Krásná Aurora

Sympatická Aurora

Odpolední slunce naplno hřálo a na pláži panoval klid. Daleko od lidí, vnímal jsem okouzlení, ryzí svobodu a poslouchal vlny, vítr a vnímal vůni, opar moře. Ten poklid opuštěné pláže byl snem i rájem zároveň.

Bylo mi patnáct. Už tehdy jsem vnímal v této zemi něco posvátného, vzácného a energií spojeného.

Uměli žít a radovat se, smát se, pít víno na oslavách Dionýsa, milovat život, ženy a dobrodružství.

Všechnu energii vepsanou do tohoto posvátného místa jsem vnímal už jako náctiletý

kluk z italského venkova, spjatý s přírodou, plaváním v moři i fascinován místními obyvateli.

Byl to ráj.

Slunko hřálo a rozpálený písek proplouval mezi prsty. Moře mě vylákalo k plavaní a poznání pobřeží a rozeběhl se do vody a plaval daleko.

Na vedlejší, opuštěné pláži, ležely dvě blonďaté holky. Plaval jsem asi tak třicet metrů od nich. Ležely na dece a smály se a mávaly.

 Zvedly se a plavaly ke mně. Přiblížily se a čekaly, zda je oslovím a nějakým způsobem upoutám. Čekaly obě na reakci ode mě.

Tak tajemné, asi tak o pět až deset let starší ženy, lovily mě a testovaly, zda to ustojím.

Štěstí přeje odvážným, říkal jsem si nakonec a k seznámení šel opravdu naproti.

Jedna z nich, opravdu krásná, podívala se mi dlouze do očí a usmála se.

Začali jsme spolu mluvit lámanou angličtinou. Ony nerozuměly mě a já moc jim.

Doplavali jsme ke břehu a Aurora mi nabídnula plechovku českého piva.

Povídaly o tom, že jsou z norského Bergenu a že se tu zdrží jen pár dní, než se zas vydají zpívat s kapelou.

Dvě kamarádky z Norska. Obě blonďaté, modrooké, s nádherně tvarovanými těly, usměvavé a krásné se nebály seznámení a vytáhly mě doslova z vody.

Tehdy jsem naplno uviděl odvahu… a mám obdiv k takovým ženám.

Aurora otevřela plechovku piva, dlouze se mi podívala do očí a my si tak přiťukli na spokojený život.

Pamatuji si dodnes ty krásné modré oči. Ten čistý a rovný pohled a energii. Omámila mě svým pohledem, omámila mě vším a ještě jsem ji viděl téměř nahou. Dokonalá bohyně. Ta její krása mě doslova okouzlila. Nikdy tak rozzářeného člověka jsem dosud nepoznal.

Emma na nás zírala s údivem, jak na zázrak a radši nic neříkala. Nechtěla nás rušit. Věděla, že máme sympatii. Vypařila se plavat do moře.

Dvě samotné kamarádky , co si chtěly jen popovídat s mladým mužem z Itálie ještě nevěděly, že potkaly někoho, kdo je bude celým životem doprovázet.