Něco se děje ... !

Něco se děje ... !

Anotace: Pro tuhle dobu to je sice nereálné ale prostě se mi to zdálo a mé sny se mi většinou plní. Nevím jak si to mám vysvětlit. Snad se pro tentokrát stala výjimka.

Právě dospívající dívka s extravagantním účesem na hlavě a zamyšleným výrazem na tváři seděla na římse vysokého, šedivého mrakodrapu. Široko daleko se žádný jiný dům nemohl rovnat s jeho monstrózností … ale ani s tím co představoval a jeho nevybledající omítka mnohokrát zdůrazňovala.
Dívka, opírajíc se o vnitřní roh budovy a s levou ruku opřenou o skrčenou levou nohu, pohlédla vedle sebe. Přestože její obličej naprosto bez jakéhokoliv výrazu nedával nic znát, převalovaly se v ní obavy jako nějaké zvědavé jídlo.
Vedle ní, spal na římse stejně starý ale vzhledově o něco mladší mladík, čí už … muž? Už zas spí … vůbec si nelámal hlavu s těmi desítky metrů jenž je dělily od pevné země. Nebál se že by se převalil a zřítil, čehož se zjevně neobávala ani dívka. Ji trápilo něco jiného. Něco mnohem reálnějšího.
Pohlédla před sebe, na město zahalené do tmy se sotva polovinou funkčních pouličních lamp. Sem tam někdy nějaká zhasla, ale ještě řidčeji se nějaká rozsvítila. Mnohokrát ji z nudy napadlo je spočítat ale nikdy nedošla dál než k bolavým očím z neustálého mžourání.
Mladý muž, s podobně extravagantně vyhlížejícím účesem, ačkoliv ne tak okatým jako měla jeho partnerka, si spokojeně zamlaskal.
Avšak on nespal. Břicho mu svíral stejný, nesnesitelný pocit, jenž nedal ani jednomu z nich trochu klidu. Otevřel oči, přimhouřil je a hleděl na město které nikdy neměl rád. Co tohle je?! Říkají tomu město, ale sami se bojí vyjít na ulici.
Tohle město nikdy nemělo důvod mu usnadnit život, a proto on nikdy neměl důvod ho mít rád.
,,Cítíš to?“ Zeptala se nepřítomně dívka.
,,Hmm.“ Zabručel mladík v odpověď jakoby ho tou otázkou obtěžovala. Poté se zhluboka nadechl a převalil na záda. Chtěl si dát ruce za hlavu a hledět na hvězdy, ale …
Dívka pomalu pozdvihla hlavu a její nepřítomný výraz se náhle změnil v ostražitý. Hleděla před sebe do dáli jakoby viděla až za hory, které byly od města více nežli vzdálené.
Autor Alnor Roumen, 10.06.2007
Přečteno 392x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahojda,

tak tak ... taky bych to nejspíš dala do povídek, možná bych tomu trochu dodala na větší popisnosti (třeba trochu popsat ten účes na začátku, popis města a lamp se mi líbil), když už je to založené spíš takhle, typický příběh to není.
A ještě by to chtělo trochu dodání poenty. Nemusí být zrovna napsaná fakt na férovku. I otevřený konec by stačil, ale i u tohohle hodně ze široka otevřeného konce postrádám jaksi trochu výstižnější vyjádření.

Jinak, co se týče chybek ... neboj, nebudu tě za to tlouct:-D ber to jen jako upozornění, needituju povídky, jinak bych ti to opravila bez keců:
- shoda podmětu s přísudkem: převalovali se v ní obavy ... převalovalY se ... tY obavy
- pád podst. jm.: s těmi desítky ... s těmi desítkami metrů
- interpunkce ... to sem nebudu vypisovat ... není to převratné, našla jsem tam asi jen tři čárky ... třeba zrovna před a proto se čárka nepíše

Tak doufám, že jsem ti třeba trochu pomohla a nějak tě neurazila.
Takže opět
Hezký den, večer, noc:-D
Pikovka

03.07.2007 20:28:00 | Lisa Kloboučková

Mě to zaujalo už od začátku ale mozna jsem cekala vic od toho konce

18.06.2007 20:38:00 | kukaska

Velmi pěkné... S koncem tápu.:(

18.06.2007 20:08:00 | Qee

mě to přijde jako dobrý úvod do nějakého příběhu. a pokud ho autor nedopoví, je to na nás - máme o čem přemýšlet...

11.06.2007 22:59:00 | Ágnes

Opravdu zajímavě napsané dílko. Sice nemůžu říct, že bych uplně pochopil co chtěl básník říci tím koncem, ale i tak... =)

11.06.2007 18:49:00 | Blázen? =)

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí