Ta chvíle

Anotace: Jednou na dovolené při svitu slunce mne napadlo tohle tak to sem dávám možná to někdy rozpracuji na nějaký delší příbeh co myslíte?

Jejich pohledy se střetly. Ta chvíle, ve které bylo napsáno vše. Ten lačný moment neměl přijít. Ta strašná síla chtíče a exploze lásky, která v tu chvíli nastala. Jakoby všechny hvězdy noční oblohy seskupily svou záři a ta právě oslnila mé oči. Mé tělo zůstalo ochromené a na jedinou vteřinu jsem nebyla schopná vůbec ničeho. Ta vteřina byla dlouhá jak měsíc. A já jen na něj užasle hleděla. Mohlo by se stát v sen moment cokoliv, ale mou pozornost by si to nezískalo. Ten jeden krátký pohled. Ten pohled do jeho očí.
Ten pohled mne naprosto očaroval a nezapomenu na něj do konce života. To jak jsem se pak odvrátila a šla dál, bylo pro mne nepředstavitelné. A teď místo toho abych se učila, přemítám si stále dokola ten jediný okamžik. Nemůžu od něj odtrhnout mysl. Venku slunce zapadá do pokoje přes otevřené okno proudí paprsky hřejivého slunce a mne připomínají stále jeho.
Kdo to jen je. Co ta tvář ty oči!! Ten úsměv.
Zeptala jsem se potom Lucky, jestli neví kdo to je. Ale jen zavrtěla hlavou a šla dál pryč. Šli jsme na další hodinu. Ten pocit co ve mne vyvolal, jak se to jen mohlo stát…