Na světě je krásně

Anotace: Úryvek z knihy:" Jak jsem se zbavila starostí aneb lobotomie není vždy za za trest"..

Ráno jsem se probudila, vstala z postele, vzala peřinu a vyhodila ji z okna. Potom jsem se radostí počůrala přímo u postele, protože mě potěšilo, že svítí sluníčko. Cestou do koupelny jsem stihla ještě počůrat křeslo a něco si nechala i pro palmu, co tu stojí, ani nevím, kde se tu vzala. Nevšimla jsem si, že by někdo napustil vanu, ale neřešila jsem to a vlezla si do ní. Něco mi tu chybělo, tak jsem začala křičet, aby mi to něco někdo přinesl. Asi to je častý jev, protože mi holka, kterou neznám, přinesla potápěcí brýle a hodila mi je vztekla na hlavu. Mě to ovšem nevadilo, ale ještě jsem ji stihla plivnout na záda a hodit po ní lahvičkou od šamponu. Jen tak, aby nebyla nuda. Když jsem se unavila potápěním, tak jsem vylezla z vany a šla si sednout do obýváku. Ta holka něco říkala, ale asi je to nějaká cizinka, nevím jakou řečí mluvila..ale rozuměla jsem jednomu slovu...ručník...no jasně, mám se utřít...a ještě mi podávala nějaké věci, no tak asi aby mi nebyla zima, nebo co. Kolem mě proběhly nějaké kočky, tak jsem je chytla, a strčila je do pračky. Myslím, že potřebují vyčistit. Pak mě napadlo, že půjdu pryč. Nikdo nikde, tak jsem si vzala boty, sice trochu nějak velké, ale je mi to fuk. Venku bylo docela dost lidí, a všichni se na mě dívali a něco říkali. Nerozuměla jsem jim, mluví fakt divným jazykem a tak jsem se jen začala smát a jen tak pro radost na ně házet různé věci, co jsem kolem nacházela. Nechápala jsem, že jim to vadí. Podařilo se mi po jednom pánovi hodit i malého pejska, co stál u krámu, kam si chodím občas s několik lidmi, co znám, kupovat bonbóny. Pobíhala jsem po velké cestě, jen mi vadilo, že mi do cesty pořád lezou velká auta a troubí na mě. Tak jsem na ně taky začala plivat, ale asi to žádné necítilo. Lezli z nich opět nějací lidé a pořádně něco křičeli..tak jsem na ně vystrčila prdel. Moc mě to rozesmálo. Ale nikdo jiný se nesmál, no nejsou asi odsud. Jenže pak přijelo velké žluté auto a z něj vylezli další lidi, kteří mě chytli a zavřeli do auta a houkali. Odvezli mě do nějaké velké budovy. A píchli mi injekci. Přišla ke mě holka,která se smála a která mi řekla, že jsem blázen..a té jsem rozuměla. Já jsem blázen? Co to znamená? Asi je to nějaké nové jméno pro mě. Zasmála jsem se a pořád se smála a pak jsem šla do pokoje, kde jsem měla postel. Udělalo mi to radost, tak jsem si ji počůrala a peřinu chtěla vyhodit z okna, jenže to nešlo, bylo nějaké zalepené. Tak jí vyhodím zítra, až půjdu ven. A pak jsem zase usnula. Byl to krásný den a nikdo nebyl tak šťastný jako já....