Matka

Matka

Anotace: ...

Co chcete aby více otřáslo matkou, než když jí řeknou, že její syn měl těžkou nehodu a nedávají mu velkou naději. Běžela plna strachu do nemocnice, dole se vyptala, kde najde smysl svého života, snažili se jí přesvědčit, že k němu nesmí, až šel kolem doktor a vzal ji tam, kde možná vše končilo. Ale to si ona nepřipustila.

 

"Paní Šebestová, musí mít absolutní klid, ale opravdu absolutní, nebudu vám nic nalhávat, váš syn na tom není dobře," řekl doktor ještě přede dveřmi. Potom ji nechal vstoupit. Ležel a z pod košile se mu táhly pupeční šňůry k přístrojům. Přistoupila po špičkách k posteli a položila svou ruku na jeho. Maličko se mu pohnuly prsty. Takže trochu vnímá.

 

"Alane," oslovila syna potichu. Nic, ležel nehnutě.

 

"Alane, to jsem já," opakovala naléhavě.

 

"Bude to dobrý, Alane, bude to dobrý," povzbuzovala sama sebe. Téměř tomu uvěřila a stala se z ní opět matka, ta matka...

 

"Alánku, tam dole byla taková hezká sestřička, taková milá žabka, ta by se k tobě hodila. Nechtěl bys jí někam pozvat? Co by ti to udělalo! Ať mám taky v životě nějakou radost. Nebo to si do smrti nikoho nenajdeš?"

 

Došlo jí, že je nemožná, ale pak ji napadlo něco důležitějšího.

 

"A nebo tam šla taková šikovná slečna o berlích, no co, než se uzdraví, tak by ses s ní mohl seznámit, to bys mi přeci mohl udělat, ať mám něco ze života. Přeci nezůstaneš nadosmrti sám, Alane!"

 

Matka se dostávala do ráže, jako pokaždé během těch dvaceti let, kdy denodenně páčila ze syna slib, že se ožení. Jako když před psem vyskočí zajíc a pes přestane vnímat vše kromě utíkající kořisti, tak i ona přestala vnímat četné fraktury lebky a zpřetrhané vazy svého Alana. Nebylo nic, zač by jí stálo žít, než naděje na snachu. Rok za rokem spřádala plány, jak dohnat syna ke známosti, neúnavná, nezničitelná, nepoučitelná. Doufání střídala se zoufalstvím, v každé buňce jejího stárnoucího těla se usídlila potenciální "slečna našeho Alana", představovala si ji na tisíce způsobů, přiřazovala jí zaměstnání, koníčky, národnosti, tituly, a ovšem fikce jsou požíračem zdravého rozumu.

 

"To je život, to ti řeknu! Já myslela, že budu mít na stáří nějakou náplň, že si přivedeš nevěstu, že se budu starat o vnoučata a ty zatím... Všichni už mají rodinu, děti velký, jenom se rozvedou a už mají zase někoho, jenom ty nic, nikoho, nic, nikoho...! A je ti to úplně jedno, že já z toho umřu, že nemám pro co žít..."

 

Matka naříkala jen o něco méně hlasitě, než přístroj, který započal silně hvízdat. Hned na to do pokoje vpadl lékař a dvě sestry. Začal boj. Matka se pokusila prodrat k posteli, plna nedokončené přednášky. Lékař ji v rozčilení zatlačil zpět a vykřikl: "Nepleťte se tady! To nevidíte, že nám utíká na druhý břeh?!"

 

Matka se chopila jeho věty a vykřilla neméně rozčileně, avšak též s nemalou nadějí:

 

"Alánku, chlapče, až tam budeš na tom druhém břehu, že se tam podíváš po nějaké nevěstě, viď že jo...!"

Autor JaJarda, 30.10.2016
Přečteno 355x
Tipy 16 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: ewon, Martinecka23, CoT, hanele m., poeta, Frr, jitoush, Tichá meluzína, Joe Vai
ikonka Komentáře (10)
ikonka Komentujících (4)

Komentáře

tak tuhle bych řadil asi k tragikomickým...

04.11.2016 23:54:30 | ewonreagovat

Klidně, mně na pár zařazeních nesejde... :)

05.11.2016 20:04:49 | JaJardareagovat

.....drsný,ale,bohužel,v některých případech pravdivý....takovéto
ženštiny dokážou dohnat našince k zoufalým činům.......Ji.

30.10.2016 20:01:28 | jitoushreagovat

Já bych si radši přiškrtil infúzi, než tohle poslouchat...

30.10.2016 22:12:03 | JaJardareagovat

Aby nechodila s kosou......nebo ještě hůř, se svatozáří ta nevěsta. :oD

30.10.2016 19:58:15 | Tichá meluzínareagovat

A což až bude z kočárku trčet malá kosička...

30.10.2016 22:10:43 | JaJardareagovat

Co kosička, ale v dupačkách kostřička a originál jméno Kostěj Nesmrtelný. Teda krindy pindy to už je snad i na mě moc černý humor. :oD Obraťme radši list, ať se to nezvrhne do umrlčích rozměrů. Co třeba Andělka? Já znala jednu a byla úplně Horská......Akorát místo svatozáře měla strašně tlustý brejle. No ale já myslím, že pro takovýho Alana se to vyloženě hodí. To už je spíš výhoda, když je nevěsta trochu nasleplá. :O)

30.10.2016 22:54:56 | Tichá meluzínareagovat

Anděla Horská, to bude ta snacha Gustava Anděla, co spolu byli na horách... :)

30.10.2016 23:37:22 | JaJardareagovat

To nevim. Jestli byl jeho synek důstojník, tak možná, protože to byla vdova po důstojníkovi. A když seděla v kanceláři na své otočné židličce, tak jí zavazela křídla a tak si je věšela na věšák mezi kabáty. Já se jednou spletla a v rychlosti, páč byla obědová pauza, jsem si místo kabátu navlékla ty její peroutky. No co si budem povídat, ono venku lilo jako z konve, takový impregnovaný baloňák to přece trochu odstíní, ale všichni víme jak dopadne v dešti slípka. Navíc jí to jedno kormidlo zatáčelo furt docela prudce doleva a já si tak místo domácí stravy v závodní jídelně musela dát u stánku mexický twister s fritovanými chilli papričkami. Tři dny jsem pak měla v žaludku celý mexický záliv i s pančovaným ohňostrojem. A ještě týden jsem se zbavovala čmelíků. Člověk si prostě musí dávat bacha do čeho se souká. :O)

31.10.2016 09:13:43 | Tichá meluzínareagovat

Fakt je, že dneska frčí levný andělský křídla z Číny a to už není ta kvalita. Nedávno mi spadl anděl strážný na hlavu a hrozně přitom nadával...

31.10.2016 11:13:09 | JaJardareagovat

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter