Proč muži dělají neobvyklé věci?

Anotace: Minipovídka o: tak se na ty tabulky dneska vykašlem . . . dal na stůl v kuchyni f l a š k u ! . . . rozzářila se jak polední slunce . . . tak nějak jsem to myslela . . . přišla jsem domů . . . ty´s to poznala, viď, miláčku?

Proč muži dělají neobvyklé věci?

     Nechápu to, vypadlo ze mě. Tak se na ty tabulky už dneska vykašlem, navrhla kamarádka Radka a zároveň kolegyně v jednom nejmenovaném úřadu, kde jsme už pár let spolu bojovaly bok po boku. Ale ne, tohle, a koukla jsem z okna, abych ty nepříjemný tabulky chvíli neviděla. Tak co, teda? No, nikdy nic a najednou tohle! Nechápu, přiznala Radka. Zkrátka Mirek přijel včera večer ze služební cesty a dal na stůl v kuchyni   f l a š k u  ! A tu "flašku", tu jsem dost zdůraznila, abych zdůraznila, že je to vážný. Jo, přivez´ ti ze služební cesty flašku!, rozzářila se Radka jak polední slunce, když konečně pochopila, o co jde . . .

     Ale na tom právě není nic veselýho, tobě to snad nemusím vysvětlovat . . . No, jestli jako myslíš Miloše, kterej mi po dvaceti letech manželství koupil kytku, a když jsem mu skočila radostí kolem krku, tak mi řek´, že ta kytka je na rozloučenou, že odchází . . . ? No, tak nějak jsem to myslela, odtušila jsem. Ale né, Mirek ten je jinej, řekla, ale neznělo to moc přesvědčivě. My zkušené ženy už totiž víme, že všichni muži jsou stejní . . . Ach jo, jsem s tebou a pevně mě objala. Díky, taky tě mám ráda . . . A do konce pracovní doby jsme ty tabulky už neudělaly. Snad chápete, že jsou na světě důležitější věci . . .

     Přišla jsem domů. Na stole vedle flašky ležely ještě bonboniéra, talíř chlebíčků a mísa zákusků . . . Začaly mi téct slzy. Přes ty jsem si skoro nevšimla, že je tam vlastně ještě něco. Kytka! Potlačila jsem vzlyk. Promiň, jsem vůl . . . řekl Mirek s pohnutím v hlase. Pak mě objal a do ucha mi zašeptal:  ty´s to poznala, viď, miláčku? Přes knedlík v krku jsem mu nemohla hned odpovědět . . . Já si až tam v tý dálce konečně uvědomil, jak moc tě miluju! . . .