Vrátím se

Anotace: o tom,že i duchové cítí bolest

"Ahoj Petře,
Jak se máš?Asi ti nedojde kdo ti píše,ale znal jsi mě.
Víš je to už čtyři roky,co jsme se viděli naposled,ale já jsem na tebe nikdy nezapomněla.Víš moc mi chybíš a chtěla bych tě znovu po letech vidět a promluvit si s tebou.Jestli jsi zvědavý,kdo ti píše,přijď na ten hřbitov pod kopcem zítra v 18:00.Sejdeme se u třetího hrobu zleva v páté řadě.Doufám,že přijdeš.S láskou tvoje ..."
Kdo to k...a může být,je to už třetí dopis za tenhle tejden a to je teprve středa,že by dopisy chodili tak rychle ? Ptá se sám sebe Petr.Petr bydlí v Ústí a je mu devátenáct - čerstvých.Nedávno vyšel z lochu za vraždu,kterou mu nakonec neprokázali.Měl zabít svoji holku,ale měl přesvědčující alibi.Jenom on sám ví,kdo ji zabil.
Druhý den v 17:00 se Petr připravoval na slepou schůzku se svou neznámou na hřbitově.Když přišel na smluvené místo,strnul,na hrobě bylo jméno Monika Strnadová - Majla.Proč zrovna tady a v den jejích narozenin.
"Doufám,že jsi mi něco přines" ozvalo se za ním.Petr se otočil za známým hlasem a úžasem nemohl popadnout dech.Před ním stála MAJLA.
"Ccccccco tatady dědělášš"ptá se vyděšeně Petr.
"Neříkej,že mě vidíš nerad,jo a mimochodem kde mám dárek k narozeninám,snad jsi nezapomněl" zeptala se Majla."Máš bejt přece mrtvá,tohle se mi zdá.Mělo tě srazit auto,říkali to po pitvě." "Srazilo mě auto a kdo říká,že nejsem mrtvá.chtěla jsem se přesvědčit,že jsi nezapomněl na moje narozeniny.Ani nevíš,jak ráda tě zase vidím.Lásko !!!"
"Majličko já ti přísahám,že až najdu toho zmetka,co ti to udělal,tak ho zabiju,aby sis to s ním mohla vyřídit i ty za to ,co ti proved." : Přetvařuje se Petr.
"Snaha je to dobrá,ale ty jsi v přetvařování nebyl nikdy dobrej.Takže nevim o co se snažíš"
"Já to nechápu,proč bych se měl přetvařovat."
"promiň,že ti kazím radost,ale já jsem tě v tom autě viděla na vlastní oči a ty jsi do mě napálil.PROČ ?" říká se slzami v očích Majla.
"To ty jsi mě práskla,že převážím drogy z Německa.Ty jsi byla ta svině a ne já.Ty jsi mi ublížila jako první" "Tak to pomalu chápu.Neby jsem to já,kdo tě prásknul,ale to tvoji kámoši za to ,žes jim nechtěl dát peníze.Celou dobu jsem přemýšlela,proč zrovna ty.
Už se nikdo nebude trápit kvůli tomu,jakej si parchant."řekla Majla.Najednou se měnila.Už nebyla tak hezká.oči ji zapadali hluboko do tváře.Čelist ji vystoupla a kůže a maso opadávaly po kusech.Byly vidět holé kosti.Co se stalo dál už nikdo neví.ráno našel Hrobník Petrovo tělo na hrobu Majly bílého strachem a MRTVÉHO.
Na hrobě byl vzkaz :Tohle bylo jen varování pro všechny,kteří by chtěli zabít nevinného.
Je vidět ,že i v hrobě cítí lidé bolest.