Jmenovala se lUcie

Jmenovala se lUcie

Anotace: noo..je to moje prvni dilko..tak pls komentare..ale budte hodni;-)...mela jsme zrovna smutnou naladu,takze je to mozna trosku preslazeny..tak to berte s rezervou:-)

Jmenovala se Lucie.Bylo jí sladkých šestnáct a myslela si,že jí patří celý svět.Nákupy s kamarádkami,večírky….to byl Luciin život.A škola?Na tu už čas nebyl.Nepomáhaly ani otcovy výhružky,ani matčiny slzy…Lucie se vždycky jenom zasmála,oba je objala a řekla,že až bude v New Yorku,Versace se jí nebude ptát,co měla z matematiky.Luciin sen byl stát se světoznámou topmodelkou.Byla krásná,štíhlá,perfektně se oblékala a líčila.Ráda sportovala.Všechen svůj volný čas věnovala obcházení modelingových agentur nebo nákupům.Ale i přes svůj nezájem o školu Lucie rozhodně nebyla hloupá.Věděla,že cizí jazyky a hlavně angličtina by při její profesy byly nutností a tak docházela mimo školních hodin i na soukromé kurzy.Dva měsíce před svýmy sedmnáctými narozeninami potkala na večírku u své přítelkyně Maxe.Max byl původem Američan,který v Praze studoval vysokou školu.Pocházel z Kalifornie,byl vysoký opálený,měl vypracovanou postavu,tmavé kratší vlasy,uličnicky rozcuchané a hluboké modré oči.Lucii při pohledu na něj polilo horo.Max si jejího upřeného pohledu po chvíli všiml a roztomilou lámavou čeština se jí zeptal,jestli by sis ním nedala něco k pití.Lucie souhlasila.Celý zbytek večera strávili spolu.Na druhý den se dohodli,že mu Lucie ukáže Prahu.Další den se vypravili do ZOO.Začali spolu trávit všechen volný čas.Lucie už neměla čas na nákupy,večirky a angličtinu.Lucie se zamilovala a tak zapomněla na svůj sen.Tak uplynuly dva roky.Max dokončil studia a rozhodl se,že se vrátí do Ameriky.Lucii požádal,jestli by nejela s ním.Rodiče,kteří Maxe dobře znali,neměli nic proti.Lucii už v té době bylo devatenáct a protože nechtěla vedle vzdělaného Maxe vypadat hloupě,poslední rok se do studia opravdu ponořila a nakonec odmaturovala s vyznamenáním.Nevěděla,co bude po mauritě dělat,a tak se jí nabídka jet s Maxem hodila.Navíc si neuměla představit,jak by mohla zůstat v Čechách bez něj.Max měl v Los Angeles malý byt poblíž pláže,který během studií pronajímal. Našel si v L.A.práci jako programátor v počítačové firmě a Lucie zůstávala po celý den zavřená doma a nudila se.Nikoho neznala a koupání v oceánu se jí omrzelo už druhý týden.Jednoho dne si vyrazila do města na nákupy.Po cestě si v trafice po dlouhé době zase koupila módní časopisy a rozhodla se,zajít si ke kadeřnici a na kosmetiku.Večer,když se Max stále nevracel z práce,rozhodla se,že se zajde podívat do nějakého z místních klubů.Hned v prvním,který navštívila,ji oslovil sympatický muž kolem čtyřiceti let a zeptal se jí,jestli někdy uvažovala o tom,být modelkou.Lucie si okamžitě vybavila své dívčí sny(uběhly od nich sice necelé čtyři roky,ale Lucii se to zdálo jako několik desítek let).Dala muži své telefonní číslo a dohodli se,že jí následující den zavolá a dohodnou se na zkušební focení.Simonovi(jak se muž představil) patřila losangelská pobočka známe newyorské modelingové agentury Beauty faces.Hned jak spatřil Luciiny zkušební fotky,bylo jasné,že našel novou hvězdu modelingu.Lucii se konečně splnil její sen.Nabízeli jí zákázky pro nejslavnější světové návrháře.Cestovala po celém světě.Paříž,New York,Milán,Tokio,Madrid,…Max zpočátku cestoval s ní,ale pak se vrátil do L.A.Volali si navštěvovali se,jak jen to šlo.Tak jako Lucie nikdy Maxovi nerozmlouvala návrat do Ameriky,ani Max nebránil Lucii v kariéře.A tak se nedřív vídali jednou za týden,potom jednou za měsíc,jednou za dva měsíce.A tak to pořád pokračovalo.Po dvou letech už jim bylo oběma jasné,že ani jejich láska neustále odloučení nevydržela.Lucie se odstěhovala z L.A. do New Yorku a její kariéra pokračovala.Ale ani Lucie nemohla zářit věčně.Bylo jí 28 let a současný módní trend se zajímal především o velmi mladé modelky.Největší šanci uspět měly extrémně vyhublé dívky kolem 16 let.Luciina krásná štíhlá postava už návrhářům nestačila.A tak začel Luciin pád.Nabídek bylo míň a míň.S opadající slávou začalo ubývat i Luciiných přátel.A tak Lucie,ve chvíli,kdy přátele potřebovala nejvíc,zůstala sama. Tak si našla nového přítele.Věrného,který byl vždy s ní a nikdy ji nezradil.Alkohol.Zavřela se ve svém přypychovém bytě na Manhattanu a celé dny trávila listováním starých čísel Vogue,Elle a Harper´s Bazaaru.Prohlížela si sama sebe a porovnávala dřívější a současný vzhled.Po několika skleničkách už neviděla v zrcadle stále krásnou,ani ne třicetiletou,vysokou,štíhlou tmavovlásku s nebesky modrýma očima.Viděla tlustou,opotřebovanou,kdysi možná hezkou modelku.Po několika skleničkách už návrhářům nenadávala.Naopak,chápala je.A protože tenhle pocit nenáviděla a alkohol jí na zahnání depresí už zdaleka nestačil,obstarala si od své bývalé známe prášky na spaní.Už nechtěla dál žít.Toho večera si oblékla růžové květinové šaty,které si kdysi koupila za své první vydělané peníze z módní přehlídky.Max jí tehdy vynadal,kolik peněz utratila ze jedny šaty,ale když viděl Luciino nadšení,nemohl dělat nic jiného,než přiznat,že šaty jí opravdu sluší.A slušely jí i teď.Alkohol jí sice na kráse ubral,ale na všechny Luciiny půvaby zdaleka nestačil.Ještě než prášky spolykala,rozhodla se,že zavolá Maxovi.Naposledy.Zavolala do jejich bývalého bytu.Telefon dlouho vyzváněl.Ale Lucie se nevzdávala.Ve chvíli,kdy už se Lucie chystala zavěsit,Max telefon zvedl.V okamžiku,kdy Lucie uslyšela jeho hlas,rozplakala se.Začala mu vzlykavě vyprávět všechno,co se stalo od té doby,kdy se rozešli.Pověděla mu o rozpadu její kariéry,o alkoholu i o prášcích.Řekla mu,že v tom okamžiku,kdy uslyšela znovu jeho hlas,jí bylo jasné,že ho pořád miluje.Omlouvala se za to,jak byla pošetilá a před jejich láskou dala přednost své kariéře.Max dlouho mlčel.Lucie nemohla vidět stěny jejich bývalého bytu,polepené výstřižky s časopisů s jejímy fografiemi,nemohla vidět stovky videokazet se záznamy Luciiných módních přehlídek.Kdyby je viděla,pochopila by,že ani Max na ni nezapomněl.Po delší době Max promluvil.Řekl,že na ni také nikdy nezapomněl,ale že si musí být oba jistí,že spolu chtějí znovu být.Řekl jí,že za týden pojede pracovně do New Yorku a že se můžou sejít.Tohle sice nebylo to,co Lucie chtěla slyšet,ale věděla,že nesmí nic uspěchat.Dohodli se,že se sejdou v restauraci ve World Trade Center.Za týden,v devět hodin.Lucie přišla na schůzku s předstihem.Když spatřila Maxe,jak vchází do restaurace,vybavily se jí všechny společně prožité chvíle.Nemohla zůstat sedět na místě.Vyšla Maxovi naproti.Z jeho tváře sice nebylo možno nic vyčíst,ale jakmile se k sobě příblížili,jeho očí prozradily,že na ni nezapomněl.Byli od sebe na několik málo kroků.Najednou se ozvala ohromná rána a celá budova se otřásla v základech.Po čtyřech letech odloučení byli Max a Lucie konečně zase spolu.Ale osud tomu chtěl jinak.Bylo pondělí 11.září 2001.
Autor ho.ly, 22.06.2007
Přečteno 330x
Tipy 3
Poslední tipující: Košíček :), Dancing Corpse
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Opravdu hezké,do poslední chíle sem doufal v jiný konec,ale tenhle je také dobrý,v uvozovkách...hoj

18.10.2007 15:21:00 | Košíček :)

fakt moc krásný!S tebe jednou něco bude=)

17.10.2007 15:21:00 | Dancing Corpse

Nádherné... ;-)

23.06.2007 15:47:00 | somewhere

Je to krasný... Občas abych se Ti přiznala jsme měla kapičky slz na krajíčku svých víček a husina mi naběhla snad po celím těle.

22.06.2007 22:34:00 | Blaniii:)

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí