V pološeru kostela

Anotace: Znáte ten pocit bez moci, když chcete za něčím jít.Ale nemůžete.Tak o tom tahle povídka je

Sedím v pološeru rozsvíceného kostela. Nevnímám, pozoruji okolní svět. Ten černej okolní svět. Plný zloby a falešných lidí. Připadá mi jak tmavej černej tunel. Na konci s malým zářícím světýlkem. O co víc je to světýlko menší tím víc září. Chci za ním jít, zvedám se a padám na kolena. Moje duše pláče.chci za ním jít. Přesto nemůžu. Mám ráda jistoty. A tenhle černej svět je mou jistotou. Vy za ním půjdete! Ano? Co když tohle malý zářící světýlko spojuje jen dva temný světy? No vidíte a vy by jste mě chtěli soudit!