Řada podivných příhod - Absolutní nula

Anotace: Čtvrté pokračování ŘPP (18)

Zkuste se nad tím trochu zamyslet? Když se něco takového řekne, nezbývá vám nic jiného než se chytit za vlasy a hodit se o zem. Takové teorie jsou někdy horší, než nějaké jiné, pro většinu lidí nepochopitelné. Například taková teorie letící kudly: " Rychlost kudly letící směrem vpřed na nějaký objekt, se rovná hmotnosti kudly v kapse objektu, na niž kudla letí."
Toto je jen jedna z mála pravděpodobných polopravd našeho života. Jednou jsem si tak seděl v matematice a náš učitel řekl tehdy ty slova.
Musel jsem jít k tabuli a vzít si i křídu. Měl jsem napsat vzorec na piko. Chtěl jsem mu vyjít vstříc a tak jsem napsal nulu a nevěděl jak dál. V hlavě mi totiž poletovalo mnoho dětských vzpomínek na nehynoucí slávu, která mě obklopovala pokaždé, když jsem se pohupoval na mém koženém poníkovy s hřívou. Tehdy mi řekl, že jsem napsal absolutní nulu. Myslel jsem si, že tím myslel, že jsem napsal absolutní hovno.
Později mi vysvětlil, že absolutní nula neznamená nic ale dokonce míň než nic. Když jsem se to dozvěděl, měl jsem s toho malo. Jak muže byt něco míň, než nic? Logickým uvažováním sem dospěl k názoru, že když je něco míň než nic, to něco je vlastně něčím, tím pádem to nemůže být nic. Faral jsem nad tím asi dvě hodiny i v hodině ekonomie.
Po škole jsem šel ulicemi domů a cestou potkal hobita. Měl zuby a uši jako nikdo jiný. Za ním běžel kombajn a hned za ním já. Utíkal jsem co mi nohy stáčely, ať mi ten kombajn neuteče. Jak často se vám podaří podělat kombajn? Byl jsem už jen malý kousek od něj, ale z ničeho nic mi ten zubatý hobit vběhl pod kola, já zakopl a padal směrem na hubu. Chodník a nic víc…