jela na rande(Dáša ostatní jsou šokováni)Seznámila jsem se s ním tak, že jedna kámoška mi řekla, že mě jako s někým seznámí no a ten se mi jako moc nelíbil, ale přesto jsem šla na pozvání k jeho rodině, kde jsem se začala bavit s třema holkama a jedna z nich mi řekla, že mi představí bratra, ale byl to hrozný ťulpas, ale pak mě pozval k sobě do práce…je to ředitel jednoho aquaparku a tam se mi začal líbit jeden plavčík…Peter…je skvělej…no tak takhle jsem se jako poznali…(rozchechtá se)
(Aloise to začne strašně zajímat)
Alois:A jak že jste se slečno s tím Peterem seznámila?Já bych si totiž s dovolením nakreslil takový graf toho poznání…(vytáhne bloček a brýle a manželka dá oči v sloup)
Jana:No jasně, tak já vám to teda zopakuju(vezme židli a jde si sednout vedle něho, začne mu potichu opakovat jak se to stalo a Alois si to pečlivě znázorňuje)
(Zvoní zvonek a všichni ztichnou)
Všichni:Někdo zvoní!
Albert:Já tam nejdu
Dáša:No já taky ne!
Alois:No já už vůbec!
Matylda:Mě vynechte!
Žofie:Maminko!Já tam nepudu!
(všichni se podívají na Janu)
Jana:Já?Tak dobře!
(Jana otevře a ve dveřích stojí pochybná osoba s kufrem)
Osoba:Dobrý den!Omlouvám se, že ruším, ale jdu vám tady nabídnout naprosto skvělou nerezovou sadu nádobí(všichni na ní upřeně hledí)!Je prostě úžasná a když si zakoupíte náš bonus, což je EXTRA NEREZOVÝ HRNEC, máte 50% slevu!(rozeřve se=ááá)Ano!Je to tak!!!Skvělé, bezkonkurenční, bezvadné…anóóó!!!Zřejmě tomu nemůžete uvěřit že ano?Ale nyní už podrobnosti o naší skvělé sadě!Takže je nerezová, což je úžasné!A já vám prozradím tajemství proč…ví to někdo?(Všichni kroutí hlavou)Je totiž z platu!Ano!Je ze skvělého moderního plastu, který se dnes všude využívá!Lze mýt i v myčce!A nyní příjde to nejlepší ze všeho a to je cena..ta je pouhých…………..499Kč…(rozeřve se=ááá)…skvělé, že???Ano, ano je to tak a to i se slevou 50%…no není to úžasné? (rozeřve se=ááá až z toho upadne na zem)
Dáša:(pomůže mu vstát)Omlouváme se, ale my nebudeme mít zájem!
Osoba:Co…co…cože?Vy jakože odmítáte moji nabídku?
Albert:Bohužel ano!
Osoba:(je tak v šoku, že neví co říct)To jakože FAKT?
Dáša+Albert:(falešně smutně)To jakože fakt
Matylda:(vstane)Je v této rodině vůbec něco normálního?
(vyjde žena s mokrou hlavou=suší si jí ručníkem)
Žena:Ne!Co byste chtěla aby v týhle rodině bylo normálního?(zajde zpět do zákulisí)
Matylda:Tak moment!Co to tu teď prošlo?
Dáša:To byla sousedka!Paní Kurková, zrovna jim spravují potrubí, tak se chodí koupat sem k nám!
Žofie: ŠTRONZO!
Paní Kurkovou mám moc ráda, má totiž ráda ó kurky…(rozchechtá se)…no není divu, když se jmenuje Kurková…A mimochodem tu Janu, tak tu vůbec, ale vůbec ráda nemám…jednou mi totiž řekla ať si prý ty svoje okurky strčím někam no a když sem se jí pak zeptala kam, tak na to už mi neodpověděla!, ale řekla bych, že to bylo míněno zle!No tak zase POKRAČUJEM, no…(opět smutně sedne na židli)
(pauza)
Alois:Chtěl jsem se zeptat…co to mám Žofka za kov na zubech?
Žofka:To mám rovnátky…ty jsou z niklu a ne nich jsou ještě barevné gumička…a moje sestra říká, že by si pořádně užívala to, že má v hubě přes pět litrů…já to ale moc nechápu…
Alois:To si poznamenám, to o těch rovnátkách, ale nejdřív tady se slečnou Janou musím dokreslit tadyten graf…Janičko poďte mi to ještě nadiktovat…(Jana opět ochotně začne diktovat)
Matylda:(Zvedne se ze židle a jde doprostřed místnosti, rozeřve se=ááá)…
(všichni na ní hledí=jsou v šoku)
Matylda:Co je tohle za rodinu?Kde jsem se to dostala!Dva pomatení rodiče(ukáže na Alberta a Dášu)mají dvojčata!Jedna z nich je psychicky narušená(ukáže na Žofku, která začne nervózně objímat a pusinkovat láhev okurek, rodiče příjdou za ní a uklidňují ji) a ta druhá se skoro vůbec neukáže doma a krom toho (zvende prst) nemluví dvakrát slušně.Do toho všeho příjde pomatená blondýna Jana, začne balit mýho manžela a ten se samozřejmě nechá a ještě k tomu si kreslí graf toho jak Jana poznala nějakého plavčíka…k tomu všemu se ještě přimotá prodavač plastového nádobí(on dodá NEREZOVÉHO).A pak tu ještě projde žena s mokrýma vlasama, vaše sousedka, která se u vás myje…je toto normální?
(Všichni jen krčí rameny)
Matylda:Nééé, není to normální!Protože tady nic není normální…tady je všechno k bláznění…ááá…(rozkřičí se a zůstane ležet, příjde k ní manžel, změří jí tep pod krkem, ale nic neucítím zavře jí víčka,Žofka vytáhne flétnu, zahraje pohřební píseň)
Alois:Ale měla to hezký konec, že?
(všichni jen smutně kývají)

*KONEC*