Já ho podvedla !

Anotace: Kdybys věděl, že do smrti ti zbývá posledních pár okamžiků, komu bysi zavolal? ... Tak na co čekáš?

„Jéé, já sem tak špinavá a nemám s sebou věci na spaní. Víš co? Já si pro ně dojdu domů a umyju se a hned přijdu za váma. To bude sranda už se těším, hned sem zpátky.“ Řekla své kamarádce a rychle odběhla domů.
Tam vlezla do vany umyla se a převlékla, ale nějak jí to všechno dlouho trvalo a potom jí ke všemu ještě zastavila babička a dlouze si s ní promluvila. Sakra, zrovna teď, když moji kamarádi se skvěle baví, tak já si doma musím povídat s babičkou. „Babi promiň, ale já musím jít rychle na klubovnu, víš?“ Už to nestíhám ,pojedu na kole. A tak vyjela, čekala jí dlouhá cesta.
Jak projížděla kolem knihkupectví na náměstí všimla si partičky kamarádů jak se baví. Byl mezi nimi i její bývalý kluk, s kterým se rozešla před půl rokem. Zaslechla svoje jméno a když projížděla kolem zrovna ho slyšela říkat „Když já jí mám pořád rád.“ To jí trochu vyvedlo z míry, ale ani nezpomalila, aby zjistila, co se to vlastně děje. Čekají mě kamarádi.

A tak dál jela ulicemi, ve kterých se čím dál víc začalo šeřit. Když už se začala blížit k cíli bylo už tma. V té tmě neviděla skoro nic a tak se stalo, že náhle prudce do něčeho narazila, vyletěla do vzduchu a tvrdě dopadla na záda. Za chvíli otevřela oči a nic jí nebolelo, jen byla moc unavená a tak tam ležela a nesnažila se zvednout.
Asi by tam ležela až do rána, ale v tom jí vyrušil známý hlas „ Kdo to tam leží, ješiš marja, co se ti stalo, co tě bolí, počkej zavolám sanitku.“ Ano, byl to on, ten její bývalí ji našel a právě včas zavolal sanitku. Když se úplně probrala ze sny, ležela v jeho náručí a on jí tiše povídal jak moc jí miluje a i ona milovala jeho a tak tu společně čekali na sanitku, která vzápětí přijela.
Lékař jí vyzval, aby si nasedla do sanitky, že jí odvezou do nemocnice na vyšetření. Než se zvedla políbila ho na tvář, vlastně úplně poprvé někoho políbila, ale jak vstala, omdlela a tak jí lékař položil v sanitce na lůžko. Za chvíli se probrala a její stav se zhoršil. Špatně se jí dýchalo a hrozně jí bolela hlava. V tu chvíli pochopila, že umírá. “ Zlatíčko, moc tě miluju, ale doktoři se už o mě postarají, můžeš jít domů. “ „ Ne já neodejdu, dokud nebudu vědět, že už jsi v pořádku “ „ Ne měl bys jít domů a zítra mě přijdeš navštívit, ano lásko? Doktorům bys stejně jenom překážel? “ „ No dobře beruško, moc tě miluju, tak zítra , páá. “ „ Ahoj, taky tě miluju. “ A odešel.