Návštěvnost
Vzkaz v láhvi
Vzkaz v láhvi
Jednoho krásného letního rána, byl to zrovna pátek, jsem si vyšel na prohlídku k pobřeží. Doufal jsem, že naleznu nějaké užitečné přísady pro moji magickou laboratoř.
Hodnou chvíli jsem jen tak bloumal po pobřeží, sem tam jsem ze země zvedl nějakou tu zahnívající rybu, kousek mořské chaluhy, nebo také, když jsem měl štěstí, škebli. Tohle všechno se dalo výborně využít na mé úžasné dryáky, po kterých nejeden člověk bledl a to nejen závistí.
Zrovinka když jsem se sehnul pro jeden obvzláště pěkný kousek, něco se zalesklo na hladině kousek od břehu. V domění, že jde o vzácný druh škeble, která se dá tak výtečně využít na lektvar zapomění, jsem vyhrnul svůj notně zašlý a záplatovaný plášť a počal se brodit k domělé škebli.
Že to není škeble jsem zjistil až metr od svého cíle. Ve vodě tam plula jen obyčejná láhev. Ale protože se mi zrovna den předtím jedna přesně taková rozbila, vzal jsem si tuhle jako náhradu.
Navečer jsem se vrátil domů, celý mokrý, špinavý a utrmácený a znovu jsem s vpoměl na láhev. Ryhle jsem ji tedy vytáhl z hromady chaluh ve vaku a postavil na stůl. Několik okamžiků jsem ji zkoumal, než jsem si všiml, že vevnitř něco je.
Prohrábl jsem znovu vak a vytáhl škebli. S ní jsem odstranil vosk na hrdle a pokusil se vytáhnout korkovou zátku. Ta chvíli vzdorovala, ale nakonec povolila tahu mých roztřesených prstů. Z láhve na mě vypadl malý kousek papíru.
Ten jsem odložil stranou a znovu prohlížel láhev. Ani nevíte jak se mi ulevilo, když jsem zjistil, že je úplně v pořádku. Bez obav jsem ji tedy postavil na polici.
A ten malý papírek? Ten nebyl na nic. Nenašel jsem na něm žádný nákres pro přípravu lektvarů, jen podivnou změť klikyháků, takže jsem ne něj nemohl ani žádný nákres nakreslit. Samozřejmě jsem ho spálil, jako tu spoustu předtím i potom.
Při té spoustě těhle papírků co jem během let na ostrově našel, to skoro vypadalo, jakoby se mi tím někdo něco snažil říct.
Komentáře (9)
Komentujících (7)
Doporučit
Tiskten konec bych spíš tak kriticky nehodnotil, poprvé kdy se v příběhu našel vzkaz v láhvi se z toho nestala "velká romantika" nebo "dechberoucí hrdinské výkony" ale jen to tak pěkně prostě skončilo :)
30.10.2007 19:54:00 | karlos_II
Tolik diskutovaný konec:-) se mi líbí asi ze všeho nejvíc. Člověku při vyprávění o nalezené lahvi okamžitě v hlavě scvaknou takové ty spojovací závity k romantickému filmu a k těm desítkám textů, které jej kopírují... ale tady to dopadlo přesně opačně. Super. Do "vtipných" povídek bych to asi nezařadila, protože je z toho nakonec člověku spíš smutno, ale možná je to věc názoru a momentální nálady. Kdyby to někdo četl s nádechem sarkasmu...
16.09.2006 14:55:00 | Gina Rocca
Angelon:
Bradburyho mám moc rád, píše totiž naprosto úžasné věci.
21.07.2006 17:45:00 | Elwig
A teď trochu ode mne.. :3
Takže, tahle povídečka (omlouvám se za to označení, ale je příhodné.. ;) ) je velmi zajímavá a líbí se mi.. Pravda, vtipná moc není, protože poslední věta spíš trochu zamrazí, než pobaví. Ale moc se mi líbí.. četl jsi někdy Bradburyho? Ten má podobně psané konce.. Teď jsem velmi spokojený čtenář, děkuji.. :)
P.S.: Děkuji za komentář.
28.06.2006 17:22:00 | Angelon
Ahoj, po dlouhé dobvě jsem si vzpomněla na autora s Tvým jménem:o) Tohle je takové zvláštní a zajímavé povídání. Trochu by mně zajímalo, co na tom papírku bylo, ale to prostě pracuje má zvědavost:o)No nic měj se krásně a piš dále...
19.06.2006 11:57:00 | Santinan Black
Epona: Pár lidí už mi řeklo, že čekali nějakej lepší konec, takže začínám vážně uvažovat o tom, že to přepíšu. Jinak díky za komentář, pokusím, se s tím něco udělat.
23.04.2006 17:56:00 | Elwig
"A ten malý papírek? Ten nebyl na nic." To ten nebyl na nic by se přece dalo formulovat lépe...
23.04.2006 10:14:00 | Epona
Nevím, nevím, ale tahle povídka pokud nemá víc dílů, o kterých nevím, se mi zdá špatně zařazená. Do vtipných bych ji rozhodně nedala. Zdá se mi docela dobrá, ale chybí jí pointa nebo řečeno lépe, chybí jí výraznější, překvapivější pointa! Začal jsi opravdu moc dobře, ta věta o tom slavném a známém tomu dodala takový ten sarkastický šmrnc, pak se to pěkně odvíjelo, že člověk nevěděl, co má očekávat a doufal v překvapivé rozuzlení a ono nepřišlo....Asi bych se nad tím ještě zamyslela a nějak předělala ten konec, protože to může být velmi dobrá povídka. Jo ke konci se mi tam občas zdály tak trochu nepřirozeně poskládaná slova a taky tam byla jedna věta, která vyznívala úplně nesmyslně. Ještě se na ni podívám a napíšu ti ji. Dávám 60%
23.04.2006 10:13:00 | Epona
Helej, možná že se mi to jenom zdá, ale mi sme si v podstatě dost podobný...až na to, že ty píšeš mnohem líp než já... :) (A tohle dílo je toho velkým a podstatným důkazem)
18.04.2006 18:37:00 | Eylonwai