Anotace: neni to moc dlouhe, ale snad se to bude libit...kdo jednou odjizdel - pochopi...
Zabrala místo v letadle a napsala pár posledních sms svým nejbližším (v srdci). Pod slunečními brýlemi a pohledem z okýnka skrývala slzy, které se jí hnaly do očí. Věděla, že každým centimetrem od vstupu do letadla a každým centimetrem od země jí bude naplňovat bolestí. Protože každému, který se do jejího srdce zapsal - kus jejího srdce dostal.A ikdyz ví, že její "kousíčky" jsou v dobrých rukou - ztráta bolela....
A jestli si myslela, že druhý den bude lepší - mýlila se. Vstala brzy ráno a neměla nejmenší chuť se přetvarovat - BYLA SMUTNÁ. Myšlenkami stále s lidmi, které jí 3 týdny obklopovali a činili jí šťastnou. Ano, občas došlo k malému nedorozumění, ale o to se vztah po vyřešení prohloubil.
A když ji k autu doprovázely kapky deště, rezignovala - DNESKA SMUTNOU ZŮSTANE...
je těžké něco opouštět, zvlášť, když k tomu přilneme. Dobře znám. Je to hezky napsané, zajímavým a osobitým stylem, ale líbí se mi.
07.07.2008 23:52:00 | joaneee
Ahoj, diky za kritiku (konecne ne kladnou od kamaradu)....originalni to je - teda pro mne...protoze jsem to ja...Ale proti gustu..Treba dalsi pribeh se ti bude zamlouvat vice :)
22.08.2007 22:45:00 | něžnost-sama
Poměrně zajímavý (netvrdím, že přímo originální) pohled na věc. ;-)
22.08.2007 21:16:00 | Arnošt Petr