Dopisy cast 2

Anotace: pokracování mého dopisu

Ahoj Honzo,
pokračuju v dopisech, které ti píšu. Minule jsem skončila u našeho prvního rande. Příjde mi to jako včera, jak jsme se poprvé spolu líbali, ale popořadě.
V pondělí nasednu do autobusu a čeká mě překvapení, které se mi ani nezdálo. Brečela, ano ona brečela a mě hned napadlo, že ses sní rozešel kvůli mě. Nemůžu sice za to, ale nebylo mi nejlíp když jsem si vzpomněla na smsky co jsme si od našeho posledního setkání v hospodě psali. Sedla jsem si k ní a hned mi povídala jak to všechno bylo, že jste se zase pohádali, a že si jí řekl, že už to nemá cenu. Na opatově jsem ji sice objala, pořád mi to proudilo hlavou proč... poprosila mě, ať ti napíšu, tak jsem napsala tobě kdy dorazíš. Když jsi mi odepsal tak jsem vážně nevěděla, že mi to čte přes rameno, bohužel se dočetla to, jsi se rozešel s ní i kvůli mě. A pak nastala ta moje velká chyba pamatuješ? Slíbila jsem jí, že si stebou nezačnu nikdy nic...jak velká to byla lež.
Pár hodin utrpení ve škole mi příjde smska, od tebe..."nezašla by si dneska na kafe". Říkám si proč ne, je to neviný a dozvíš se nové věci o Hedvice.
Sice jsem na tebe čekala, až skončíš ve škole bez mála tři hodiny, a pak jsem se ještě ztratila cestou k tobě do školy, ale dorazili jsme pak spolu na Chodov...(mimochodem pokaždý si vzpomenu, ikdyž ho jen vidim). Asi tři hoďky jsme si tam povídali, ach jak to bylo neviný...a pak se to stalo. Vylezli jsme ven na cigárko a ty..."mě tohle nepříjde jen jako kamarádský posezení...mě taky ne...tak kdybych teď neudělal to co hodlám udělat, tak bych si to vyčítal celý život, klidně mě odstrč!" A začali jsme se líbat. Ty slova co jsi mi řekl nikdy nezapomenu to ti slibuju...A pak to bylo už krátký, autobus, a domů, postel a smsky...a jak bude příběh pokračovat? tak na to si počkejte