Nejlepší kamarádka č. 2

Nejlepší kamarádka č. 2

    Možná jste si všimli, že jsem se tu před nedávnem rozplývala nad svojí nejlepší kamarádkou. Jenomže!, nic z toho, milí zlatí, už dneska není pravda. ??? Proč? Ále, odvezli ji do šrotu. Teď na vás vidím, že je vám to upřímně líto, a proto vám něco prozradím. Fakt nade mnou nemusíte brečet. ??? Zase to vaše věčné, proč! Proč? Pro slepičí kvoč!, jak říkala moje babička, když se jí jejich sedm dětí už od božího rána ptalo stejně. Tak se přece trochu zamyslete! . . . Nic? Chachá, jasně že proto, že mám kámošku n o v o u ! Tedy ona není tak úplně nová, je vlastně docela stará, ale to mi vůbec nevadí. Páč, já už ve svým věku chápu, že na velikosti a stáří vážně nezáleží, jak se všude říká. !!! Že se to říká trošku jinak? No, to vlastně není důležitý.

     Tááákže konečně k věci, vlastně k té moji kamarádce č. 2. Ona ne že by mě nechápala, ona mě docela pěkně chápe, ale občas dost prudí. Když teď o tom tak vážněji přemýšlím, opravdu netuším, proč se zahazuje zrovínka se mnou. Já jsem totiž někdy líná. ??? Že byste si to vo mně nemysleli, no a vidíte, je to tak. ??? Kdy že jsem líná? Jo, tak to vám můžu říct zcela přesně. Nejvíc jsem líná ve tři ráno, když mi hučí do hlavy a chce, abych si s ní povídala. To naštve! Kámoška nekámoška, nejradši bych jí poslala, vy víte kam. Jenomže vona má pravdu. Kdybych já totiž nevstala a nezapsala si, co vona breptá, tak bych ráno nevěděla zhola nic. Tahle múzka je prostě ranní ptáče. No, co už s ní, viďte . . .

A jaká je ta Vaše :-)? Za foto děkuji MIRA PHOTOGRAPHY