Proplouvajíc

Duše zemřela a tělo žije dál. Tu noc jsem cítila, že ti odpouštím. V mém srdci byl mír, i když tolik plakalo. Myslela jsem si, že se mi konečně dostane spravedlnosti. Že jednou budou pravidla pro nás dvě stejné. Zmizíš a všichni tři se budeme muset učit žít sami. Pak čas ukáže, zahojí, naučí… Jak odpustit někomu, kdo ti tvrdí, že tě šíleně miluje, ale čtyřikrát tě opustí, aby byl s člověkem, který tě nejvíc nenávidí na tomhle světě, zrovna když ty potřebuješ jeho oporu? Veškerá tvoje oběť se maže tím, jak jsi zničil mě. Nepočítáš mě, protože mě bereš jako svou součást. A až ti jednou dojde, že já mám stejnou cenu jako ti lidé okolo, už bude pozdě. Protože i kdybychom byli spolu, budu ti chtít vrátit to ponížení. I kdyby sis mě vzal a splnil všechny ty sny, bylo už příliš mnoho chyb, abych mohla věřit v to, co jsem věřit chtěla. Udělám všechno proto, aby v mém životě už nikdy nebylo místo pro tebe. Bolest za tenhle rok a půl mi stačí na celý život. Sny? Mám jen jeden sen. Vymazat tu bytost, co mi říká: Ale já už se rozhodnul, nemůžeme spolu teď být./ Musí to skončit, i když to vlastně niky nezačalo./ Na nějaký čas, dokud vše nebude, jak má být, dokud se nezmění věci, které jsou neslučitelné s námi, říkám sbohem má lásko./ Strašně chci být s tebou, ale nejde to… A až se mi splní tenhle sen, vrátím se tam, kam patřím. Kvůli tobě jsem chtěla zůstat v tomhle světě, teď už mě tu nic nedrží. Sám jsi mě tak pojmenoval a nevěříš v to. Anděl Temnoty

02.06.2007 21:54:00 | Eleonor Delkagear

Je to fakt dobrý,... ale nějak jsem to nepochopila :o/ Asi to není potřeba, co?

01.06.2007 10:39:00 | Hesiona-Essylt